MrMartinTm

SPOILERY! Wild Blue Yonder určitě není perfektní epizoda, ale po minulém díle, ze kterého se vyklubalo extrémní zklamání, jsem si ji strašlivě užil. Začal bych samotným příběhem a dějem, který je prostě božský. Horrorové epizody jsou to nejlepší, co Doctor Who vždy nabízel, a já jsem rád, že pro jednou jsme zase jednu dobrou dostali. Epizoda má neskutečně silnou děsivou atmosféru, celou dobu si říkáte, že něco je sakra špatně (třeba moment, kdy se poprvé objeví dvojníci je neskutečně děsivý) a ten pocit záhadnosti a mysterióznosti, kdy absolutně netušíte, co se sakra děje a to, jak to díl využívá, aby vytvořil horrorovou atmosféru, to je hrozně super (nedivil bych se, kdyby se z „My arms are too long.“ stala nová ikonická horrorová hláška v podobě „Are you my mommy?“). Další věc je určitě vizuál, který je taky dost dobrý, samotná vesmírná loď na okraji vesmíru vypadá skvěle. Pokud bych přece jen měl něco kritizovat, tak počítačové efekty občas nevypadají moc dobře (ta dlouhá chodba v lodi občas vypadá podivně a natahování dvojníků též nevypadá moc dobře), dále úvodní scéna s Isaacem Newtonem je hrozně zbytečná (i když díky ní dostáváme poměrně fajn running joke), přistání TARDIS ve finále epizody vypadá brutálně komicky a hrozně levně (i když předpokládám, že tak to mělo působit), některé vtípky jsou taky dost podivné a finální cameo Wilfa je trošku méně emotivní, než jsem si představoval. Na závěr chci ještě říct, že mě neskutečně potěšila zmínka o Timeless Child a Fluxu, jelikož tyto dvě věci vznikli za asi nejnenáviděnější éry Doktora, a předpokládám, že skoro nikdo nepočítal s tím, že se ještě někdy zmíní. A taky je vtipné, jak Russell T. Davies dokázal o Timeless Child udělat jeden dialog, který je svým provedením milionkrát lepší, než cokoliv, co vytvořil Chibnall v minulých 5 letech na tuto tématiku. Skvělá epizoda, která konečně působí jako Doctor Who a která ve mně vyvolala zvědavost a natěšení na další díly. 7/10

Pokud bych měl říct jeden jediný film, který působí, jakože byl vygenerovaný umělou inteligencí, troufám si tvrdit, že nejsem jediný člověk, který by zvolil Pana Včelku. Naprosto bizarní koncept je rozvíjen ještě bizarnějšími nápady (příběh o včele, která chce žít volný život; romantická linka mezi člověkem a včelou; soudní proces mezi včelstvem a lidstvem; včela musí zachránit planetu před vyhynutím), animace je fakt špatná (někdy vypadá až plastově a hlavně lidé nevypadají moc dobře), jsou zde naprosto náhodné momenty a prvoplánové, někdy až trapné vtipy, z nichž 90% jsou nejrůznější variace na slovo „včela“ nebo „med“. Je fakt, že tento film vyšel v době, kdy už Dreamworks pomalu propadalo jejich trendu tvořit co největší blbosti, ale na rozdíl od Shreka 3 tento film nemá ani moc důstojnosti (i když, třetí Shrek ji taky moc neměl... :D). 3/10

Krátký filmeček s velmi jednoduchou, ale poměrně působivou animací, celkem prostým dějem, který ale krásně emocionálně funguje (i přes to, že hlavní plot twist je celkem očividný) a v kombinaci s hezky vybranou hudbou vzniká hodně příjemný kraťas, který sice není žádné veledílo s nějakou převratnou myšlenkou, ale rozhodně plní svůj účel. 6/10

Dost možná jediný islandský film, co jsem kdy v životě viděl, a vlastně je dost fajn :D Příběh vyprávějící o ženě, která žije navenek spořádaný život a snaží se o adopci dítěte, ve skutečnosti je to ale skrytá radikální aktivistka bojující za životní prostředí. Na jednu stranu je celý děj hrozně fajn, je příjemný, krásně ukazuje, co jsou někteří lidé schopni udělat pro to, aby je druzí poslouchali, mně osobně ale trochu vadilo to, jak pozitivně je celá hlavní postava vykreslená, i když dělá v podstatě dost závažné trestní činy. Co ale musím ocenit, tak je celková kinematografie - mně osobně hlavně bavil velmi originální způsob, jakým zde funguje hudba, který jsem ještě nikde neviděl a přijde mi dost cool :D Celkově poměrně příjemný film. 7/10

Českoitalský mišmaš a pokus o historický film o slavném skladateli dopadl velmi zvláštně. Na jednu stranu jsou zde určitá pozitiva, mezi ně patří hlavně velice kvalitní kulisy a kostýmy, poměrně dost fajn herci (včetně Vojty Dyka) a obecně režie. Bohužel jsou zde i velice silná negativa v podobě přehnané natahovanosti, pár opravdu nepovedených, až trapných vtipů a dle mého názoru i naprosto nepochopitelného faktu, že se film rozhodl věnovat, alespoň podle mě, tomu nejzajímavějšímu období Myslivečkova života, tedy boj se syfilis a znetvoření obličeje, naprosto nevýznamnou a krátkou část filmu. Ve výsledku je to poměrně obstojný historický film, který ale vůbec ničím nepřekvapí. 5,5/10

Španělská filmová tvorba je hodně pofiderní a stejným slovem by se dal nazvat i tento film. Stejně jako většina komentujících si úplně nejsem jistý o co se zde tvůrci totiž pokusili. Jedná se totiž o takovou prazvláštní kombinaci dramatického vážného filmu a komedie, která spolu vůbec nejde dohromady. Je zde pár (opravdu jen pár) dobrých vtípků (třeba usínající režisér), většina z nich celkem ujde, bohužel se zde ale najdou i neskutečně trapné scény (asi všichni, co film viděli, tak ví, o čem mluvím :D). Ve výsledku úplně nevidím důvod, proč se na tento film dívat. Jestli chcete vidět dobrý španělský film, pusťte si radši něco od Almodovara. 5/10

Gladiátor je dnes již naprostá klasika a krásná ukázka toho, jak se mají dělat filmy založené na historických událostech. Naprosto nádherné kulisy a kostýmy, které do vás promítají pocit starověkého Říma, skvěle vybraní herci; za vyzdvihnutí stojí hlavně Russell Crowe v hlavní roli a Joaquin Phoenix v roli záporné; jednoduchý, ale funkční příběh o pomstě; záporák, kterého budete prostě nenávidět a který krásně slouží příběhu a na závěr je zde i samozřejmě výborná Zimmerova hudba. Pokud bych měl něco vytknout, tak občas je to fakt přehnaně dlouhé a taky, jakožto takový pasivní fanoušek historie musím říct, že film fakt není žádná učebnice dějepisu. Naprosto chápu veškeré změny, které byly provedeny (třeba smrt Marca Aurelia), ale jsou prostě podivné. Jinak ale peckový film, který sám vstoupil do dějin. 8,5/10

SPOILERS! Už teď vidím, že stojím proti většině, ale The Star Beast můžu popsat jen jako absolutní zklamání. 90% epizody jsem jenom koukal na obrazovku s otevřenou pusou a říkal si, proč se děje to, co se děje takovýmto způsobem. Epizoda má rozhodně své klady, těmi jsou hlavně naprosto parádní znělka a obecně hudba, dále herci, fenomenální vizuál (Doctor Who nikdy nevypadal lépe) a je zde pár perfektních dialogů, které jsou skvěle napsané. Všechno ostatní je ale tak strašně bídné. Zaprvé, tahle epizoda je neskutečně urychlená a zkratkovitá. V prvních pár vteřinách se zde objeví Doktor, který absolutně neřeší, že se mu vrátil starý obličej, a prostě si vesele vykračuje. Téměř okamžitě potká Donnu, místo toho, abychom zde měli nějaké budování. Meep je upřímně fajn, v jeho hodné podobě se jedná o jednu z nejvíc cute věcí, co Doctor Who kdy vytvořil :D, každopádně jeho přerod v záporáka (který jsme asi všichni čekali, jelikož tento díl adaptuje komiks s velmi podobnou premisou) je opět extrémně rychlý a toho cute Meepa si vlastně ani tolik neužijeme. Dále musím zmínit, jak tato epizoda absolutně ničí závěr Donnina charakteru. Nejenom, že si na vše vzpomene, tento čin ale nemá absolutně žádné následky a celé finále ze 4. série je tímto pohřbené. Epizoda se snaží být hrozně komediální, ale na mě ty vtipy vůbec nefungovali. K tomu si přidejme to, že sonický šroubovák si zde vymýšlí schopnosti za pochodu (nebudeme vůbec komentovat, že Doktor absolutně neřeší změnu jeho vizuálu), najednou umí generovat štíty, bořit stěny a spoustu dalších blbostí. A na závěr je věc, kterou bych normálně skoro neřešil - hyperkorektnost. Mně upřímně tyhle věci nikdy nevadily, ale co mě opravdu štve je, když vidím, jak moc velkou kritiku dostával Chibnall za své epizody, které byly podle lidí neskutečně woke, a naopak se teď vychvaluje tento díl, který je dle mého třeba stokrát více korektní a to občas až dotěrně otravným způsobem. Třeba celé finále, které je vyřešené rozdílem mezi „binary“ a „nonbinary“ je naprosto náhodné a neskutečně dementní. Nikdy bych nečekal, že to řeknu, ale starý dobrý Orphan 55. Přidejme si k tomu ještě naprosto zbytečné využití UNIT (včetně paní specialistky na vozíčku), odporně digitální novou TARDIS (která navíc změnila svůj vzhled naprosto bez důvodu) a máme zde, alespoň pro mě, jednu z nejhloupějších epizod posledních pár let. Řeknu naprosto kontroverzní názor, ale radši bych se podíval na nějaké průměrnější epizody od Chibnalla, než na tohle, jelikož ty epizody od Chibnalla ve mně dokázali aspoň vyvolat nějaké zabavení (i když to nebylo bůhvíjak velké) a nevyvolávali ve mně žádné emoce. Tahle epizoda ve mně vyvolala maximálně vztek a zklamání z toho, že jsem doufal, že Russell přijde s osudovým, epickým a zajímavým příběhem, místo toho jsme dostali epizodu plnou rádoby vtipných a chytrých momentů, které jsou buď otravné (ať už díky nelogičnosti, hyperkorektnosti nebo tím, jak naprosto přepisují cokoliv, co se v seriálu stalo) a nebo jsou prostě zbytečné. 4/10

Bolt je prostě fajn. Nato, že tento film vyšel v době, kdy Disney sypal jeden propadák za druhým, Bolt je velice decentní animák, který rozhodně neurazí, na druhou stranu mě ale ani nijak extra neoslovil. Děj je upřímně hodně fajn, je to sice takový ten klasický klišé koncept „někdo se ztratí a musí se vrátit“, který je ale okořeněný špetkou akčňáku a superhrdinství. Bavil mě především úvod, kdy se zběsile střídají žánry (od klasického rodinného animáku, přes špiónský film alá Mission Impossible až po v podstatě tradiční film o zvířatech), po zhruba 20 minutách se film ale hodně zastaví a změní se v naprosto obyčejný animák, kterých existuje tuna. Přehnaně epické finále sice přijde prakticky odnikud, ale je fajn. Obecně bych asi Bolta nejlépe nazval slovem „ujde“, rozhodně to není nejhorší, ale na ty Disneyho největší pecky to prostě nemá. 6/10

I když si myslím, že 2. řada Lokiho je slabší, než ta první, stále se jedná o jednu z nejlepších věcí, co Marvel kdy stvořil. Shrnu to velice rychle, ale celý seriál se dá popsat jako naprosto perfektní. Od nádherných setů, kostýmů, kulis a celého vizuálu, přes fantastickou hudbu, bombastické herecké výkony a naprosto skvělý a emocionální příběh. Scénář je neskutečně silný a 2. řada Lokiho je po fakt dlouhé době projekt, u kterého jsem si připadal, že byl opravdu psán člověkem a ne umělou inteligencí, co se snaží napodobit tradiční blockbuster. K tomu si přidejte jedno z nejlepších a nejsilnějších finále v celém seriálovém Marvel světě (a to počítám i věci jako je Daredevil) a máte prostě božský seriál. 8,5/10