Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Animovaný
  • Dráma
  • Dobrodružný
  • Krimi

Recenzie (172)

plagát

Princezná pre draka (2011) 

Tak nevím, co by se u nás už muselo natočit, aby se česká pohádka dostala alespoň nad sedmdesát procent. Snad draka s kulometem? Příběh sice není kdovíjak originální, kdo se pohybuje v pohádkovém světě častěji, tak už na začátku vytuší alespoň přibližnou zápletku. Ale jeho provedení pohladí. Není to totiž pohádka kvůli které se děti budí hrůzou ze sna. Velmi nenásilné a zdařilé propojení pohádkového světa s realitou. L.Šafránkové role hodné kouzelnice vyloženě sedla. Ona většina rolí se zdála být přišitá hercům na míru. Akorát malej Jirka shánějící medicínu pro svého pejska působil dost toporně. Mnoho komentujících píše, že pohádkový svět je dnes už někde jinde. Možná ano. Ale jsem rád, že ještě občas se natočí něco co je dle mínění mnohých o pár kroků za dnešním pohádkovým světem. Ten mi totiž v mnohém nesedne. V Micimutru se scény nestřídají na rozdíl od "moderny" nijak rychle. Příběh se dá tak dobře a v poklidu sledovat. Pomatuji se že moje děti nechtěli sledovat některé pohádky, protože to na ně bylo moc rychlé. Za akční bych zde považoval jen nálet draka na hrad. Jednoduchá myšlenka typu : "člověče, začni něco dělat napřed ty a bude ti pak pomoženo," táhnoucí se dějem, asi mnho lidí podráždila. Dnes je velká část populace zvyklá na to, že někdo něco nějak zařídí, aniž by se muselo hnout prstem. V tomto směru ale pohádku nelze považovat za zpátečnickou.

plagát

Hviezdna brána (1994) 

Na čisté čtyři hvězdičky to není. Ale ta vyrovnanost jednotlivých dílů je obdivuhodná. Jsou zde požity všechny možné motivy a nápady, co se v tomto filmovém druhu kdy vyskytly a ještě i nějaké navíc.

plagát

Kung Fu Panda 2 (2011) 

Zatimco jednička vycházela alespoň trochu, byť velmi zkresleně a vzdáleně z tradic počátku rozvoje několika směrů bojových umění, dvojka je co se týče tohoto úplně mimo. Nicméně to asi většině divákům nevadí. Je to trochu slátanina. Ale pobavila mne( a moje děti). Pár dobrých vtipů se zde najít dá. Pro mne je tato úroveň tak na jedno podívání a dost.

plagát

Transformers - Temná strana Mesiaca (2011) 

Připadalo mi, že třetí díl vnitřně nenavazoval tolik na ty předcházející, jako třeba dvojka na jedničku. Nápad s Apolem 11 a s jejím zkoumáním zbytků vesmírné lodě v době, kdy oficielně nebyl kvůli odvrácené straně měsíce signál, se mi líbil. Patosu v některých scénách oproti dvojce ubylo. Měl bych teda říci hůrá. To ale nemohu. Nelíbyl se mi nenápadný posun v brutalitě scén. Místo oleje z robotů crčela krev. (To je samo o sobě hovadina). Po srážce Oubotů a lidí lítaly kosti. Proč? Jeli nutné zaujmout diváka stoupající drastičností a brutalitou, děsim se pomyšlení co bude divák sledovat za deset, patnáct atd. let?

plagát

Vor v zakoně, vládce podsvětí (2010) 

Byl jsem na tento dokument velmi zvědavý. Vypadalo to na dost silnou kávu. Postupem čassu ale začal snímek vytvářet dojem, jako by si výpověďma tři oslovení mafiáni leštili svoje svědomí. Zpočátku zajímavý dokument začal být rozvleklý a z mého hlediska zabředával do nudy, až jsem ho před koncem vypnul.

plagát

Červíčkovia (2009) (seriál) 

No tak načtyři hvězdičky co jsem tomu dal, to úplně není. Pořád je to ale, jeden z těch lepších večerníčků na našich obrazovkách. Trochu tam vydím co se týče nápadů podobnost s : " Pojďte pane, budeme si hrát".

plagát

Romance za korunu (1975) 

Shodou okolností to byl film na který mne zatáhla holka se kterou jsem měl první rande. Takže si u něj rád zavzpomínám. Hudební filmy byly často málo duchaplné (např. ještě Hvězda padá vzhůru), ale svúj účel oddechovky plní ještě po letech. I když asi jen pro pamětníky.

plagát

Arabela (1980) (seriál) 

Dal jsem sice před časem čtyři hvězdičky, ale jsou s mínusem, za postavu krále Hiacinta. Jeho neustálé : " Já si nevím rady" mi už trochu vadí. Asi nevědomky tak pan Vorlíček stvořil v neustále bezradném a zcela neschopném panovníkovi předobraz k dnešním politikům.

plagát

Pražské tajemství (1988) 

Dnes se i pro děti točí daleko akčnější filmy. A sotva je to dobře. Už teď je většina filmů nuda kde nejde o krev, kde divoká scéna nestřídá rychle jinou divokou scénu. Pro toho kdo je zvyklý na dnešní produkci musí něco takového jako Prašské tajemství působit téměř uspávavě až těžkopádně. Já si u toho dobře odpočinul, ale na více jak tři plus to také nevidím. To auto bylo super. Se svojí vyzáží by se nestratilo ani dnes. Lece mi připomíná tvarem renolta Espace.

plagát

Hrochy v Afrike (1979) 

Co se mi líbilo na tomto filmu, byla melodie. Jinak žádné nadšení. Známá dvojka bojuje zase proti zloduchovi silou jednoho a vtipem a mrštností druhého. Jednoduché a na odreagování účiné. Jen mi dost vadilo a vadí na podbných blbinkách, že po hubě dostene občas i někdo nevinej. Jako nyní třeba japonský turista po právu se rozčilující, že má na zaplaceném loveckém safari slepé náboje místo ostrých. Takže dvě hvězdičky je až dost.