Migi to Dali

Tohle anime narazilo čelem hned do několika problémů a přitom v podstatě mohlo dopadnout o dost lépe. Prvně bych asi začal animací, která je na pár snímcích "diskutabilní". Asi ne něco, čeho by si člověk běžně všiml nebo se o to zajímal, ale když vážně má postava deformovanou ruku nebo tam má pár obrázků nedodělané tahy, prostě to kazí dojem. Větší problém je ovšem začátek - nuda. Nejvýstižnější slovo. Nic se neděje, člověk se toho moc nedozvídá a prakticky první asi 2 nebo 3 díly jsou nejlepším receptem na to, aby to člověk dropnul a už se k tomu nevrátil. Což by byla strašná škoda, protože po této části se začne příběh ubírat kupředu, postavy dostávají nějaké charaktery a celé to dává větší smysl. I když asi pořád ne takový, jak by si člověk přál, Do toho tam spadne další problém v podobě suspense složky, která na konci vlastně není zas až tak uspokojivě zakončena, jak by si člověk představoval. To tak nějak trochu kazí pointu suspense prvku. Když se tímhle člověk ale prokouše, dostane se do poslední přibližně třetiny nebo čtvrtiny, kde asi každý díl stojí za to. Je to zábavné, člověku se za díl promixuje tak 10 emocí a přiběhově si divák přijde na své. Otázkou pak tedy zůstává, proč byl ten zbytek takový nemastný, neslaný...? V určitých částech mi připadalo, že anime nevědělo, čím má vlastně být, tak bylo vším a ničím. Koncept kolem identických dvojčat funguje téměř vždy, ale zde jsou kolem něj vymyšleny další prvky a je to zajímavé. Jako velkým plus bych zmínil opening a i obecně podkladovou hudbu, která byla skvělá a snažila se zasadit příběh tak nějak do toho prostředí a letopočtu, kam patřil. A navzdory mému hodnocení a kritice si myslím, že kdyby se dala větší práce s pár prvky a postavami, mohlo to být mnohem lépe zvládnuté anime, které mohlo více prorazit a zaujmout. (01.03.2024)

Seriál, který VELICE klame svým začátkem. Ještě první dva díly jsou podobný typ komedie jako autorčin předchozí Sakamoto, kde jsou běžné každodenní momenty přehrávány do absurdních výšin a člověka samozřejmě napadne, že se vše bude jen opakovat, ovšem od třetí epizody dál se teprve rozjede ten pravý wtf fest a kolotoč emocí, kde každá další epizoda přichází s něčím naprosto nečekaným a překrucuje jakákoliv očekávání. U takové páté epizody jsem si kontrolovala čaj, jestli jsem si náhodou omylem nevylouhovala veselé houbičky. V druhé polovině se pak z komedie dokonce zdařile přehoupneme do thrilleru (místy až hororu), ale komediální prvky přitom stále fungují. Animace je na tento styl vyprávění skvěle vybraná, postavy jsou taky velmi zajímavé (hlavně oceňuji, že dvojčata jsou už od začátku povahově úplně jiná). A ve výsledku mě strašně mrzí předčasné úmrtí autorky, protože bych ráda viděla, s čím dalším by přišla. 9/10 a nejlépe by se celkový zážitek dal shrnout asi takto (25.12.2023)

Musím potvrdit, že k tomu, abyste začali chápat, o čem tenhle seriál opravdu bude, je třeba se dostat ke třetímu dílu. No a musím také přiznat, že já bych se tam nedostal, kdyby mi Starletka nedala vědět. Původně jsem seriál po jednom díle dropnul, protože ten mi nic moc neřekl a po zkušenost s předchozím dílem Nami Sano jsem si byl skoro jistý, že celý seriál bude jen a pouze o tom, jak jeden chlapec stále šíleněji maskuje, že jsou vlastně dva, že jde o identická dvojčata. Seriál Sakamoto desu ga? totiž dokázal doslova jeden vtip povedeně alternovat dvanáct dílu a další dílo Nami Sano se ze začátku tvářilo velmi obdobně. Navíc samotní Migi a Dali mě v úvodu zase až tak nezaujali a postavy kolem nich mě neuchvátily vůbec a stejně jako již zmíněný počin o  Sakamoto to bylo až příliš často lehce bizarní, přehnané, někdy až teatrální. Což na jednu stranu znamená, že máte o originalitu postaráno a rozhodně se nenudíte, ale často se mi to s tou vážnější mysteriózní a thrillerovou linkou, která nastoupí v druhé půlce, mlátilo, a nejen s tím. Jako by seriál chtěl být najednou komedií, dramatem, thrillerem, psychologickým hororem, rodinným filmem, divadelním představením, pohádkou a kdo ví čím ještě – zkrátka v určitou chvíli je to šílená žánrová srážka, která někdy zajímavě a nečekaně funguje, jindy ale vůbec. Přesto je to však hezky promyšlený a silný příběh a postavy doopravdy doceníte, čím víc je poznáváte. Navíc to má opravdu příjemný (vzhledem k tomu, že jsou ty Vánoce), ale i zajímavý konec. Každopádně za ten slabší start a kolizi žánrů, která mi hodně narušovala celkový zážitek, musím něco srazit, ale silné 3* si seriál dle mého určitě zaslouží. 6,4/10 (25.12.2023)

Na rovinu, je to blbost. Má to scénu, kdy jde záporačka zavraždit hlavní hrdiny pomocí dvoumetrové bagety a přitom se to pořád bere jako horor. Miluju ty chvíle, kdy se už dvakrát údajně mrtvá uklízečka Micchan znovu vrací do akce vybavena svým vražedným uklízecím náčiním, nebo třeba momenty, kdy už jde postavám o život a zničehonic je přijde zachránit nejvíc náhodná postava. Je to strašně random, několikrát za díl jsem se vždycky pozastavila nad tím, na co to sakra koukám a ještě víc mě zaráží, že to opravdu celých 13 dílů funguje tak dobře. Nepředvídatelné jsou i postavy, nikdy nevíte, co jaká udělá dál, kdo je psychopat, kdo je na kladné straně - nevíte nic. Atmosféra to však posouvá ještě dál - hudba je perfektní (což se dá říct i o openingu a endingu). Je tu ale jedna překážka a tou jsou první dva díly. Ne že by byly špatné, naopak mě bavily svojí střeleností, ale nedávají vám žádné ujištění, že se vtipy později neohrají a nebude to jenom komedie o zcela identických dvojčatech. O to větší překvapení pro mě bylo, že už od třetí epizody se z toho stává solidní thriller, kdy řešíme vraždy, všichni jsou najednou podezřelí a děj tak získá směr. A kupodivu ještě nečekanější mi přišlo, jak moc se autoři zaměřili na hlavní hrdiny a na to jak jsou vlastně odlišní. Obě dvě linky jsou uspokojivě zakončené a já nemůžu jinak než to nazvat nejvíc underrated anime, co jsem za poslední dobu viděla, protože pozornost si to zaslouží. 8/10 (12.04.2024)