Zoistrea

Člověk si připadá jak v nějaké počítačové hře. Různě barevné a různě tvarované sekundární postavy ze sebe vyzařují různě barevné paprsky světla, nespecifikované síly, neboť i když se nám jeví silné - např že odpálí loď, tak pokud tím opakovaně sejmete prachsprostého člověka, tak to bez problémů přežije. Trocha CGI je fajn, ale co je moc to je moc. Film postrádá hloubku, příběh je plytký, vtipné to taky není, že by to byla třeba aspoň taková ta příjemná oddechovka? Nope. Některé části jsem vyloženě přeskákala či pustila na rychlost 1,5 aby se na to vůbec dalo koukat. Půlhodinový díl seriálu by to pokryl tak akorát. Bavily mě supervyvinutí mravenci, s nima by tam toho mohlo být mnohem víc.

Tentokrát mnohem těžší a depresivnější film než na co jsme od Strážců Galaxie zvyklí. Vzpomínky na Rocketovu minulost jsou místy dost náročné a nejvyšší evolucionář je opravdu výborný hlavní padouch, propracovaná děsivá postava s ohromnou mocí, noblesním cílem a psychopatickou absencí empatie. Také pro Marvel netypicky hodně poněkud grafických a explicitních záběrů - všelijaký zranění, vraždění atd.. Ale krev tam není (a ta divná žlutá tekutina se za krev asi nepočítá), takže to vlastně nevadí. Můj celkový dojem z filmu je, že se tvůrci snažili v divákovi vyvolat kompletně všechny emoce na které si jen vzpomněli - nechybí typický humor, radost, lehkost, absurdnost, ulítlost, divnost, akce, spousta nechutnosti, smutek, strach, ztráta, deprese, úzkost, existencionální otázky a mnohé další. Vše narváno do jednoho filmu, až mám pocit, že mě tak nějak emočně vyždímal a byl něčím docela náročný na sledování. Trend hypeování emocí na maximum, kdy si už kdovíkolikaté postavy říkáte, jestli umře nebo neumře a čeká se dobrých pár minut (oni to snad s každým filmem prodlužují?) u kterých jsou všechny ostatní postavy úplně nešťastné, že už postava opravdu umřela, prostě nadbytečný rollercoaster emocí, který moc nedává smysl (minimálně medicinsky), ale je prostě potřeba ty emoce z diváků vyždímat na max, ať je to fakt zážitek.

Na propracovanost dějové linky je potřeba trochu zapomenout. Na tenhle film jsem šla (jako spousta jiných) do Imax 3D užít si ty krásný vizuály a celkovou atmosféru Pandory, ze které totho tentokrát vidíme ještě více. Užila jsem si ty světýlka, podmořský svět, velryby, přírodu co s námi komunikuje, kde je všechno propojené, kde žijou místní v takovém utopistickém ráji v souladu s přírodou. Do toho se ponořit byla absolutní nádhera a úchvatný zážitek. Samotné hlavní dějové zápletky byly jak z každého druhé akčního amerického filmu, kdy v celém příběhu najdeme mnoho děr a vlastně by se různé věci ani nemusely stát, kdyby se postavy aspoň na pět minut zamyslely, cože to vlastně dělají (viz celá ta věc s vrtulníkem). Jinak James Cameron paralelně produkoval dokumentární cyklus Tajemství kytovců (seriál) (2021), který velice doporučuji. Dokumentární cyklus jsem viděla ještě před filmem a tak bylo snadno poznat že Tulkuni jsou ve skutečnosti naši Keporkaci. Film byl v tomto smyslu také povedeným širokodosahujícím apelem na ochranu velryb, neb ty pozemské jsou stejně jako Tulkuni vysoce inteligentní, citliví a společenští tvorové.

První díly začaly skvěle a hned mě to chytlo. První série zkouknuta za den. Napínavý duch se držel celou dobu, i když dějová kvalita šla dolu. Nejvíc do očí bijící mi přijde neopodstatněná proměna hlavní hrdinky z veleúspěšné nezávislé akademičky se zdravou dávkou skepse do naivní blbky co ničemu nerozumí a bezdůvodně věří a absolutně dá svůj život do rukou nebezpečného upíra, kterého zrovna potkala a téměř nic o něm neví. Tím postava místo originální rovnocené hrdinky začne připomínat spíš všechny obdobné postavy tohoto žánru (upír vyjádří opodstatněnou obavu, že jí ublíží, protože už to v minulosti opakovaně udělal, a ona mu naivně říká, nene, Ty mi neublížíš, já to vím... wtf?). Celkově ale skvělá atmosféra, zajímavý svět, intriky a politikaření mezi démony, upíry a čaroději, krásné lokality, charismatický Matthew Goode, chemie mezi hlavními hrdiny funguje... Těším se na další sérii.

Rodinná superhrdinská oddechovka co se nebere moc vážně. Zvlášť první půlka mě dost bavila, udržela si osobitý a správně praštěný humor prvního filmu. Konec už se trochu vleče a kdyby to trochu zkrátili bylo by to celkově lepší. Závěrečná hluboká srdceryvnost se úpně nedaří, když jí natahují dalšími a dalšími až trochu kýčovitými scénami. Celkově trochu horší než jednička, ale stále mě to dost bavilo.

Konečně zas zajímavá epizoda, kde se dočkáme i trochu propracovanějšího děje a Mando nepotřebuje každých 5 minut zachraňovat. Intermezzo o rehabilitaci imperiálních pracovníků podalo zajímavý náhled do dalšího z problémů postimperiálního světa a na chvíli mi připomělo stylem Andora. Co tomu vytknout je výrazná vytrženost z kontextu. Působilo by líp, když bychom vývoj těchto postav sledovali postupně napříč více epizodami, např. už od začátku 3. řady, což by i vyvážilo tu nečekanou délku tomuto věnovanou.  Ovšem jestli tímto stylem budou pokračovat, mohli bychom se ještě dočkat pěkného propojení několika dějových linií.

Chvíli to bylo vtipné, tak 2,3 řady. Ale 12 řad? Jako vážně? Humor je stále stejný a už je pak vážně ohraný, každá episoda stejný tip ultrašovinistického humoru, není tam vůbec nic nového. Postava Charlieho Sheena díky tomu začne být po čase opravdu otravná (umocněno i tím, že on jako nějaký supersexy svůdník opravdu nepůsobí). Změna herce je pak příjemné osvěžení, ale i tak už to seriál nezachrání. Líbilo se mi finále, dokonale absurdní, kterým si udělali srandu sami ze sebe což bylo naprosto na místě. Popravdě nechápu, jak se stalo, že jsem to zkoukla celé. Myslím, že to je spíš moje impulzivní potřeba věci dokončovat a nějaká mylná představa, že to třeba začne být lepší, když je ten seriál tak moc doporučovaný a má tak vysoké hodnocení. Ne, nestálo to za to a nedoporučuji.

Neopodstatněně podceněný seriál. Úspěšně plní svou roli každotýdenní oddechovky u které se zasměju. Navíc kvalita jde postupně nahoru, rozjezd byl pomalejší, ale druhá řada už mě opravdu baví. Oproti první řadě se možná poučili z kritiky a používají víc kreativity (typické i právě pro HIMYM) - prostřihy kamer na minulost/situace o kterých se mluví, kreativní nová slova a zvyky jako např v poslední episodě "Rewardishment", každá epizoda je zatím nová a originální, takže pokud to půjde tímhle směrem, jen tak dál. Paralely a odkazy na HIMYM pak potěší každého skalního fanouška.

Velmi příjemné fantasy, které jsem zhltla jedním dechem. Svět má dost paralel se světem Zaklínače. Aes Sedai mě moc bavily, jejich politikaření, intrikaření, přestože nemohou lhát, vizuálně moc krásně udělané efekty kouzel. Mělo to atmosféru. Lokace nádherné. Rosamund Pike to celé táhne. Knihy jsem nečetla, tak možná i díky tomu, jsem si mohla seriál náležitě užít.

Na to, že si standardně ráda užiju i o něco béčkovější fantasy, tak tohle mě moc nebavilo. Přisuzuji to hlavně hereckým výkonům. Mnohé postavy se jevily jako plytké, nezajímavé, nezapamatovatelné. Herecký výkon hlavní postavy Austina Butlera mi přišel absolutně tristní. Jeho charisma by mělo seriál táhnout, měl by se jevit jako dostatečně zajímavý, aby ten milostný trojúhelník byl uvěřitelný. Ale takhle? Opravdu není uvěřitelné, že by se o něj dvě ženy chtěly přetahovat. Poppy Drayton a Manu Bennett to pro mě zachraňovali. Na druhou sérii bez Poppy ovšem už opravdu nemám motivaci koukat. Dějově to má přitom velký potenciál, dalo by se z toho podle mě vytěžit mnohem víc, hlavně ten LOTRovský vibe, škoda.