Parlay

Bojové scény jsou (i přeze svoji zjevnou inspiraci vy víte kde :-)) velice efektní, avšak pro mě osobně svým způsobem zároveň představují i největší zápor snímku. Tvůrci se viditelně zalekli stavět zejména na hrůzyplné vidině bizarního totalitního režimu (žádné emoce či city, knihy, hudba, filmy - nepředstavitelné, nemožné...) - škoda, škoda! "Equilibrium" je nejsilnější právě v těchto momentech. A abych nezapomněl... Christian Bale se role zhostil výborně.

Tenhle roztomilý zábavně - děsivý horůrek měl v mých cca pěti letech zkrátka něco do sebe. Dodnes si pamatuji scénu, kdy aligátor protrhává asfalt a vyráží do ulic velkoměsta :-)

Druhého "Aligátora" jsem viděl asi v pěti letech a....no... zkrátka jsem se bál :-) Je to skutečně neuvěřitelná „konina", ale za tu svým vlastním způsobem hezkou nostalgii dám hvězdičky dvě :-)

Začátek se nese v klidném tempu, leč nenudí. Režisér nás seznámí s hlavními postavami, jejich motivacemi, city, přáními a ZÁVISLOSTMI. Zanedlouho příběh nabírá na intenzitě a ve chvíli, kdy už větší údernost není možná, začíná děj gradovat. Až nepříjemně realistický, nálehavý, zničující film, ze kterého vám nebude dobře po těle, ale také úžasný a těžce definovatelný filmový zážitek - to vše jest "Requiem za sen". A zmínil jsem již, že Clint Mansell je génius?

Závěrečných patnáct minut řádně zpomalilo plynulost mého krevního oběhu... Musím ocenit velmi realistické vyznění snímku, snahu přiblížit pro nás méně známou (a o to ve svém důsledku krutější) epochu afrických dějin a v neposlední řadě výtečné herecké výkony Foresta Whitakera a Jamese McAvoye (Jamesi, opět jsi mě nezklamal, díky!). Velmi atraktivní, notně pohollywoodštěná hodina dějepisu.

Lehce nadprůměrná detektivka, která se ale jen smutně ohlíží za Hercuilovými prvními brilantnějšími případy... Všechny kriminálky Las a Vegas, Miami apod. ovšem pořád blednou závistí :-) Není nad starou dobrou Anglii.

"Bilé paní" režiséra Zdeňka Podskalského si vážím stejnou měrou, jako Menzelových "Skřivánků na niti". Oba snímky jsem zhlédl s týdenní prodlevou, velmi se mi líbily, oslovily mne, hodně jsem se u nich nasmál a občas mně naopak nepříjemně zatrnulo ve chvílích, kdy jsem si uvědomil, že takhle nějak to doopravdy v naší zemi kdysi vypadalo... Oba snímky mají společnou ještě jednou věc, které si vážím snad úplně nejvíce - kritika režimu zde nikdy nepůsobí samoúčelně, slouží příběhu a nikoliv naopak.

Snímek díky jeho častým TV reprízám už zřejmě mnoha lidem leze pěkně na nervy, ale na rozdíl od ostatních oblíbených filmů televizních dramaturgů nepostrádá šmrnc a vtip. Závěr snímku (vynikající opilec Svatopluk Skopal), pohodová atmosféra a sympatičtí herci v čele s jako vždy znamenitým Milošem Kopeckým si zde zaslouží lepší procentuální hodnocení. Nemohu se ubránit dojmu, že "Křtiny" jsou jedním z filmů, kde se spousta zdejších uživatelů snaží najít chyby v podobě ducha socialismu apod., což se mi zdá poněkud nespravedlivé.

Zmatené, zoufale nevtipné, chvílemi bohužel až trapné velké NIC. Nic víc :-)

Miloš Kopecký je pro mne naším největším hercem a první role, která se mi při zmínce o něm vybaví, je právě nádherná lidská postavička Alfonse Karáska. Tento díl je můj vůbec nejoblíbenější a je velká škoda, že už se takovéto pohodové písničkové komedie vůbec netočí... Alfons Karásek pro mě nikdy nebyl žádnou tuctovou, ale naopak velmi kvalitní a milou zábavou.