Činmoku
Silence
Obsahy(1)
V Japonsku 16. století jako křesťanský misionář pobýval mj. Španěl František Xaverský, jeden ze zakladatelů jezuitského řádu. Vznikaly misie, stavěly se kostely a počet katolíků dosáhl půl milionu. Avšak soupeření mezi španělskými a portugalskými misionáři, především však obava japonských vládců z přílišného vlivu Evropanů vedly k zákazu křesťanství a opětovnému uzavření se Japonska vůči cizině. Navzdory tomu mnoho let křesťanství přežívalo a tamější věřící byli podporováni portugalskými misionáři, kteří tam tajně připlouvali. Ve filmu Ticho je vidíme, jak se snaží navázat spojení s japonskými katolíky a utvrzovat je ve víře. Hlavní postavou je mladý jezuita Rodríguez, který přichází do Japonska rozluštit záhadu kolem zmizení kněze Perreiry, svého vychovatele a horlivého misionáře. Do Říma se totiž dostala zvěst, že Perreira nezahynul mučednickou smrtí, ale že zůstal v Japonsku a zřekl se víry. Ticho však není jen příspěvkem k historii křesťanství v Japonsku, ale také reflexí současné, hospodářsky rozvinuté země, která dodnes nedosáhla duchovní rovnováhy a nedovedla harmonicky spojit svou bohatou tradici s výdobytky moderního života. (NFA)
(viac)Recenzie (17)
Filozofická dráma, ktorá zaujme menšinového diváka a fanúšika artu. Masový divák nech na tento snímok veľmi rýchlo zabudne. Téma bola zaujímavá a aj posledných 20 minút prinieslo množstvo zaujímavých konverzácií, ale to ostatné okolo bola len nudná a nezáživná vata, ktorú sa tvorcovia snažili naplniť v rámci viac ako 2-hodinovej stopáže. Uvidíme, čo vznikne zo Scorseseho remaku. 50 % ()
Japonska jednoduchost, kvalita drobneho detaiu, zobrazenie cez pozeranie, nie cez vnucovanie, ziadne nutne drobne dovysvetlovania, ako je to bezne v zapadnom filme. Otazka zostava, preco chce scorsese natocit remake filmu, ktory je lepsi, nez, pri vsetkej ucte, scorsese dokazal natocit doteraz. Mozno podobne ako u departed, aj tentoraz scorsese original nevidel, len si precital hotovy scenar. jedno si myslim, ze je iste, original neprekona kvalitou, ale divackym uspechom asi ano, ved kolko ludi mimo japonska o tomto filme poculo, ci ho nedajboze aj videli? 1000? ()
Román jsem nečetl, ale to co jsem viděl na filmovém plátně působilo hodně rozpačitě. Nevyvážený příběh, který zpočátku klouže po povrchu, aby ke konci zabřednul do vleklých, herci přehraváných filozofických úvah. Zajímavé myšlenky, kterých film obsahuje několik (zrada, odpuštění, víra, láska k bližnímu) nejsou dotažené. Což se týká i vývoje postavy hlavního hrdiny a jeho radikální přeměny během posledních 15min filmu. 45% ()
Zvláštní film - bohužel především svou velkou nevyrovnaností. Chvílemi člověk sleduje nádherné Japonské scenérie a doléhá na něj hloubka silné knižní předlohy (román "Mlčení" od Šúsaku Endó), ovšem na druhou stranu chvílemi je snímek spíše směšný - jeho kvalitu v mých očích sráží především téměř neustálé přehrávání (či chcete-li podivné "nemístné" hraní) představitele hlavního hrdiny kněze Rodrigueze. A vlastně ani jeho filmová postava mi nebyla zrovna moc po chuti - v knize je Rodriguez vylíčen jako klidný, rozumný a rozvážný člověk, kdežto zde se mi zdál poněkud hysterický a afektovaný. Velká škoda, že tvůrci nevybrali někoho vhodnějšího, kdo by mě svým projevem tolik neodpoutával od obsahu. Ale abych vše nesváděla jen na něj (těch herců by se našlo víc) - občas snímek sám o sobě působí tak nějak směšně naivně, nebo až příliš okatě, na efekt (holt asijský expresivní styl hraní se zde nezapřel - a ten mi bohužel málokdy sedne) - chvílemi dokonce i poněkud "prázdně" - ano, dokonce se v závěru nedočkáme žádného "rozhřešení", jak je tomu v knize. Předlohu jsem četla a mohu říct, že snímek bohužel ani přes těch pár známých záchvěvů její atmosféry nedosahuje celkově snad ani čtvrtiny síly úžasného Mlčení - přesto jsem ráda, že jsem ho měla možnost vidět a kupodivu bych se někdy v budoucnu možná ani nebránila dalšímu zhlédnutí - neboť i přes všechny ty zmíněné zápory jde o docela zajímavý počin... (3,5*) ()
Příběh jesuitského misionáře Rodriguéze v protikřesťanském Japonsku 17. století. Muž odhodlaný položit svůj život jako mučedník je brzy postaven před těžká rozhodnutí, kdy je nucen volit mezi vírou a blíženskou láskou. Smí člověk svou víru z lásky pošlapat? Může být odpadlík světcem? To jsou jen jedny z řady otázek, které klade Šinodův film - natočený podle výtečného románu "Mlčení" (Vyšehrad, Praha, 1987) Šúsaka Endóa. Další se týkají například osudu slabých v časech pronásledování: ti silní se možná vzdávají víry pro lásku, ale co ti, kteří odpadají ze slabosti, kteří zapřou Krista pokaždé, kdy je jim položen nůž na krk, a přesto vždy znovu hledají odpuštění? Jsou křesťany? Jsou Jidáši, anebo Petry? A další otázky se týkají univerzality křesťanství: jak úspěšná byla jeho inkulturace do tak odlišného světa, jakým je Japonsko? Zůstalo stále stejným náboženstvím? Ticho je snímkem, který se v hloubavé mysli může stát rozbuškou nekončících úvah. Mnoho se ptá a neservíruje skoro žádné odpovědi. Je dokonce ještě tišší než román, který mu byl předlohou. Nad detaily převedení příběhu na plátno by se sice dalo polemizovat, ale celek je bezesporu úspěchem. ()
Galéria (29)
Fotka © Toho Company
Reklama