stub

Více než osmdesátiletý Kaneto Shindo nám předkládá působivou kompozici o stáří - dlužno podotknout, že na toto téma ve svém věku je, a už tehdy zjevně byl, expertem na slovo vzatým. Byť je příběh ve své podstatě velmi smutný, venkovská poetika a hlavně pak výborný, dobře dávkovaný humor, nenechá diváka propadnout skličující náladě. Rozhodně nelze doporučit různým frikulínům apod., film neobsahuje ani jednu "cool" scénku;)

Yakuza story o ženách a vlastně i pro ženy, s herecky naprosto excelující Shimou Iwashitou.

Suché, sterilní a zbytečné. Navíc to zoufale nedrží pohromadě...

Zajímavý příběh o počátcích a tvrdém potlačování křesťanství v Japonsku (16. stol.), podle i u nás vydané knihy Mlčení. Kromě atraktivní historické roviny se dočkáme několika nosných filozofických otázek, na které (narozdíl od mnoha jiných snímků o křesťanství) naštěstí nedostáváme ploché odpovědi, dostáváme-li vůbec nějaké. Místy až úchvatná kamera, minimalisticky přirozená hudební kulisa a dobré rozhodnutí ponechat anglicky mluvené pasáže v angličtině a japonské v japonštině (k angl. pasážím jedou jap. titulky a naopak), to vše navozuje velmi přirozený dojem. O něco lépe se mohli domluvit scénárista se střihačem - dynamika je místy poněkud "cukavá", což je zvláště znát na silném, ale až příliš zkratkovitém konci. David Lampson je v hlavní roli dosti prkenný, přesto je jeho postava poměrně životná, Shima Iwashita se skvěle vypořádala s pro sebe značně netypickou (přeci jen - její postavy bývají obvykle různé vampoidní femme fatale, ženy gangsterů apod.) rolí křesťanky a naprostý "šok" v dobrém slova smyslu přivodí Tetsuro Tamba v roli zmizelého portugalského misionáře Ferreiry(!). Těm, kteří jsou zainteresováni v tématu, lze taktéž doporučit: http://www.csfd.cz/film/37319-amakusa-shiro-tokisada/

Poněkud přeceňovaný snímek, na kterém zpětně oceňuji především to, že byť se v podstatě celý skládá z písní, je bez problémů sežvýkatelný. Samozřejmě, že Lipský, Sovák, či Brodský jsou výborní, jistěže hudba je chytlavá a některé motivy nesmrtelné, dějově je to však dost slabota. Jako celek film nicméně funguje nad očekávání dobře a, jak už jsem naznačil, na to, že se jedná o dětský muzikál (téměř synonymum pro filmové odpady všeho druhu), je dosažený výsledek až neuvěřitelný.

Zvláštní, ale docela zdařilá všehochuť. V podstatě jde o klasickou yakuza akci o pomstě, kombinovanou s horrorovými (a trošku také komediálními) prvky. Vzhledem k typu filmu nepřekvapí značná stylizace; některé momenty jsou poněkud brutální, nikdy však nad únosnou míru. Akční stránka je ucházející, ne však oslnivá. Obě hlavní protagonistky (známá, neopakovatelná Meiko Kaji a japonská zpěvačka Tokuda Hoki, dříve manželka o více než 40 let staršího Henryho Millera) odvádějí dobrou práci a na konci předvedou poměrně zajímavý souboj s velmi ženským rozuzlením:). Lepší ***, na **** to však spolehlivě žene konec, který mě svou pointou opravdu pobavil.

Velmi zábavná a chytře vymyšlená záležitost od jednoho ze "čtyř rytířů" (spolek Yonki-No-Kai, čítající Kurosawu, Kobayashiho, Kinoshitu a právě Ichikawu). Dramatický snímek s prvky černé komedie pojednává o stárnoucím muži, který chce provdat svou dceru za prospěchářského medika (Tatsuya Nakadai), kterého ovšem zároveň využívá jako řešení pro své sexuální problémy - stimuluje jej žárlivost, kterou vyvolává mladíkův kontakt s jeho manželkou (Machiko Kyo - Rashomon, Floating Weeds...). Takto nastavená hra zákonitě vyústí v bizarní milostný čtverec, skrz který nahlédneme pod pokličku anonymity lidské existence a intimity. Přes civilní téma i prostředí příběhu, se dočkáme mnoha umně nasnímaných obrazových kompozic, působivá (byť snad až příliš "evropská") je i hudba. Po všech stránkách kvalitní filmařina.

Poměrně typický Okamoto ve své odlehčenější, byť opět značně nahořklé, podobě. Herci jsou spíše neznámí, režisér kolem sebe ještě neměl svůj pozdější herecký ansámbl. Děj je přehledný a dobře napsaný, jde o ninjovský jidai-geki, zasazený do dějového rámce známých sporů mezi vládnoucím Shingenem a k moci se deroucím Nobunagou. Oku přívětivá kamera a jemný, "najazzlý" soundtrack, navozují dohromady velmi uvěřitelnou a přesto poetickou atmosféru. Okamotův rukopis je již velmi zřetelný, zvláště pak na konci, kde je zřejmý jeho (v budoucnu tolikrát potvrzený) cit pro srozumitelné, přímočaré a realistické, přesto však zvláštním způsobem dechberoucí pointy.

Druhá část za první nijak nezaostává, přesto se některé prvky (zvláště pak co se humoru týče) opakují více, než je zdrávo a narozdíl od jedničky, kde asi málokdo tušil, co přijde, se v podstatě ničeho nového nedočkáme. Takže fajn, slušná porce zábavy, ale je to opět o tomtéž. Režijně je vše v pořádku, Misumi měl však lépe zvládnuté vážnější scény (kterých je v celé trilogii nicméně poskrovnu). Akcí je druhý díl našlapaný ještě více než předchozí, navíc jej svou přítomností ozdobil populární Kei Sato.

Vpravdě úchylný snímek bez jakéhokoli hlubšího poselství. Na druhou stranu, nuda rozhodně nehrozí. Katsu hraje tradičně dobře a pro roli je jako stvořený, nejzábavnější jsou však jeho dva poskoci (v roli jednoho z nich se objevuje můj oblíbený Daigo Kusano - některé jeho, především menší, role jsou nezapomenutelné). Vlastně je to poměrně klasická samurajská řežba - tedy až na zápletky související s Itamiho penisem... Skloubení chambary s prvky pinku a exploitation je zlehka potrhlý, avšak překvapivě dobře zpracovaný nápad. Od podobných pokusů (Bohachi apod.) se liší vyšší dávkou parodičnosti a nadsázky, přes časté sexuální motivy se nesnaží vzbuzovat sexuální pudy, jako spíš pobavit - záměrná přehnanost všeho za chvíli způsobí, že se člověk pochechtává jako retard a nevěřícně kroutí hlavou, přičemž co chvíli exploduje v salvě smíchu. S hodnocením asi nemohu jít výše, zábava je to ale luxusní:)