Parlay

Oné jediné hvězdičce může snímek vděčit pouze a jedině hudebnímu doprovodu Cartera Burwella... Mohl bych zde odehrát nefalšovaný kritický koncert, ale raději si jej odpustím, poněvadž se nechci nikoho dotknout či jej dokonce urazit - odsuzování ostatních na základě jejich vkusu bytostně nesnáším. Nad fenoménem Twilightu, potažmo jeho celosvětovým úspěchem, pouze nechápavě kroutím mozkovnou... Stále mi dělá potíže pochopit, že pro valnou část současné generace dívek se jedná o ztělesnění jakýchsi fantazijních romantických představ.

Věčná škoda nesmyslně přepálené stopáže, potažmo spousty hluchých a natahovaných pasáží. Snímek totiž nabízí celou řadu trumfů: fajn a šik westernovou atmosféru, nemálo povedených gagů, tradičně precizní Zimmerův hudební doprovod a vypilované akční vlakové scény (Verbinski si v dětství s vláčky hrál evidentně hodně a rád). Věčná škoda.

Nejsem sice osobně obeznámen s knižní předlohou Maxe Brookse, ale dle synopsí tkví její výjimečnost v líčení vlivu zombie apokalypsy na oblasti sociologie, mezilidských vztahů, ekonomie a politického zřízení, což zní bezpochyby velmi originálně a ambiciózně. Snímek je ovšem na rozdíl od svého předobrazu výrazně přímočařejší a je k němu tak zapotřebí přistupovat „pouze" jako k civilnějšímu a realističtějšímu přírůstku do košatého zombie žánru, který vyniká profesionálním technickým zpracováním a zručnou režií Marca Forstera, díky níž dialogové pasáže nevybízejí k posměšným úšklebkům a akční scény jsou nejen efektní, nýbrž i (v rámci žánru) poměrně uvěřitelné. Světovou válku Z pokládám za kvalitní snímek, u kterého mě ovšem mrzí absence tvůrčí odvahy k pokusu o věrnější adaptaci vrstevnatější knižní předlohy.

Překvapivě povedená komediální oddychovka, kterou je třeba ocenit už jenom pro minimální výskyt trapných a nevkusných momentů, což lze v případě bratří Farellyových bez nadsázky označit za husarský a chvályhodný kousek. Po většinu stopáže se hláškuje jedna radost a všemožné chlapácké patálie mají vtip a šmrnc (golfový vozík by rozesmál i Šíleně smutnou princeznu). Jen se nemohu zbavit dojmu, že Owen Wilson se při natáčení zřejmě necítil zcela ve své kůži, a to už jenom z toho důvodu, že tu údernější polovinu ústředního dua zcela bez diskusí představuje Jason Sudeikis.

Šikulové od Aardman studia si dle mého názoru zasluhují další pochvalné poplácání po zádech. Jejich nejnovější počin mě rozhodně nezklamal, a to zejména díky mnoha povedeným vtípkům a retrospektivním prostřihům věnovaným pro odrostlejší část publika, vypilované ruční animaci, která opět snese ta nejpřísnější měřítka a má své osobní a nenapodobitelné kouzlo a též díky bravurnímu českému znění - Ivan Trojan se po svém předchozím, též velmi zdařilém dabingu taťky Marlina v pixarovském Hledá se Nemo, stává mistrným dabérem animovaných snímků. Popravdě řečeno mně uniká opodstatnění té poměrně velké vlny kritických ohlasů a s ní souvisejícího relativně nízkého hodnocení.

Pohádková hollywoodská cesta do pravěku, která má vše, co by měl rodinný moderní animák mít, a ještě něco navíc. Vymazlený a technologicky bezchybný vizuál, bezbřehou dávku humoru pro děti od tří do devadesáti devíti let, emoce, ctění rodinného morálního kodexu, prvotřídní dabing (zejména Emma a Nick si své role zjevně a slyšitelně užívají naplno) a v neposlední řadě funkční příběh, jehož jádrem je zdánlivě prostý motiv cesty z bodu A do bodu B, avšak jak je dobře známo - i cesta mnohdy může být cíl. Animátoři od Dreamworks nás nechtějí ošálit žádným promýšleným kalkulem, nýbrž nám nabízejí snímek, který má tělo a duši.

Kvalit původního snímku se dle očekávání dosáhnout nepodařilo, o tom není sporu, leč stále se jedná o svéráznou a střelenou podívanou, za kterou se její předchůdce zdaleka nemusí stydět. Nicméně akce již zkrátka nemá takové grády a šmrnc, soundtrack nabízí o poznání slabší kousky a kombinace násilí, bizarnosti a humoru, která v původním snímku působila natolik svěžím a stylovým dojmem (zejména díky precizní režisérské práci Matthewa Vaughna), již často nebezpečně lavíruje na hranici s nuceností a samoúčelností. I přesto všechno je ale prostě hrozně fajn opět sledovat Hit - Girl při jejich smrtelných tanečních kreacích a nechat se bavit nemálo podařenými vtípky a novými postavami, poněvadž duch původního snímku je naštěstí stále přítomen a ony zmíněné nedostatky tudíž zdaleka nebolí tolik, jak by se při pohledu na jejich výčet mohlo zdát.

Pohádková dokonalost v moderním hávu. Ohromně milý snímek, který potěší zejména hereckým obsazením (Christininy kukadla jsou plná emocí, James McAvoy je jako vždy dokonale přesvědčivý a roličky Catherine O’Hara a Petera Dinklagea jsou taktéž zahrány s bravurou), nemálo vtipnými okamžiky a hřejivě příjemným závěrečným vyústěním. Snímek přímo vybízející k tomu se stát osobní „srdcovkou“…

Pecka. Skvěle napsaná a vypointovaná, plná neotřelých režijních a vizuálních postupů, s delikátní hereckou směsí, nespočtem bizarních postaviček, nabušeným soundtrackem a jedním politováníhodným dopravním strážníkem. Tohle se prostě povedlo.

Netřeba před pravdou přivírat oči - nejnovější McLaneovy patálie nabízejí celou řadu nedostatků a pomálu pozitiv… Když už nic jiného, tak alespoň smířlivě začnu pozitivními bodíky. Již takřka archetypální postava poldy ze staré školy Johna McLanea, navzdory značným obavám, zcela nevymizela. Bruceovy mimické svaly si opět (zaplať pánbůh natisíckrát) vzaly dovolenou a několikero hlášek vážně stojí za to („Jsem na zasraný dovolený!“). Druhým kladně nabitým bodíkem je úvodní automobilová honička, která má styl a ředitelé pojišťoven nebudou mít po zhlédnutí nepřeberného množství efektně sešrotovaných vozidel několik dní klidný spánek. Samotný úvod snímku tak představuje jeho akční vrchol, a to je zkrátka a dobře špatně. Jako velmi nešťastná rozhodnutí se ukázaly být nápady tvůrců zabrousit do oblasti pokřivených rodinných vztahů (který je navíc věru nešťastně realizován - scénárista by zasloužil vytahat za uši a režisér se v poklidných dialogových pasážích také dvakrát nepředvedl) a zasazení příběhu do šedivých ruských reálií, které snímku nesluší a notně tak kazí výsledný dojem. Velký problém též představuje moderní pojetí akce s dynamickými prostřihy a efektem zpomalení času, které je v rozporu s klasickým pojetím, na kterém je série de facto postavena. Medium Fail.