Gwaihir

Jsem velmi rád, že jsem se zase jednou nechal zlákat tím kouskem dětské duše, která ve mě dřímá, a mohl si krásně užít toto vskutku originální pojetí jednoho z nejznámějších pohádkových příběhů, jemuž rozhodně nechybí značná míra fantazie a citlivého přístupu. Vykreslení světa, v němž se poměrně jednoduchý děj odehrává, je naprosto okouzlující a jen dokazuje bohaté Strombergovy zkušenosti na poli vizuálních efektů. Výborně funguje také poetika vyprávění, jež umně střídá vážnější a dramatické polohy s lehčími a humornými pasážemi či temně tajemnou atmosféru s hravě šťastnými okamžiky, čemuž napomáhá také pestrá Howardova hudba. Díky tomu, a samozřejmě i díky výkonům hlavních hrdinek, také velice dobře působí všechny emoce, jichž je v celém snímku požehnaně, včetně samého, pro mě překvapivého, rozuzlení. 85 %

Ať už příběh filmu odpovídá knižní předloze, či nikoliv, nemění se v tomto případě vůbec nic na tom, že se jedná o výtečnou historickou podívanou, jakou mám rád, protože při jejím sledování člověka ovane vzrušující atmosféra oněch starých časů, vzdálených míst a cizích kultur, nádherná i krutá zároveň. Děj, který vypráví, v sobě nese osvěžující motiv touhy po poznání podněcující k velkým rozhodnutím a nebezpečným činům, jež jsou v rozporu s tehdejším fungováním světa založeném na mnohdy slepé víře popírající jakoukoli možnost pokroku. Zvolený pohled optikou lékařství otevírá některá zajímavá témata, nad nimiž rozhodně stojí za to se zamyslet, a dává příležitost znovu si připomenout světové rozložení vzdělanosti temného středověku i trochu se poučit o jedné z nepříliš obecně známých osobností bohaté historie lidstva, která velmi výrazně zasáhla do podoby moderní medicíny. Úžasná kamera, takřka dokonalá výprava a okouzlující hudba pak dovolují nechat se vtáhnout do středu dění a prožít tak spolu s hlavním hrdinou celou pouť za naplněním jeho snu. 95 %

Těžko říct, čím si mě vlastně tenhle snímek naklonil na svou stranu, ale asi se v tomto případě z části stal mojí slabinou zajímavý námět, na němž má svou zásluhu předloha, a částečně zřejmě sehrálo svoji úlohu i zpracování onoho poněkud otřepaného příběhu o hledání sebe sama. Každopádně, ve světě, v němž frakce znamená více nežli krev, jsem se vůbec nenudil, přestože mě místy napadala trochu kacířská myšlenka, jak by to asi vypadalo, kdyby si projednou hlavní postava zvolila pro svůj život nějakou méně dobrodružnou a násilnickou, nikoli však méně nebezpečnou, komunitu a poskytla nám tak ne zcela obvyklý pohled na společnost. Hlavní myšlenka sice není zrovna originální, ale dokáže upoutat pozornost svou nápaditostí v prolínání různých realit a rovněž některými vyvstávajícími úvahami, i když na můj vkus jsou tu jednotlivé skupinky až příliš charakterově vyhraněné v podstatě na základě jediné vlastnosti. To však na druhou stranu ladí s jejich manipulovatelností a s ideou, že nezařaditelní jsou právě díky rozmanitosti myšlení a svobodné vůli neovladatelní, což předurčuje jejich nebezpečnost, protože svět nepatří těm, kdož vědí, kam patří, nýbrž spíše těm, kteří dokáží skočit, aby se dozvěděli, kým opravdu jsou. 70 %

Tohle se snad nedá nazvat jinak než působivou filmovou symfonií, v níž jsou obraz a hudba v dokonalém souladu a jejíž hlavní postavou je revoluce. Pánové Ejzenštejn s Alexandrovem vytvořili na zakázku doopravdy neobyčejnou rekonstrukci říjnových událostí ve stylu hraného dokumentu, kde je mnohé řečeno pouze výrazy ve tvářích neherců, z nichž doslova prýští emoce, a kde strhující amtosféru tvoří často jen naprosto úžasná kompozice a nadmíru vynalézavá kamera. Samo zachycení oněch událostí, s ohledem na dobovou situaci a vývoj prakticky nevyhnutelných, je učiněno se značnou dávkou oslavnosti boje mas za jejich ideály, přičemž ani v novém tisíciletí neztrácí takřka nic ze své oslnivosti. 100 %

Skoro bych nevěřil, že v mém věku mě ještě dokáže tak nadchnout nějaký animovaný seriál, ale stalo se a jsem tomu skutečně velice rád. Poslední vládce vzduchu je totiž nádherným vyprávěním o strastiplné cestě poznání, nacházení vnitřní rovnováhy a naplnění osudu. Příběh se vyvíjí postupně od jednoduchého základu hravých příhod přes pozvolné rozšiřování hlavních i vedlejších dějových linek až k poměrně rozsáhlému a úžasně propojenému celku, v němž do sebe všechno perfektně zapadá a v jehož světle mají prakticky všechny události a činy svůj smysl. Kromě toho se navíc jedná o velmi propracovaný kousek rovněž z hlediska pozadí a mytologie světa, ve kterém se odehrává, a skýtá tak mnohá překvapení i nemálo námětů k užitečnému zamyšlení. Ovládání živlů pomocí pohybových cvičení je velmi nápadité a větší souboje nebo bitvy jsou mnohdy dech-beroucí. Je prostě skvělé nechat se unášet tím rozmanitým světem čtyř národů na hřbetě létajícího bizona a prožívat všechna ta dobrodružství vzbuzující místy opravdu silné emoce všeho druhu. 100 %

Abych řekl pravdu, tak pro mě se stal tenhle komediální kousek velkým překvapením. Ne, že bych nevěřil osvědčenému hereckému kolektivu, ale přeci jen sitcom není zrovna žánrem, v němž by česká tvorba nějak výrazně bodovala. Tahle záležitost však ode mě svou čtvrtou hvězdu získala hned a možná, že časem vyzraje i na tu pátou. 85 %

A řekl člověk: Budiž film. A byl film. A člověk viděl, že film byl dobrý. ... Mistr Aronofsky byl tentokráte pro svoje režisérské počínání odbařen poněkud větším rozpočtem, který již nejednomu tvůrci svázal ruce, což však, díky bohu, v tomto případě takřka neplatí, protože nebylo stvořeno jen pouhé popcornové divadlo, ale především krásný obrazový epos vyprávějící velký příběh o Noem a jeho arše, o lidské slabosti a síle, jež značnou měrou zůstává v psychologické rovině, která svou temnou atmosférou vytváří místy dokonale strhující drama plné pochybností i víry. 90 % (ČSFD premiéra)

Když jsem se dozvěděl, že se Jim Jarmusch rozhodl natočit svůj další snímek z prostředí, které je v současné době tak trochu zprofanováno tvorbou cílenou na dospívající generaci, byl jsem hodně zvědav na to, jak motiv upírské romance pojme a skutečně jsem se právě na jeho pohled těšil. Po zhlédnutí filmu pak rozhodně nemohu jinak, než být spokojen, protože podobné ztvárnění jsem si od mistra minimalismu představoval. Dostalo se mi totiž neuvěřitelně uhrančivého vyprávění melancholického příběhu charizmatického milovníka strunných nástrojů a jeho okouzlující několikanásobné manželky, který se ve velmi pomalém tempu nese na psychedelických vlnách elektrických kytar a odehrává v opravdu zajímavé retro atmosféře plné vtipných narážek a krásných záběrů. 85 % (ČSFD premiéra)

Zajímavý film s velmi silnou tématikou. 85 % (Aero Naslepo)

No vida. Kdo by to byl řekl, že ještě dojde ke skutečně plnohodnotnému vkříšení klasického českého kriminálního seriálu a že to bude tak dobře fungovat. Případy jsou zajímavé a různorodé, za což jistě vděčíme jejich skutečným předobrazům, herci jsou přirození, což napomáhá celkové realističnosti, a prakticky ze všeho sálá příjemný tradiční styl, připomínající občas starší, ještě československou, televizní tvorbu. 80 %