Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Animovaný
  • Komédia
  • Sci-Fi
  • Dráma

Recenzie (233)

plagát

Supergrázlové (2021) (seriál) odpad!

Musím se přiznat, že se mi dlouho nestalo, že by na mě něco udělalo tak špatný dojem, že bych to musel dropnout po prvních epizodách, i tak se ale stalo. Pravděpodobně to je jen můj osobní konflikt, těžko říct, každopádně anime mě absolutně neoslovilo. Prapodivná animace a styl, který je říznutý jakoby americkým stylem, mě absolutně neoslovily a spíše byly prvním velkým důvodem, proč to dál nesledovat. Dalším byl neskutečně nudný a generický začátek, který by si vycucal z prstu dnes už prakticky kdokoliv. A v neposlední řadě to byly dialogy, které se mi zdály neskutečně prázdné a nezajímavé. Když to sečtu, tak mě to unudilo málem k smrti.

plagát

Migi to Dali (2023) (seriál) 

Tohle anime narazilo čelem hned do několika problémů a přitom v podstatě mohlo dopadnout o dost lépe. Prvně bych asi začal animací, která je na pár snímcích "diskutabilní". Asi ne něco, čeho by si člověk běžně všiml nebo se o to zajímal, ale když vážně má postava deformovanou ruku nebo tam má pár obrázků nedodělané tahy, prostě to kazí dojem. Větší problém je ovšem začátek - nuda. Nejvýstižnější slovo. Nic se neděje, člověk se toho moc nedozvídá a prakticky první asi 2 nebo 3 díly jsou nejlepším receptem na to, aby to člověk dropnul a už se k tomu nevrátil. Což by byla strašná škoda, protože po této části se začne příběh ubírat kupředu, postavy dostávají nějaké charaktery a celé to dává větší smysl. I když asi pořád ne takový, jak by si člověk přál, Do toho tam spadne další problém v podobě suspense složky, která na konci vlastně není zas až tak uspokojivě zakončena, jak by si člověk představoval. To tak nějak trochu kazí pointu suspense prvku. Když se tímhle člověk ale prokouše, dostane se do poslední přibližně třetiny nebo čtvrtiny, kde asi každý díl stojí za to. Je to zábavné, člověku se za díl promixuje tak 10 emocí a přiběhově si divák přijde na své. Otázkou pak tedy zůstává, proč byl ten zbytek takový nemastný, neslaný...? V určitých částech mi připadalo, že anime nevědělo, čím má vlastně být, tak bylo vším a ničím. Koncept kolem identických dvojčat funguje téměř vždy, ale zde jsou kolem něj vymyšleny další prvky a je to zajímavé. Jako velkým plus bych zmínil opening a i obecně podkladovou hudbu, která byla skvělá a snažila se zasadit příběh tak nějak do toho prostředí a letopočtu, kam patřil. A navzdory mému hodnocení a kritice si myslím, že kdyby se dala větší práce s pár prvky a postavami, mohlo to být mnohem lépe zvládnuté anime, které mohlo více prorazit a zaujmout.

plagát

Overlord - Season 1 (2015) (séria) 

Když už člověk má za sebou pár kousků a řada z nich je isekai, vyhledává spíše už originálnější koncepty, protože 20 dílů toho, jak se hrdina srazil s náklaďákem a reinkarnuje se do světa, kde umí používat magii nebo je polobůh nebo dostane každou ženu, kterou si zamane, už prostě není terno. Overlord je běžně na takových těch "must watch" listech a dlouho jsem se mu vyhýbal, protože z dálky mě to moc nenadchlo. Ovšem 1. série skrývá mnohá překvapení i v tomto žánru a musím říct, že i jakožto ex-hráč MMORPG her v tom nacházím jistou nostalgii a dávku povedenosti. Vtipy jsou kupodivu vtipné a postavy zajímavé. Obecně ta koncepce toho, že celý příběh je zcela očividně seinen kategorie a je zasazen do prostředí, ze kterého si může každý něco vzít, je povedená. Jelikož je toto anime původně započaté ještě v slavné éře SAO a běžnejších typů isekai, je tu dost vidět, jak Overlord a SAO společně skutečtně ovlivnily hromady dalších příběhů dobrým směrem. Tu 1 hvězdu prakticky odebírám za to, že v příběhu a i u postav je vidět hodně limit, kterých anime ještě zdaleka nedosahuje a také nemůžu s klidným svědomím říct, že by mě třeba pár scének vyloženě nenudilo. Ovšem to je něco, co se, alespoň předpokládám, změní v dalších sériích.

plagát

Plnej kotel (2024) (relácia) odpad!

Podle všeho bych měl být asi cílovka, ale absolutně mě to nechytlo. Pořad trochu ve stylu utahané české kopie Top Gearu s hudebními efekty a vtipy tak z roku 2000. Tohle je hodně zamrzlé v čase. A ono vlastně ani moc nejde o to nějak to onálepkovat, je to jednoduše nuda.

plagát

Hry o život: Balada o hadoch a vtáčatkách (2023) 

Asi se přidám k několika lidem, když řeknu, že mě prequel velice příjemně překvapil. Hunger Games ve své podstatě ukázaly vše ale vždy mi vadilo, jak je to universum a příběh prakticky uzavřené v nějakých hranicích a příběh, alespoň mimo knížky, je tak trochu za oponou. Vždy tu byly nějaké hlavní postavy, příběh, poučky, pointa... ale dá se říci, že nějaká rozvitá logika unvierza se rozjela prakticky s končícím dílem, což byla škoda. Proto je prequel tak velké překvapení, alespoň pro mě. Je tu ukázán Capitol za starých časů, charakter Snowa měl plné 2.5 hodiny na vybudování a jsou tu jisté provázanosti s hlavními Hunger Games filmy. Nesouhlasím, že film staví pojítko prakticky jen na písničce, takový člověk asi ten film moc nesledoval... Musím spíše říct, že aspekt přetransformované písně mi po 50. už trochu vadil ve filmu a bylo to trochu předvídatelné. Snowův charakter tu ale podpořilo mnohem více věcí. Typicky to je jed, který byl zmiňován v sequelech, jeho dravost, jeho pohled na svět a také to, jak pozoruje všechny kolem sebe. Takže za sebe určitě nemůžu říct, že to byla fraška, která celé pouto se sequely stavěla na 1 jméně tady, 1 jméně tam a písničce, protože obsah byl rozhodně bohatší. Líbilo se mi i tempo vývoje jeho charakteru. Nesouhlasím ani s hejtem na délku filmu, která se prakticky sama obhajuje příběhem. Naopak bych spíše filmu vytknul herecký výkon některých vedlejších postav, které nebyly zas až tak emotivní a byly to spíše kameny... nebo i velmi malý prostor Casca Highbottoma, který působil na začátku jako zajímavá postava, no to se změnilo když dostal jen pár scének tu a tam po úvodní řeči. Nakonec z té postavy nešel strach, nešel respekt, prostě tam "byla". I tak film hodnotím takto a myslím si, že zaslouženě, sice vydřeně ale zaslouženě.

plagát

En'en no šóbótai - Season 1 (2019) (séria) 

Dobře, anime na mě od začátku působilo jako snaha o přiblížení se Ao no Exorcist, které mám hodně rád. Je tu nějaká premisa světa, kde se lidé náhodně proměňují v ohnivé démony, kteří ničí věci, zabíjí lidi a působí katastrofy. Čas se počítá na soly, hlavními hrdiny jsou něco jako hasiči. Musím uznat, že jako koncept to není vůbec špatné. Navíc to má i jisté suspense prvky, takže body k dobru. Jenže to občas škytá, především mezi hlavními dějovými linkami. Jako ve většině anime, i zde je několik hlavních událostí a postav, kolem kterých se točí příběh. A občas se prostor mezi nimi nevyplňuje úplně nejlépe. Nejsou tu vyloženě fillery, ale občas se zdá, že se scénka na 2 minuty natahuje na 20 a to už trochu zhořkne. Na druhou stranu je vidět, že toto je dělané jako dlouhodobější projekt a jelikož se mi osobně suspense prvky líbily, nemůžu říct, že bych si to neužil. 7/10 je ale takové optimální hodnocení pro tohle cosi-rozpracovaného.

plagát

Tomodači Game (2022) (seriál) 

Skupina přátel, která se dostane do hry, kde jsou postaveni prakticky proti sobě. Nápad od začátku skvělý, bohužel buduje větší očekávání než to, co ke konci dodá. Velkým pozitivem tu jsou 2 hlavní postavy, kvůli kterým se to snad i vyplatí pustit. Bohužel, jakmile padne kosa na kámen a divák začne vyžadovat nějaký postup v tom, co anime načalo a slíbilo, je zle. Neuspokojivý konec s neuspokojivým character developmentem doplněný o prapodivnou 3D animaci postavičky, která mi po 12 epizodách skutečně lezla krkem. Anime si snaží hrát na psychologické drama, jenže bohužel si na to pouze hraje. Zdatnější divák v těchto žánrech se může nebo pravděpodobně i začne nudit v půlce anime a konec ho neskutečně zklame. 1. přibližně polovina byla úžasná, pak to bohužel jelo hodně rychle dolů. A je to škoda, anime mělo velký potenciál. Ovšem mě, jako velkého fanouška zrovna dramatu a psychologických kousků, to zrovna moc neoslovilo.

plagát

The Daily Life of the Immortal King - Season 1 (2020) (séria) 

Já dodnes moc nevím, jak tohle hodnotit, na MALu mám 5/10, zde půjdu cestou 2/5. Prvně je dobré si uvědomit, co od tohoto anime člověk čeká. Já k němu přišel jako nadšenec z pár úryvků, co jsem viděl na internetu. Nic jsem si nenalhával, věděl jsem, že to bude prostě o OP postavě, která bude vhozena do různých situací. Nicméně i One Punch Man je svým způsobem absurdní a přesto mě bavil, tak proč nezkusit toto, že? Chtěl jsem především dát šanci čínskému anime. Dokončil jsem 1. sérii a můžu zodpovědně říct, že mi tu vadilo hodně věcí. Prvně mi vůbec nesedne čínština, postava řekne větu, ale jazykově to zní, jako kdyby řekl 1 slovo 5x a není to moc obohacující na poslech, proto jsem zvolil později cestu anglického dabingu, kterému se u anime normálně vyhýbám jak čert kříži. Jenže k mému zklamání jsem skončil sérii a uvědomil jsem si, že to anime je strašně prázdné. Nejen že hlavní postavě se nijak nevyvíjí charakter nebo tu nejsou ani vtipné části, ale samotný příběh je přinejlepším diskutabilní. A i když vím, proč jsem k tomu anime přišel, ty akční scénky a OP pózování hlavního hrdiny to prostě nevyvážilo. Anime to strašné není, dokáže zaujmout ale spíše tak na průměr. Problém s nějakou logikou či fungováním něčeho je prakticky v každém díle a rozhodně tu byly směry, jak to udělat lépe, žel jich nebylo využito.

plagát

Tokyo Ghoul:re (2018) (seriál) 

U některých anime se vyplatí hodit ručník do ringu a zachovat si zdravý rozum, dokud to jde. I když se mi obecně Tokyo Ghoul vždy líbil a byl zajímavě zpracovaný, tahle série byla katastrofa za katastrofou. 2. část jsem nikdy neviděl, protože mě ta 1. stihla unudit k smrti. A jediný důvod, proč jsem sledoval dál, byla čistě zvědavost. Ta po čase ale odpadla a já usoudil, že u tohohle se nevyplatí trávit čas. Nudné monology, depresivní temná atmosféra, která není ani zajímavá a nulová chemie postav. Co tu šlo udělat špatně, to se špatně udělalo.

plagát

Sword Art Online - Alicization – War of Underworld (2019) (séria) 

I když jsem chápal potřebu dávat prostor i příběhu v reálném světě a ne jen uvnitř AI světa, některé scénky mi zde spíše kazily zážitek a to je víceméně jediný negativní faktor 2. části Alicization. Na druhou stranu je tu mnohem více prostoru pro Alici a svět kolem ní. Série si udržela dobře rozjetý začátek z minulé série a stavěla na jistých bodech a postavách. Asi k tomu nemám takovou horu pozitivity, jako k 1. části Alicization, ale rozhodně to za ten čas stálo a fanouška SAO nadchlo. Kritika by šla tedy spíše k tomu, že tato část anime byla původně budovaná celá kolem Kirita a Eugea, kteří spolu měli neskutečně dobrou chemii a která tu chybí. Kirito tu chybí, Eugeo tu chybí. A tak je 7/10 hodnocení optimálnější pro tuhle sérii. Není to špatné, ale z příběhu byly vytrhnuty důležité postavy, které tomu pomáhaly a je to jednoduše vidět.