CaptainNor

Film ve kterém se sjíždí divoká voda mne nemůže nechat chladným! Ale nebýt napínavého, gradujícího příběhu, který podpírá svým výkonem především Meryl Streep a Kevin Bacon, samotné záběry peřejí a panenské přírody by byly jen fádním dokumentem. To, že je naše rodinka nucená plout dále po proudu se zločinci, kteří nemají co ztratit v zádech, dává Divoké řece všechny atributy, které má thriller mít. A to, že splouvání každé řeky může vztah rozdělit nebo sblížit, není pro mne žádnou novinkou a rozhodně to není pouhé klišé.

Lidský a vlídný přístup Františka Filipa dýchá ze všeho na co sáhl. Nelze se tedy divit, že právě v jeho filmech a inscenacích dostal z vynikajících herců maximum a jsem přesvědčen, že mu to ani moc práce nedalo. Asi jsem nebyl sám, kdo v Lucerně poprvé zaznamenal Vladimíra Menšíka v roli Kláska a pochopil, jakým směrem se bude ubírat jeho kariéra. Kouzelně tajemná atmosféra lesa, zámečku a staré lípy, by nemohla dopadnout lépe, ani ve skutečném lese a s obrovským rozpočtem za zády. Dialogy a monology obou vodníků a scénu s hejkalem si můžu pouštět do omrzení a nikdy se jí nenabažím. Lucerna je zázrak a perla CS televizní tvorby.

Budeme-li se držet sešitové předlohy, na kterou se i dnes rád podívám, jsou Rychlé šípy kostýmy i typově velmi blízko. To je však bohužel asi jediné, co Petr Kotek trefil. Na Bohouše by mi ovšem více pasoval bývalý premiér Stanislav Gross. Vontská rada mi připomíná schůzi SSM a jediné co atmosféru drží, jsou poměrně slušné flashbacky a krásný Čepkův hlas do surrealistické hudby, která je ovšem vykradená z Hertzovy Panna a netvor. Ale připouštím, že postfoglarovská generace to možná může vidět jinak - jako dobrodružný a napínavý film.

Toto hodnocení by bylo velmi zodpovědné, i kdyby mi někdo o seríálu jen vyprávěl nebo mi ho pustil kousek do telefonu.

Nepovažuji za šťastné soudit Vávrovu poplatnost režimu a tendenčnost jeho filmů. A už vůbec ne Němé barikády. Závidím přímým účastníkům těchto dnů euforii z konce války a lituji všechny obyčejné lidičky, kteří podlehli slibům nových mocipánů po únoru 1948. Jsem přesvědčen, že 99 lidí ze sta a to i velmi moudrých věřilo v krásnější zítřky. Tento Otakara Vávry hodný, výpravný film s věrnými dobovými reáliemi nelže! Lživá byla tehdejší doba!

Film pro mne znamená především objev Vladimíra Dlouhého, dnes jednoho z nejlepších herců. Velice lyricky pojatý příběh z krásných a čistých časů. Věřím se Zdeňkem Svěrákem, že pokud se vůbec úpělo pod jhem C. & k. monarchie, dalo se to vydržet. Tento film byl pro mne už od malička tolik smutný a depresivní, že se mu bojím udělit plný počet, i když by si ho bezesporu zasloužil. Pokud myšlenka filmu přispěla k tomu, že se někdo po osudové ráně zvedl, našel štestí sám v sobě a šel dál, pak už jen tím splnil svůj účel..

Velice slušně natočená studie davové psychózy fotbalových fanoušků. Někomu se může zdát, že jsou herecké výkony křečovité a nevěrohodné, nicméně soudím, že takové téma ani lépe uhrát nejde. Tento jev není nic jiného, než produkt doby a sotva ho šmahem vyřeší jakýkoliv parlament na světě. Soudce na stadionu bude pro tyto hrdiny jen příjemným zpestřením a případný trest se stane zdrojem prestiže a vítaným zářezem do „pažby“.

Komedie lehounká jako vánek! Střihač měl sice trochu tupé nůžky, ale o to tu opravdu nejde. Nejde tu o nic. Tato svěží komedie je oslavou českých komedií se všemi rysy, které mají mít. Některé hlášky jsou tak typické, čímž podezírám pány Svěráka a Smojlaka, že jim koukal přes rameno samotný Jára Cimrman a trochu jim do toho kecal. Zdeněk Podskalský předvedl tvůrcům jihoamerických telenovel, že k tomu, aby se nakonec všichni zamilovali a vzali, nepotřebuje 800 dílů, ale stačí 94 minut!!

Prostý kraj, prostí lidé, prostý život…Svatá prostoto!?! Co všechno lze udělat z obyčejného lidského příběhu a vytvořit z něj tak překrásný film. Poeticky lze pojmout i každodenní dřina a samotný existenční boj, že člověk Adamovi skoro závidí. To, že Karel Kachyňa vsadil ve svých 70 letech na herce, kteří nejsou hvězdami první velikosti opět dokazuje, jakou hvězdou byl on sám.

Přemýšlím kam se poděl tvůrčí klid paní režisérky, že tak slevuje ze své náročnosti. Příběh se tak vymkne, že člověk ztrácí přehled jestli honí Macháček gorilu, gorila hrocha, hroch Kostku, Kostka tygra nebo Růžičková Srstku. A mně se honí hlavou, že je to zpackaný výborný nápad.