Činmoku
Silence
Obsahy(1)
V Japonsku 16. století jako křesťanský misionář pobýval mj. Španěl František Xaverský, jeden ze zakladatelů jezuitského řádu. Vznikaly misie, stavěly se kostely a počet katolíků dosáhl půl milionu. Avšak soupeření mezi španělskými a portugalskými misionáři, především však obava japonských vládců z přílišného vlivu Evropanů vedly k zákazu křesťanství a opětovnému uzavření se Japonska vůči cizině. Navzdory tomu mnoho let křesťanství přežívalo a tamější věřící byli podporováni portugalskými misionáři, kteří tam tajně připlouvali. Ve filmu Ticho je vidíme, jak se snaží navázat spojení s japonskými katolíky a utvrzovat je ve víře. Hlavní postavou je mladý jezuita Rodríguez, který přichází do Japonska rozluštit záhadu kolem zmizení kněze Perreiry, svého vychovatele a horlivého misionáře. Do Říma se totiž dostala zvěst, že Perreira nezahynul mučednickou smrtí, ale že zůstal v Japonsku a zřekl se víry. Ticho však není jen příspěvkem k historii křesťanství v Japonsku, ale také reflexí současné, hospodářsky rozvinuté země, která dodnes nedosáhla duchovní rovnováhy a nedovedla harmonicky spojit svou bohatou tradici s výdobytky moderního života. (NFA)
(viac)Recenzie (17)
Síce moje hodnotenie vyhodilo film z červených čísel, ale 69%, čiže nejaké 3,5 hviezdičky presne vystihuje môj osobný verdikt. Páčil sa mi príbeh (predlohy nečítavam), ktorý je neotrepaný a vychádza z histórie, dobre zvládnutá práca s kamerou - spomenuté scenérie civilizáciou nedotknutého Japonska si človek skutočne vychutná, avšak herecké výkony sú slabšie, najmä z pátra Rodrigueza som mal miestami zmiešané pocity (ale nie len tie existencionalistické). Taktiež vskutku dramatickému príbehu predsa len miestami citeľne chýbala iskra a výraznejšie napätie. Keďže nie som oduševnený kresťan a príbeh zápasu kresťanstva v japonsku ma vôbec nebral, ostala len línia krízy ducha jednotlivca. Ako artový kúsok ale film celkom ujde. ()
Román jsem nečetl, ale to co jsem viděl na filmovém plátně působilo hodně rozpačitě. Nevyvážený příběh, který zpočátku klouže po povrchu, aby ke konci zabřednul do vleklých, herci přehraváných filozofických úvah. Zajímavé myšlenky, kterých film obsahuje několik (zrada, odpuštění, víra, láska k bližnímu) nejsou dotažené. Což se týká i vývoje postavy hlavního hrdiny a jeho radikální přeměny během posledních 15min filmu. 45% ()
Celý film všemi neduhy knižní ilustrace, která kvůli předloze nedokáže dýchat. Občas se objeví nějaký hezký pohyb kamerou nebo zoom, ale nevím... bylo to pořád moc literární (což vede v důsledku zhušťování i k tezovitosti) a nebavilo mě čekat na očividnou pointu, která může být velmi silná v knize a velmi silná ve víc filmové adaptaci, ale tady jsem jen čekal, až si nakonec řeknou, co si říct musí. Vracím se sem ale po Scorsesem, abych hodnocení zvýšil, protože mnoho z toho, co se podařilo tady (pocit stísněnosti, plnohodnotnost obou střetávajících se kultur) Marty nezvládl tak dobře. ()
Filozofická dráma, ktorá zaujme menšinového diváka a fanúšika artu. Masový divák nech na tento snímok veľmi rýchlo zabudne. Téma bola zaujímavá a aj posledných 20 minút prinieslo množstvo zaujímavých konverzácií, ale to ostatné okolo bola len nudná a nezáživná vata, ktorú sa tvorcovia snažili naplniť v rámci viac ako 2-hodinovej stopáže. Uvidíme, čo vznikne zo Scorseseho remaku. 50 % ()
Japonska jednoduchost, kvalita drobneho detaiu, zobrazenie cez pozeranie, nie cez vnucovanie, ziadne nutne drobne dovysvetlovania, ako je to bezne v zapadnom filme. Otazka zostava, preco chce scorsese natocit remake filmu, ktory je lepsi, nez, pri vsetkej ucte, scorsese dokazal natocit doteraz. Mozno podobne ako u departed, aj tentoraz scorsese original nevidel, len si precital hotovy scenar. jedno si myslim, ze je iste, original neprekona kvalitou, ale divackym uspechom asi ano, ved kolko ludi mimo japonska o tomto filme poculo, ci ho nedajboze aj videli? 1000? ()
Reklama