Jeržik

Jeden z nejlepších seriálů 90.let. Už od první série se sice v každé řadě vyskytné pár popelnicových dílů, ale kvůli takovým úletům výrazně měnit hodnocení nehodlám. Humor a akce fungují = bavící se divák. A tom to přeci je ne? 90%

Ve světě dělícím se na ty DVA druhy lidí přichází Rob Grant a Doug Naylor s námětem z blešáku a zpracováním ze třetí cenové. Jenže právě o tom to je. Nezáleží na rozpočtu, když máte scénář překypující humorem víc než matrona z blízkého sexshopu koženými byčíky. Herci, které si zamilujete od prvního dílu a budete je zbožnovat do konce svého mrzkého života, vás přibijí k obrazovce a dovolí vám nedobrovolně odejít až po skončení závěrečné znělky. Kult, co nemá obdoby. ~Já vím, co dělám, Krytone. Zaútočíme zítra - pod rouškou denního světla. ~Denního světla? ~To je to poslední, co by čekali - útok za dne přes minové pole. ~Přes jaké pole? ~Samozřejmě, já budu všechno řídit odtud.

Těžce ze života. Himym? Friends? Community? Ale kdeže, osobní zkušenosti a zážitky z toho čiší na míle daleko a jen dokazují, jak skvělý je Moffat scénárista (to, že ho doteď holywood neobjevil, je obrovská škoda). Nejlepší a nevtipnější sitcom, co kdy zavítal na televizní obrazovky. S vyjímkou Červeného trpaslíka. ;) "I've got the key to the gates of paradise; but I've got too many legs!"