okkac

Úžasný, téměř 3 hodinový koncert, kde nám v první polovině Waters servíruje největší floydovské hity, hlavně z desek Dark Side Of The Moon, The Wall a Final Cut a potěší 17-minutová Dogs z alba Animals. Závěr koncertu se nese ve znamení Watersových sólových alb, hlavně Amused To Death. Trochu mi chyběla specifická nikým nenapodobitelná Gilmourova kytara, ale i tak byli všichni spoluhráči perfektní, hlavně doprovodné zpěvačky. Světelná show známá z Pink Floydích show se nekoná, ale pódium je zajímavě navržené a promítačky na plátno vkusně doplňují atmosféru jednotlivých skladeb. Pro mne osobně vrchol koncertu přichází v podobě úplně poslední písně Each Small Candle, která přináší intenzivní emotivní zážitek a je škoda, že se nevyskytuje na řádném albu. http://www.youtube.com/watch?v=x8pLTI3Y9WU

Tady mi dochází slova. Oproti monstrózním koncertům Pink Floyd je tento koncert Davida Gilmoura mnohem skromnější a intimnější, stojící právě na auře a charismatu tohoto legendárního kytaristy, jehož styl nikdo nedokáže napodobit. Převážně akustické skromnější pojetí některých skladeb přispívá ještě více k jejich intenzivnějšímu prožitku jako v případě High Hopes nebo Comfortably Numb. Navíc potěší hosté jako Bob Geldof, Rick Wright (15.9.2008 R.I.P.) nebo saxofonista Dick Parry a za piánem Michael Kamen, jméno fanouškům filmové hudby určitě ne neznámé. (R.I.P.)

Myslím, že lépe jak Marigold to nenapíšu, takže snad jen ÚŽASNÉ!!!

Deprese na n-tou, Watersova osobní zpověď, doplněná skvělými animacemi Geralda Scarfa. Snad jen zamrzí, že When The Tigers Broke Free a kompletní What Shall We Do nejsou na regulérním albu.

Nevím co dodat, snad jen geniální koncerty geniální kapely. Robert Plant pěvecky exceluje, Jimmy Page není z této planety, John Bonham je legenda, která odešla příliš brzy a nesmím zapomenout na šedou eminenci v pozadí Johna Paula Jonese.

Klasicky pojatý dokument o historii kapely od jejího zrodu až do doby, kdy dokument vznikal. Tedy do alba Slaves & Masters, pro mne osobně jejich nejhorší nahrávky, což bylo způsobené především tím, že po neshodách s kytaristou Ritchie Blackmorem odešel zpěvák Ian Gillan a Blackmore dosatil na jeho post svého oblíbence Joa Lynn Turnera, který předtím působil v Blackmoreových Rainbow, než se Deep Purple dali v roce 1984 opět dohromady. Za jeho zpěv jsem Turnera určitou dobu nesnášel (i když v tom byl trochu nevinně), jelikož Gillanovi se jen tak někdo nevyrovná. Nicméně v současnosti mám Turnera v oblibě hlavně díky jeho účasti na deskách Brazen Abbot Nikolo Kotzeva, kde zpívá mnohem lépe, než v minulosti. Zpátky k dokumentu: právě to, že Turner byl nováček ve skupině jeho výpovědní hodnota je takřka nulová, Gillan se tu pochopitelně neobjeví a Blackmore pronese jen pár vět, takže to zbylo na Jonu Lordovi, Rogeru Gloverovi a Ianu Paicovi. K vidění tu je alespoň pár raritních záznamů, hlavně video k jejich prvnímu hitu Hush, ještě v první sestavě s Rodem Evansem za mikrofonem a Nickem Simperem na basu. Tento dokument prostě vznikl v nehodné době, kdy situace v kapele nebyla nejlepší.

Narkotika jsem sice neviděl, ale nabuzen nejakčnější epizodou Hire - The Ticker a naprosto úžasnými trailery jsem čekal hodně a byl brutálně zklamán. Samotná premisa 7 zabijáků a jeden cíl v hotelu bohatě stačí na rozehrání akčního inferna, zde ale sledujeme naprosto stupidní příběh s ještě horší pointou a zbytečnými vedlejšími liniemi (malý karatista). Carnahan je dobrý v akčních scénách, ale vůbec nesleduje časové kontinuum, jako je asi 20 minutová cesta výtahem. Sorry Carnahane, pohořel si, ale příště to snad bude lepší.

První film vetřelčí ságy, který jsem viděl. Jako malý jsem se u toho málem pos*al strachy, dnes to žeru úplně beze strachu. :-) Doporučuji Director's Cut hlavně kvůli scéně života v kolonii před útokem vetřelců a pak kvůli sentry guns, které dělají z vetřelců fašírku.

Oproti mým milovaným prvním dvoum dílům je už tohle neskutečná sr*čka. O seriálu a TV filmech ani nemluvě. Navíc už zde nehraje Weller.

Oproti většině zde hodnotících je dvojka pro mne stále dobrý krvavě akční politicky nekorektní film. Máme zde 13-letého fracka, který prodává drogy, mluví sprostě a zabijí lidi a na konci robota, který má místo jedné ruky rotační kulomet (viz. můj avatar) a s ním kosí všechny bez rozdílů: Robocopa, policisty, záchranáře, televizní štáb i nevinné civilisty.