Gwaihir

Pro mě má tahle vypiplaná pocta filmu a poznávací výlet po dobové továrně na sny jednu zásadní vadu spočívající v absenci jakéhokoli konzistentního děje. Celé je to totiž "jen" jedna velká směsice takřka dokonale zahraných, myriádami nejrůznějších odkazů obdařených, povětšinou vrchovatě zábavných, leč do sebe nepříliš zapadajících, scén a situací, typicky tarantinovský závěr, bohužel, nevyjímaje. 80 %

Zombie apokalypsa podle Jima Jarmusche snad ani nemohla vyústit v nic jiného, než je tahle žánry kombinující, řádně ujetá, všechno možné parodující a ohromně vtipná podivnost s opakujícími se situacemi, neskutečně zvláštními postavami, mnoha různými odkazy a geniálně zpodobněnými nemrtvými, která se samozřejmě nemusí líbit každému, leč mě, nutno dodat, že k vlastnímu překvapení, náramně pobavila.

Těžko soudit, jak by vypadal svět bez fenoménu The Beatles, nehledě na to ostatní, ale jisté je, že jako originální námět pro lehkou jednohubku slouží výtečně, stejně jako krásné hudebně obrazové pozlátko, které umně využívá jednotlivé písně, jimiž halí a současně vlastně tak trochu i se slušnou dávkou humoru vypráví relativně obyčejný příběh s jednoduchým sdělením stran toho, co je v životě důležité. Prostě, všechno, co potřebuješ, je láska. 80 %

Bezprostředně jen jediné slovo: Skvěle! :-)

Amen. Někdy je prostě třeba utrpět drtivou porážku, abyste se mohli od samého dna odrazit ke konečnému vítězství, někdy je prostě třeba se obětovat pro záchranu ostatních. Vlastně ani nevím, co všechno jsem od završení celé té dlouhé ságy čekal, ale ať už to bylo cokoli, muselo to být skutečně hodně odlišné od toho, čeho se mi dostalo, protože tolik překvapení jsem během necelých tří hodin už dlouho nezažil, a to je jenom dobře. … 95 %

Černá komedie o tom, že zoufalé časy si prostě žádají zoufalé činy, což navíc trefně dokresluje využití westernových prvků, je myslím přinejmenším něčím, co alespoň svým nápadem zase trochu čeří naše domácí filmové vody, i když k dokonalosti tomu samozřejmě mnohé chybí, respektive přebývá, protože ačkoli se jedná o velmi zábavný snímek, v němž se nádherně zrcadlí morálka dnešní doby, vše je tak trochu přetaženo do přílišné absurdity, čímž se některé scény dostávají až za hranici vtipu a jejich vyznění se dostává spíše do polohy trapnosti, a to je rozhodně škoda. 70 %

Úlet, jaký se hned tak nevidí a který si opravdu mohla dovolit snad jen tahle tvůrčí parta. 90 %

Krásný příběh, jenž je sice skutečností inspirován jen poměrně volně, ale přesto je nadmíru uvěřitelný, v úžasně pohodovém filmu, který jej vypráví s parádní lehkostí a humorem, a se stále vynikajícím Clintem v roli legendy, a v této podobě snad dokonce největšího borce, mezi pašeráky, který má obrovské kouzlo, a tak nelze nežli držet palce jeho počínání. 85 %

Nebýt sošek plešounů, jakkoli je možné o jejich rozdělení vést diskuzi, byl by mi tenhle snímek unikl, a to by byla opravdu veliká škoda, protože je to vynikající retro, jež vypráví úžasný lidský příběh o cestě dvou naprosto rozdílných mužů vedoucí k přátelství. ale také k poznání, a v němž se převládající skvělá komediální rovina umně mísí s chvilkami pro zamyšlení či situacemi, z nichž doslova mrazí, navíc obdařeno prvotřídním herectvím a perfektním hudebním doprovodem. 100 %

Hořký, satirický, autentický, svérázný, humorný, takový je očividně dosavadní rukopis relativně pozoruhodného autorského souznění pánů Kolečka a Prušinovského, kteří se očividně nebojí jít na hranu, ba dokonce ani ji řádně překročit, přičemž se jim navíc obvykle daří vyhnout trapným vyzněním a naopak vytvářet některé snad opravdu kultovní scény a hlášky. Nemalou zásluhu na výsledku mají však v tomto případě i představitelé jednotlivých rolí, a to jak zkušení, méně známí, nebo začínající herci, tak i v podstatě neherci, protože některým z nich už jejich postavy asi nikdo nikdy neodpáře. Dycky Most!