janisska

Podle mě nejlepší Tykwerův snímek. Kouzlení s barvami, které se nakonec všechny ztrácí pod bílým sněhem. Ztvárnění snahy postihnout něco, co v sobě máme, co se snaží prodrat ven, co se ale zadrhává někde na půli cesty, dráždíc nás k nepříčetnosti. Odvyprávěno originálně a poutavě.

Film, který ubíjí - v tom nejlepším smyslu slova. Rytmické střídání ticha a křiku, ztrácení i nalézání. Efektně (a zdá se, že i efektivně) použitý naturalistický pohled na lidské tělo i nelidskou (?) duši.

Film, který mi na začátku vzal dech a pořád mi ho nevrátil. Ano, využívá hodně brutality, ale ta rozhodně není samoúčelná. Ono tu vlastně nic není samoúčelné - všechno krásně funguje v několika rovinách a navzdory nahlížení chaosu dochází divák k pocitu určité paradoxní harmonie.

Nenechte se odradit odporným plakátem - přišli byste o film, který je v několika ohledech výjimečný: Setkává se tu nebývalá hustota zábavy (Ano, film je přímo zahuštěn vaším potenciálním smíchem!) a originálně pojatý námět role osamělého trosečníka s nápaditým zobrazením moderní komunikace. Závěr mé nadšení poněkud zmenšil, ale i tak film řadím mezi své nejoblíbenější komedie.

On střídá jednu za druhou, Ona je zhrzená. On se má napravit, ale nakonec se s Ní napravují navzájem. Několik scén typu "Ona šlápne na prkno, jež ji praští do hlavy, to je ale legrace, ohoho". Obligátní patos (sestřih toho, jak si oba hrají s dětičkami a v západu slunce se plaví na lodičce; k tomu zní - cituji německé titulky pro neslyšící - atmosphärische Musik). Vyznání lásky na veřejnosti. Hádejte: Bude taky happy end? I tak dávám dvě *hvězdičky* za atmosféru - mí přátelé by určitě řekli, že "ten je film jde *od srdíčka*".

Dobře vystavěný příběh o lásce, který činí jedinečným zejména podmanivé zobrazení tělesnosti a přírody. Dynamická kombinace brutality a něhy.

Skvělé vizuálno, geniální zvuk, ale především překrásný příběh. Překrásný ve své ošklivosti a v tom, kterak nás obrovskou silou táhne k některým základním otázkám: Kam až vpustit vědu? Kde si ponechat víru? Film si ale užijí i povahy, které na přemýšlení moc nedají; gradace a pointa příběhu nemůžou snad u nikoho zůstat bez silné emocionální odezvy. Jeden z nejlepších německých filmů vůbec.

Je to samozřejmě hrozný kýč. ALE! Uvidíme tu Pierce Brosnana s roztomilým pupkem, hopsající Streepovou, která vysílá energii téměř hmatatelně, a spoustu postav, které už od toho smíchu musí bolet pusa. Když jsem vcházela do kina, bála jsem se, že budu zvracet, když jsem seděla u filmu, měla jsem chuť zpívat, když jsem odcházela z kina, na obličej se mi přilepil úsměv tak, že jsem ho dolů nemohla dostat ještě týden. Moje nejmilejší guilty pleasure hned po Funny girl.

1. série: ***** 2. série: **** 3. série: *** a půl