Poslední leč Alfonse Karáska

Tentokrát se příběh odehrává na mysliveckém honu na Konopišti, kde Alfons Karásek opět osudově potkává několik žen a s každou si musí aspoň.... střihnout duet :) Některé nové verze starších hitů zaváněly trapností (Holky z naší školky na recepci apod.), ale některé songy mě dostaly: Duhová víla v podání Libuše Geprtové s natáčkami a hlavně závěrečné Zvonky štěstí. Paulová nahoře bez... bylo to nutné? Celá "sága" o Karáskovi je fajn, tenhle díl je slabší. Pro mě zde ani tolik nezářil Milda, jako právě spíš ta Geprtová s Jiráskovou. (18.01.2012)

Dosti hrozná věc i leč. Opominuli světácký šarm stárnoucího Miloše Kopeckého a jalové mládí Jiřího Langmajera, tak hodnotím tento počin jako naprostou zbytečnost. Nejlepším okamžikem se pro mne stal úplný černobílý začátek s Milošem Kopeckým navrcholu slávy. Ovšem hned poté, co on sám bere do ruky ovladač a vypíná tento černobílý autobiografický záznam o sobě a začíná vše jako starý znovu zkoušet již v barevném světě filmu, navíc s příšerně kombinovanými a bohužel i špatně provedenými popěvky, mi bylo jasné, že to průšvih bude. Je pravdou, že po celou dobu si film na nic více nehraje. Však v takovémto případě to asi ani moc nejde. (29.08.2013)

Poslední díl trilogie o Alfonsu Karáskovi. Zestárlý a mýty opředený svůdník Alfons Karásek (Miloš Kopecký) tentokrát učí svého nesmělého synovce Lojzíka (Jiří Langmajer, který oproti Copak je to za vojáka ze stejného roku hraje dost křečovitě a obzvlášť pohyb a tanec mu moc nejdou), jak jednat se ženami. Do vzniklých potíží se ale nejvíc zaplétá sám. Oproti předešlým dílům filmu uškodila barva a kulisy „zlatých“ 80. let, takže se s nostalgickým kouzlem starších černobílých dílů nedá srovnat. Taky herecké obsazení je podstatně slabší, alespoň písničky zůstaly dobré. (21.01.2008)

Filozofující rádce milovník žen Kopecký v jednom z nejulítlejším produktu socialistické československé televize. Megamix popových hitů osmdesátých let zpívaný herci občas hodně vedle , ale určité kouzlo to mělo. Jinak si zapamatuju zajíce, Paulovou nahoře bez, seník a trabanta Jiráskové. Až tady na CSFD jsem si všiml, že existuje jakási série s postavou A.Karáska..... ještě,že to CSFD máme :-) (16.11.2017)

Alfons Karásek (Miloš Kopecký) už sice má nějakou tu vrásku, přesto je stále znám jako pověstný svůdce a znalec žen. Toho využije jeho švagr (Bronislav Poloczek), který přesvědčí Alfonse, aby své letité zkušenosti předal nezkušenému synovci Lojzíkovi (Jiří Langmajer)... Série hudebních komedií Zdeňka Podskalského o proslulém milovníkovi Alfonsovi Karáskovi se nakonec přece jen dočkala čtvrtého dílu. Miloš Kopecký tak dostal ještě jednu možnost zahrát si tohoto proutníka, za kterého byl paradoxně jen v prvním díle a je třeba uznat, že svůj part opět zvládl na výbornou. Přesto je trochu škoda, že pan režisér s dalším dílem otálel více než deset let, protože mi zde trochu chyběla taková ta osobitá a příjemná atmosféra, kterou byly prodchnuté předchozí díly. Samozřejmě mistr Kopecký již není nejmladší, což bylo zřejmé i tvůrcům, proto je zde Alois "pouze" mentorem svého synovce. Inu doba pokročila, což jde vidět i na rekvizitách (Jirka Langmajerů nám tady regulérně paří videohru), na postavách (hlavně tedy co se odhalené Jany Paulové týče) a především na repertoáru písní, takže nám tady herci a herečky pějí hity od Olympicu, Dalibory Jandy nebo Míši Davida. Hereckému obsazení, pokud pominu Miloše Kopeckého, naprosto kraluje nádherně střelená Jiřiná Jirásková, která si pro sebe krade každou scénu, kde se objeví a tu doplňují již zmíněný Jři Langmajer, Bronislav Poloczek, Petr Nárožný nebo Josef Langmiler. Obsazení to není vůbec špatné, ale přesto mi zde chyběli herci jako Jiřina Bohdalová, Iva Janžurová, Vladimír Menšík nebo Vlastmil Brodský, protože i když to třeba nebyli nejlepší zpěváci, tak uměli aspoň zpívat vtipně. To se bohužel nedá říct o všech interpretech v tomto filmu, hlavně Miroslava Pleštilová a Libuše Geprtová mají ve zpěvu značné rezervy, takže jejich hudební čísla jsou menším utrpením. I po scénáristické stránce jakoby už to nebylo úplně ono, ne, že by se člověk nebavil, ale tam, kde by měl být smích je spíš jen pousmání (čestnou vyjímkou budiž repliky Miloše Kopeckého a Jiřiny Jiráskové). Poslední leč Alfonse Karáska tak pro mne sice není nějakou obzvlášť vydařenou hudební komedií, ale i tak se přes její chybky jedná o důstojné rozloučení s jednou legendární postavou televizní zábavy. (15.10.2018)