gjjm

Vtipná scénka plná zajímavých triků o nepozorném alchymistovi.

Nemohu objektivně hodnotit, protože jsem to po třech minutách zhnuseně vypnul. Kýčovitý děs.

Němá verze Alenky v říši divů. Má dvanáct minut, asi tři minuty a něco se nedochovaly. Knize je v rámci možností osmiminutovového prostoru docela věrná a celkem přesně zachovává její bizarně infantilní atmosféru, o takové té infantilní, surrealistické, sraztejíhlavové morbiditě ani nemluvě. Nejvíc mně na tom štvalo, že první dvě slova titulků zní: "Alice dreams". Bortí se tím celý složitý systém, jakým se v knize mísí představa a skutečnost. Zvětšování a zmenšování Alenky pomocí perspektivy a vůbec triky na podobné úrovni působí na diváka 21. století divně, většina filmu má dost jevištní atmosféru, ale graficky je její bizarnost podaná znamenitě. Děj je hodně zkratkovitý, takže bez znalosti knihy nebo aspoň příběhu ho pochopíte asi jen stěží, ale mně to nějak nevadilo. Film využívá technik, které vytvořil Mélies, jde o jeden z prvních fantasy snímků. Jak to hodnotit si tentokrát nejsem úplně jistý. Dal bych čtyři hvězdičky, protože po grafické a dějové stránce je to hezké a protože to je Carroll, ale možná i tři nebo dvě, protože technické provedení není moc dobré a naivní dětskost knihy je dost přehnaná. Také Králík má oproti knize i celkové logice příběhu trochu moc prostoru a ubírá místo třeba Královně nebo Kočce Šklíbě... (přijde vám, že jsem hnidopich? ano, ale tady jde o Alenku!). Na druhou stranu, za brilantní kočku Šklíbu, zajíce Březňáka s jejich věčnou svačinou a Královnino procesí s kartovými lidmi bych měl hodnocení trochu zlepšit. Naštvala mně také úplná abscence Paželva coby mého alter ega, to ale není vina autorů, ale důsledek zubu času. Rozhodně lepší, než ten hnus, který si dovolil na stejné téma vyblít Disney. Na hraně mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, nakonec tři. http://www.youtube.com/watch?v=B0Mvcqdy32w

Disneyho grafický styl je mi čím dál nesympatičtější a humor starých diznyjovek čím dál vzdálenější, animace byla aspoň u těch starých naprosto příšerná. Všechny jeho (vesměs debilní) animace ale u mně zatím něco zachraňovalo. Zajímavý nápad, vtip, atmosféra nebo tak něco. Ale po zjištění, jakou nehoráznou infantilně-pedofilní blbost si dovolil pojmenovat Alice's Wonderland (říkám pojmenovat, protože to s Carollovou knihou má společné jen jméno hlavní postavy a pár sice zjevných, ale znetvořených narážek typu kočka Šklíba a králičí díra). Pominu fakt, že to je prostě nablblá kombinace mejkingofu a sebereklamy. Nablblý příběh o malé holčičce jako stvořené k pedofilnímu znásilnění, které animátoři ukážou své zázračné studio a nakonec ji vezmou do jakéhosi zázračného Cartoonlandu, kde se trochu vyblbne a kde si Disney poprvé v životě hraje s možností kombinace kresleného a skutečného, snad nemohl být zajímavý ani v roce 1923. Po páté minutě (to s roztomile infantilním lvíčkem, který dělal cosi neidentifikovatelného se svými zuby) téhle sračky bylo mé mínění o Disneym nenávratně zničeno. Off with his head! Na odkaz důrazně nedoporučuji klikat http://www.youtube.com/watch?v=H58meqbp5Ps P. S. Pro MarkaT - 1) přesně o tohle mi šlo, 2) mj. díky Kočce Šklíbě, Srdcové královně, králičí díře, několika dalším zpotvořeným motivům a především použití Carrollova neologismu wonderland v názvu filmu.

Možná mírně nablblé, ale přece jenom zábavná parodie na hiphopovou kulturu (hip hop je druhá až třetí nejhorší věc na světě) v cohenovském stylu :) restekp! :)

Než jsem viděl Pulp Fiction, pokládal jsem Amadea za jeden z nejlepších filmů. Pak u něj v mém imaginárním filmovém myceliu nastala rychlá sufoze. Atmosféra josefinské Vídně je vystižena výborně, retrospektivní narrace skvělého příběhu jest interessantní, některé scény (Mozart diktuje Requiem, Salieriho zpověď, Salieri vyhazuje z domu Mozartovu manželku) jsou přímo geniální, stejně jako interference Mozartovy hudby s jeho biografií, která (totiž ta interference) se snaží demonstrovat jeho Weltansschaung. Má to ovšem i své defekty, např. nedomyšlený psychologický profil Mozartovy postavy oproti zneuznanému Salierimu, většina filmu je ale excellentní. Rozhodně magnifikantní opus, patřící k určitému okruhu nejlepších ve světové kinematografii.

Fellini chtěl divákovi ukázat, jak pohodová a idylická byla jeho puberta v Rimini. Z jedhoho roku proto vykoncentroval film, pojmenoval to "Vzpomínám", a pak popřel, že to jsou opravdu jeho vzpomínky. To je Itálie. Vím, že Rimini je hezké město, že se tam v létě opravdu jezdí smažit spousta Němců, že to místní dost štve... nevěděl jsem sice, že je natolik přeplněné magory, jakož i jinak divnými lidmi a asi do poloviny filmu jsem si nebyl jist, jestli mi po tom něco bylo, příběh (resp. nesouvislý sled episod) mne vtáhl velmi pomalu, ale vtáhl. Většina scének je zvládnutá s mistrovskou filmovou řečí (někteří to docela právem pokládají za vzor evropského filmu, ovšem to, že je to vzor, neznamená, že to je dobrý film - šablony samy nevypadají nijak hezky, hezké jsou až jejich otisky - viz Občan Kane) a scénáristická fantasie se Fellinimu nedá upřít, smysl pro humor, byť někdy mírně fekální, a především schopnost vykouzlit ho celkem z mála taky ne (qui - ta, qui - ta, qui - ta!). Mluvení do kamery mně strašně štvalo (kromě průvodcovského výkladu :)) ) a jsem si jist, že obraz riminského života je notně zidealizovaný, což taky nemám rád, nemluvě o již zmíněném pomalém vtahování do podivného děje. Na druhou stranu, některé scény, např. ve škole opravdu nemají chybu (jedno z mála aspoň trochu realistických a zároveň vtipných zobrazení školy ve filmu, navíc některé figurky jsou vážně kouzelné), herecké výkony jsou přes trošku příliš zjevnou nízkorozpočtovost a mírnou přehnanost výborné (a to rozhodně není v evropském filmu samozřejmost) a vystižení vztahu Italů vůči fašismu je taky docela přesné (mimochodem, ta zkazka o tom, že fašouni nutí lidi pít ricinový olej, na níž je založena jedna situace filmu, je pro Italy něco jako pro nás pověsti o Pérákovi - nejspíš nikdy se to nestalo a všichni se toho báli). ||| To všechno je hezké, ale. Amarcord je jeden z typických příkladů šablonového filmu. Tím myslím nikoli film, který je vytvořen podle šablony, ale film, který je onou šablonou.Je to jen vzor, ukázka a šablona filmové řeči pro určitý typ filmu, zde to je jakákoliv evropská komedie s myšlenkou. Pro evropskou filmovou kulturu znamená Amarcord zrhruba totéž, co Občan Kane pro americkou, proto dávám stejné hodnocení. Čtyři hvězdičky. Film nepochybně významný pro kinematografii, se kterým by se měl každý zájemce o kinematografii seznámit, navíc v mnoha směrech výborný (což je u šablonových filmů celkem výjimka - viz příšerně ukecané Psycho nebo rozteklou Vesmírnou odysseu), ale vyšší hodnocení filmových kvalit a celkové interessantnosti filmu si při vší oprávněné úctě a navíc při tom, že to je filmová klasika, objektivně nezaslouží.

Především skvělá hudba Yanna Tiersena. Pak to ostatní - zajímavě podaný, sympatický a nijak přehnaně romantický příběh a skvělé herecké výkony. Bál jsem se kýčovitosti, žánrové označení romantická komedie mě odrazovalo jako máloco jiného, ale nakonec z toho vylezl skvělý film.

Omlouvám se, je mi líto, jsem evidentně kulturní barbar, ale mne to nezaujalo. Je to takové making of neexistujícího filmu, v němž chtěl Truffaut vystihnout svůj vztah k filmu a atmosféru jeho vzniku. Téma je i pro mne úžasné a zajímavé, film je excelentní po technické stránce a plný bezchybných scén (mně se nejvíc líbila ta úvodní s přeplněným náměstím a pak scéna "nikdy netočte se zvířaty"). Ovšem tempo Americké noci je tak nesnesitelně pomalé a vlastní dějová linie o problémech při natáčení je vyplněna nezajímavými vsuvkam, soustředí se spíš na vztahy jednotlivých... ehm... crewů (štve mne to, ale po letech čtení IMDB mi vypadl z hlavy český ekvivalent), zejména Julie, než na film jako takový - čímž je (aspoň z mého hlediska) cirka třetina filmu šíleně nudná. Kdyby to bylo kratší o většinu těch "vztahových" scén, asi by to bylo na pět hvězd a oblíbené, ovšem kvůli překombinované vedlejší dějové linii musím hodnocení brutálně snížit.

Záběr na matku koupající dítě. Že by první útok filmařů z Edisonova studia na senitimentalitu Američanů? A zřejmě nejstarší film v černém hodnocení.