MrMartinTm

Už to bude pár let, co jsem druhého Shreka viděl celého, a naprosto jsem zapomněl, jak brilantní a geniální tenhle film vlastně je. Začněme rovnou humorem, který je na naprosto skvělé úrovni, je zde plno totálně ikonických hlášek a vtipů, k tomu se pojí i parodování všemožných kultovních věcí, které jsem jako dítě vlastně ani nemohl pochopit, viz reference na Vetřelce nebo Mission Impossible. Samotný příběh ale dokáže být poměrně dost komplexní a emocionální, a film má hned několik krásných a dojemných momentů. Mezi pozitiva samozřejmě musím zahrnout i novou postavu Kocoura v botách, která se stala legendární, a také soundtrack, který je stejně nadupaný, jako v jedničce. Pokud bych měl něco kritizovat, podle mě by ten film mohl být o 20 minut delší, jelikož tempo je občas až extrémně moc rychlé. Jinak ale naprosto perfektní pokračování. 9/10

Toto je asi opravdu poprvé, co vyloženě nesouhlasím s obecným názorem na internetu. Všude čtu, jak je Church on Ruby Road průměrná, či vyloženě špatná epizoda, já jsem byl ale naopak naprosto nadšen a letošní vánoční speciál jsem si užil jako už dlouho žádný jiný díl ne. Pokud od této epizody čekáte nějaké veledílo s velkým přesahem, tak vám chci říct dvě věci: zaprvé, budete zklamáni, a zadruhé, co sakra čekáte? Je to přece vánoční speciál, vážně čekáte nějakou psychologickou horrorovou epizodu nebo co? Church on Ruby Road je naprosto klasický vánoční díl, který si mě naprosto získal svojí až pohádkovostí, svojí kouzelností a svým šarmem. Musím začít postavami, jelikož Ncuti Gatwa jako Doktor je prostě perfektní a ať už jsem měl na konci Gigglu jakékoliv pochyby (za což teda spíš mohla kvalita scénáře samotného Gigglu), zde si Ncuti naprosto krade jakoukoliv scénu, ve které se objeví, a je prostě božský. O to větší škoda je, že zrovna v tomto díle nemá až tolik prostoru, jelikož epizoda se spíše zaměřuje na společnici Ruby Sunday, která zatím působí hrozně fajn a příjemně, navíc má vynikající dynamiku se Ncutim, ale ještě se mi úplně neprodala. Samotný příběh je vlastně hrozně naivní, ale o to víc je kouzelný a o to víc jsem si ho užil. Na první pohled se epizoda o goblinech putujících na dřevěných lítajících plachetnicích, kteří obětovávají lidské děti svému králi může zdát jako hrozná blbost, dle mého se to ale tvůrcům povedlo strašně dobře zpracovat, celý díl má takovou hrozně odlehčenou, pohodovou a milou atmosféru, jako by vánoční díl měl mít. To ale vůbec neznamená, že tu nejsou emocionální momenty, vlastně mě až překvapilo, jak drsný ten díl může být (viz moment, kdy je gobliní král v závěru nabodnut na kostelní špičku) a třeba moment, kdy se Doktor dostane do alternativní reality, ve které se z milé a ochotné pečovatelky Carly stala zahořklá a životem zničená žena je vyloženě depresivní a Ncuti zde předvádí skvělý herecký výkon. Na závěr chci vypíchnout perfektní soundtrack, tunu naprosto skvělých vtipů (na rozdíl od minulých epizod mi zde ani jeden fórek nepřišel trapný a u některých jsem se dokonce nahlas smál) a teasing na budoucí epizody, ať už záhada kolem matky Ruby nebo paní Floodové, obě tyto věci jsou zpracované lépe než cokoliv z těch miliónu teasingů, co jsme dostali během minulých 3 speciálů. Také musím ocenit efekty, samotní goblini, ačkoliv jsou tu fyzicky na neuvěřitelně krátkou dobu, tak vypadají hrozně dobře (mimochodem ten fakt, že jejich loď využívá lana a uzly místo drátů a elektřiny je strašně zajímavý a originální koncept) a obecně vizuál je skvělý. Pokud bych měl říct nějaké negativum, tak podle mě je tu až moc dialogů, ty jsou ale skvělé, takže to ani moc nevadí. Taky ještě chci pochválit všemožné malé interakce a small talky, co Doktor má během epizody, což je něco, na co jak Chibnall, tak Moffat tak trochu kašlali, a je to hrozná škoda, jelikož tyhle nepatrné interakce s random lidmi jsou strašně skvělé a krásně budují ten svět. Takže třeba moment, kdy Doktor zachrání random ženu s kočárkem nebo ten pokec s tím policistou, to jsou hrozně milé chvíle. Neskutečně nadupaný a výborný speciál, dost možná můj nejoblíbenější vánoční díl vůbec (trošku se to pere se Sněhulákama ze 7. série :D). Mimochodem, k některým zdejším komentářům k této epizodě: to, že nerozeznáte sukni od kiltu je trošku smutný :) 8,5/10

Jumanji je vlastně hrozně fajn komedie, která má sice trochu na víc, ale i tak je to velmi příjemný film. Hlavní čtverka je božská, všichni herci odvádí skvělou práci (Rock, Hart, Gillan i Black) a jejich vzájemná dynamika je skvělá. Prostředí samotné je též velice fajn, digitální efekty jsou místy trochu podivný, ale nic hrozného. Samotný humor je většinu času poměrně povedený, jsou zde bohužel i pasáže, které více či méně zabíhají až do trapnosti, jinak se ale i ty nepovedené vtipy dají přežít. Já osobně bych ocenil víc vtípků na téma videoher, jelikož film sice ty videoherní prvky využívá celkem dobře, ale je jich hrozně málo. Navíc, ve filmu je také záporák, který je v podstatě zbytečný, k tomu jsou mu ale věnovány občasné prostřihy ve filmu, které logicky vůbec nedávají smysl (když je celý film vlastně videohra, jak vůbec může mít nějaké NPCčko nějaké prostřižky), navíc tenhle padouch totálně vyšumí do prázdna (já osobně jsem celou dobu očekával plot twist, že je to jenom další hráč, co je tady uvězněný už několik desítek let - zvrat, který by se sem naprosto nádherně hodil, ale nic se v závěru nestane :D). Jinak ale vlastně hrozně fajn oddechová dobrodružná komedie. 7/10

Jakožto někdo, kdo na Burtonově továrně na čokoládu prakticky vyrůstal na to možná hledím s trochu nostalgickými brýlemi, za mě se ale i v dnešní době jedná o peckový film. Pohádkově kouzelný příběh, který je vyprávěn s takovou svěžestí, s neskutečně příjemným a rychlým tempem, který si prostě zamilujete. Jsou zde nádherné kostýmy a kulisy, navíc je to naprosto tradiční Burton, tudíž je zde i bambilion bizarních a absurdních prvků, navíc s nádechem tajemna a mysticismu v pozadí. Já upřímně nikdy nebyl moc velký fanda Johnnyho Deppa, dle mého je to hodně přeceňovaný herec, jeho Willy Wonka je ale prostě srdcem tohoto filmu a nedokážu si představit nikoho jiného, kdo by ho ztvárnil s takovou elegancí a šarmem. K tomu si přidejte perfektní, ale opravdu PERFEKTNÍ soundtrack od Dannyho Elfmana (bez debat jeho nejlepší práce vůbec, sorry Spider-Mani) a máte tu naprosto legendární film, na který se vždy rád podívám. 9/10

Ve výsledku vlastně překvapivě dobrý animák. Samotný koncept toho, že zde sledujeme v podstatě superhrdinský tým tvořený z tradičních bytostí z nejrůznějších pranostik a povídaček, jako je Jack Frost, Santa Claus, velikonoční zajíc nebo třeba zubní víla, každý z nich je ale nějakým způsobem obzvláštněný a upravený, to je tak strašně unikátní a svěží nápad, který navíc skvěle funguje. Samotný příběh je velice dobrý, hlavní záporák je sice trošku slabší, to ale vynahrazuje jeho způsob animace, kdy využívá černý písek, který se různě přesypává, což vypadá velice dobře. Hudba je též skvělá a ve výsledku dostáváme extrémně zábavný a příjemný film, který tak trochu zapadl, což je hrozná škoda. 7/10

Španělská kinematografie prostě není jedna z těch nejlepších a Todos lo saben hrozně trpí tím, že jsou svým žánrem naprosto ztracení a zmatení. Na jednu stranu se tenhle film tváří jako detektivní drama, které je atmosférické, kde se buduje napětí a samotná zápletka se postupně odhaluje, samotné postavy postupně přicházejí na to, jak to vlastně celé je - a potom film naprosto líně ukáže divákům, kdo je vlastně samotný únosce, místo toho, aby na to postavy přišli sami. Navíc, do posledního momentu se vlastně v podstatě hlavní hrdinové ani nedozví, kdo unesl jejich dceru, a v moment, kdy už to vypadá, že to zjistí, film končí. Jedná se v podstatě o tradiční a relativně dobrou detektivní zápletku, akorát to působí, jako kdyby někdo usekl finální akt a rozuzlení, a místo toho připsal naprosto prvoplánový konec bez špetky fantazie. Tento dost zabitý děj zachraňuje dvojice Cruz a Bardem, kteří jsou super, a skvělé prostředí španělského městečka. Extrémní škoda toho děje (který mimochodem obsahuje i naprosto očekávané a klišovité plot twisty), kdyby zde byl lepší konec, mohl to být hrozně příjemný film. 6/10

Po 24 letech od vydání jsem Pelíšky nakonec přece jen viděl a vlastně mě příjemně překvapily. Stále si stojím za tím, že je to film příšerně přehodnocený a že 91% a post 10. nejlepšího filmu je tak trochu nezasloužený, kouzlo samotného filmu mu ale upírat nemůžu. Mně osobně přišla dobrá hlavně ta část odehrávající se na Vánoce, poté dle mého film trošku ztratil na tempu a hlavně závěr mi přišel kapku zvláštní (na komedii až přehnaně dramatický), jinak jsou ale Pelíšky vlastně hrozně fajn. Spousta naprosto legendárních hlášek a komických situací, skvěle obsazené a zahrané postavy, skvělá vánoční atmosféra a poměrně dobře vystihnutá situace za socialistického Československa. Za mě by to mohlo být trochu míň drama a trochu víc komedie, ale jinak dost solidní záležitost. 7,5/10

SPOILERY! Nejedná se sice o takové zklamání, jakým bylo Star Beast, na rozdíl od toho má The Giggle aspoň nějaké klady, ale to nic nemění na tom, že tento díl je naprosto zahozený potenciál. Začnu jednou z mála věcí, která je zde opravdu dobrá, a to je Neil Patrick Harris jako Toymaker. Neil je boží, neskutečně si tu roli užívá a Toymaker je prostě skvělý záporák, ze kterého jde strach, zároveň umí být ale i vtipný a dohromady je prostě dobrý. Okamžitě zde ale narážíme na první problém, Toymaker zde má totiž hrubým odhadem asi 10 minut screentimu a zbytek epizody je prostě bez něj. K tomu se váže i fakt, že tento díl jednoduše nemá děj. Samotný příběh by se dal shrnout zhruba takto: Doktor potká Toymakera, zahrajou si dvě hry, karty a hod míčkem, a Toymaker je poražen. A to ani není žádná nadsázka. Doslova nic jiného se v té epizodě neděje. Toymaker, který je známý tím, že pro své nepřátele připravuje děsivé a složité hry na život a na smrt, a co zde vlastně dostáváme? Poměrně dost fajn hru na schovku a pak akorát půl minutovou scénu s kartama a finální házení míčkem, které je tak špatně sestříhané, že se v tom vůbec nevyznáte. K tomu zde má až příliš velký prostor UNIT a Mel, přičemž oba dva tyto prvky jsou extrémně zbytečné a působí hrozně nuceně. A samozřejmě, na závěr ještě dostáváme biregeneraci, kdy se Doktor rozdělí na dvě osobnosti. Pokud bych na tom celém měl říct aspoň něco pozitivního, Ncuti Gatwa působí božsky. Má strašnou energii a skvělé charisma a věřím, že bude dobrý Doktor. Všechno ostatní na celém tomhle procesu ale vůbec nedává smysl a akorát vám v hlavě zůstane milión otázek, na které, podobně jako s Timeless Child, nikdy nedostaneme odpověď (mimochodem, Timeless Child je pro mě osobně na dost podobné úrovni kvality, jako tady biregenerace, tudíž se nemůžu dočkat, až zas přijde nějaký chytrák, který bude obhajovat Russella a celou tuto linku a jak je dobrá, přičemž z logického hlediska je to prostě pitomost). Takže teď máme ve světě 2 Doktory a 2 TARDIS, není to trochu nebezpečné? Opravdu je David Tennant Doktor a Ncuti Gatwa Doktor ta stejná osoba a vůbec v ničem se neliší? Co se stane, až umře Doktor Davida Tennanta? Zregeneruje do Ncutiho nebo někoho úplně jiného? Vážně samotný Doktor nemá problém s tím, že po vesmíru pobíhá jeho druhá verze s druhou TARDIS? Mimochodem moment, kdy Ncuti jen tak spawne druhou TARDIS je totální scénáristická lenost. Vůbec nezmiňuju to, jak tahle epizoda najednou přichází s tím, že Doktor stojí o klidný a šťastný život, což nikdy nebylo ani nastíněno. Naopak, Doktor byl vždycky ten, kdo se tomuhle naprosto vyhýbal, kdykoliv ho někdo chtěl oslovit, pozvat ho na oběd nebo prostě pokecat, Doktor většinou prostě zdrhnul. Též nebudu zmiňovat to, jak epizoda má do půlky poměrně dost dobrou děsivou atmosféru, buduje strach z Toymakera, atd. a na závěr se z toho stane v podstatě taková polopraštěná komedie, ve které se dějí naprosté kraviny. Pokud bych měl vypíchnout některé dobré momenty, tak úplně úvodní scéna hned po titulcích, kdy do sebe random narazí Doktor a Toymaker, je skvělá, následně moment, kdy Doktor pozná Toymakera je božský a krásně buduje strach z Toymakera, a v neposlední řadě scénka, kdy Toymaker tancuje na základně UNIT, která krásně ukazuje jak mocný je. Prakticky všechno ostatní ale stojí kompletně za starou bačkoru, obzvlášť samotný arc biregenerace, který je strašná volovina. Doufám, že ve 14. sérii se Russell trošku uklidní a vrátí se k trochu normálnímu psaní scénářů. 5/10

Od Napoleona jsem vlastně tak nějak dostal přesně to, co jsem čekal: naprosto božsky natočené a skvěle vypadající bitvy a pak, celkem nic moc, to všechno ostatní. Každopádně, mezi pozitiva určitě patří samotná režie. Ridley Scott je i ve svých 86 letech naprostý mistr v režii a Napoleon vypadá vizuálně přímo parádně. Nejvíce se to projevuje v nádherných kulisách a kostýmech a samozřejmě hlavně v samotných bitvách, které jsou dle mého to nejlepší, co Napoleon vůbec nabízí. Každá z nich je unikátní, zajímavá a něčím zapamatovatelná, všechny jsou navíc skvěle natočené, mají silnou atmosféru a působí neskutečně dobře, čemuž dopomáhá i fantastický zvuk, hudba a sound design. Ať už je historicky nepřesná sebevíc, bitva u Slavkova je mým nejoblíbenějším momentem filmu právě díky tomu, jak skvěle se v ní pracuje s napětím, se zvukem a se samotnou akcí. Dalším silným kladem je samozřejmě Joaquin Phoenix, který tahá celý film nahoru a bez jeho skvělého hereckého výkonu by celý snímek působil dost obyčejně. Zde se ale dostáváme i k prvnímu negativu celého filmu. Jakákoliv postava, kromě samotného Napoleona, je totiž naprosto obyčejná, plochá, nevýrazná a pro širší děj i celkem dost nedůležitá. Tohle je velký problém hlavně u Josephine, která je v podstatě druhou hlavní postavou filmu, i tak její charakter ale působí prostě navíc a nepůsobí důležitě, i přes to, že se ji film snaží strašně moc procpat do popředí (možná až moc), přitom její vztah s Napoleonem působí naprosto bezemočně (a to včetně hrozně zbytečného tlačení na sexuální scény). Dalším problém mám s tempem, které je jak na houpačce. Některé momenty jsou zkratkovité, hrozně urychlené a zbytečně krátké, např. samotné tažení do Ruska je zde v podstatě jenom montáž určitých momentů a takových rychlých sestřižků, naopak jiné momenty se příšerně táhnou a jsou ukrutně pomalé, viz bitva u Waterloo, která je zhruba 2x delší, než by se mi líbilo. Na závěr, Napoleon rozhodně není špatný film, hlavně jeho část zabývající se Napoleonem jako vládcem Francie je skvělá. Bitvy, politické scény, Revoluce, korunovace, to všechno je super. Jenomže celý film je propleten osobním příběhem Napoleona, který postrádá jakoukoliv emoci a jakoukoliv zajímavost a tak nějak stahuje celý film spíše k nadprůměru. 6/10

Vlastně poměrně fajn pohádka/vánoční film. Mezi plusy bych určitě vypíchnul estetiku a obecně kulisy, které mi sice občas připomněly Schumacherovy Batmany, ale tohle je doslova pohádka pro děti, takže to zas tolik nevadí :D Dále samozřejmě Jim Carrey je dost fajn a i přes ten extrémní nános make-upu jsou jeho typické obličejové pohyby stále znát. Děj je též poměrně fajn, jedná se o naprosto tradiční pohádkový scénář, který ničím extra nepřekvapí. Mezi negativa bych asi uvedl to, že pokud bych film viděl jako dítě, jsem si na 100% jistý, že bych z toho měl noční můry :D Grinch je naprosto klasický vánoční film, který nijak extra nenadchne, ale ani neurazí. 5/10