Han22

Kirk Douglas jako pistolník frajírek, co se bojí ostnatého drátu, zaplétá se s ženami a snaží se vychovávat mladého kamaráda je naprosto super. Rozdává rady, střílí, pere se, žongluje s pistolí, hraje na banjo. Bohužel zbytek je trošku o ničem - dobytkářský western, ve kterém není jasné zlo. Na jedné straně velkokapitalistka, která chce vydělat a vypadnout, na druhé straně drobní farmáři kteří si chrání trávu drátem. A banda zmetků, kterou sice hrdina vyřídí, ale nic tím nezmění ani nevyřeší.

První film a první western roku 1955. Indiánský bojovník je klasická, téměř mayovská indiánka, která jede v takovém průměrném tempu. Máme tu celkem spravedlivé vojáky, celkem rozumné indiány a mezi nimi zálesáka v podání Kirka Douglase, který by chtěl mír, ale ani jedna ze stran ho moc neposlouchá a nevěří mu. Pak jsou tu osadníci, kteří považují indiány za zvířata ale nebrání jim v tom s nimi obchodovat a pár zmetků na jedné i druhé straně. Z průměru to vytahuje parádní indiánský útok na pevnost se zajímavou taktikou (oblaka praku, ohnivé katapulty). Kdo chce vidět mladého Matthau, tak ju hraje hlavního zlosyna, žádný mladík už to není, ale nemá ještě ten svůj "zmačkaný" obličej. A pobavilo mě tehdejší balení, kdy hrdina prostě indiánku dvakrát donutí k polikbu a potřetí už se ji to líbí. Dneska by z toho bylo nějaké to "meetoo" :)

Ano novém Predátorovi se dá vytknout pár věcí. Otravný dementní kluk který zdržuje tempo. Vědkyně co přežije všechno narozdíl od perfektně vycvičených vojáků. A když jsme u nich tak SPOILER to že většina těch sympaťáků zařve mě celkem nasralo KONEC SPOILERU. A celá ta mytologie je o ničem (kdo četl knížky od Steva Perryho, tak tam je predátoři mytologie úplně jinde). Jenže nad tímhle budete přemýšlet asi tak 10% filmu. Zbytek je totiž maximální řežba, která se vrací ke kořenům a i době vzniku. Máme tu partu hláškujících drsňáků jejichž polodementní vtípky mě naprosto rozbíjely, dvojici predátorů, vládní jednotku a hlavně tunu přestřelek, akcí, vykuchávání, krve a bojů. Musím uznat, že se nový díl vrací k jedničce, kde Predátor byl absolutně nezničitelná, nezranitelná kurva a to tady je. Napadlo mě jak by vypadala invaze této rase v plné počtu... asi by lidstvo vydrželo pár minut. Každopádně je béčková, ale parádní záležitost. PS: Proč to u Predátora jde natočit zábavný film a u Vetřelce ne?

Tak jsem si s bráchou nadělil vánoční horor, prý něco jako Krampus. Začátek se Santou se sekyrou v ruce je úžasný, jenže bohužel on je to povídkový horor a bohužel všechny povídky jsou vyprávěny dohromady. Takže vzniká guláš, kdy čekáte až se segmenty prolnou něco jak v Pulp Fiction, jenže ony se neprolnou. Natočit to postupně, každou povídku zvlášť jak se to dělalo kdysi v osmdesátkách asi už dnes nefrčí. A co tu máme? 1. Tři teenageři v prokletém baráku s kamerou, plno laciných lekaček, trapný 10sekundový sex a naprosto podivná pointa s duchem 15leté panny. Zííív. 2. Jedna černošská rodinka si vyrazí pěkně po česku ukrást stromek do lesa a místo syna přivezou něco jiného. Jak malý synek zabije tátu s policejním výcvicek mi nejde na rozum, demenentní konec s troly a happyendem už vůbec ne. 3. Jedna zlobivá rodinka, kterou postupně vyvražďuje krampus za jejich hříchy... pointa je fajn, ale smrti mimo záběr nepotěší. 4. Santa Claus se na severním pólu potýká s nákazou, která z jeho skřítků dělá vraždící zombíky. Krvavý, brutální, vtipný a našlapaný segment s naprosto úžasnou pointou. Celá Santovská linie by byla na pět hvězdiček, bohužel zbytek tak na 0-2 hvězdičky, takže průměr tři ať nežeru, když jsou ty svátky.

To nejlepší nakonec aneb důkaz, že kdysi získávaly Oskary za nejlepší filmy opravdu výjimečné a důležité filmy. V přístavu jsem kdysi viděl a už tehdy to byl skvělý film. Je to fantastický pohled do života nejchudších, budovatelským slangem do života "vykořisťovaných dělníků". Ano takhle mohly vypadat budovatelské filmy, kdyby je komouši uměli točit. V přístavu živoří dělníci, kteří žijí z ruky do huby, naučili se dávno neslyšel a nemluvit a banda zmetků, kteří si říkají odbory ale ve skutečnosti je to obyčejná mafie na nich rýžuje tisíce dolarů. Hlavní hrdina je obyčejný dělník, bývalý boxer, který se naučil držet hubu, díky bratrovi který je u mafie účetní občas dostane nějakou prácičku. Vše mění pár věcí - smrt jeho známého, kterou zavinil, setkání se zaťatým knězem a především nečekaná láska k sestře mrtvého, které mu otevřou oči. Rozhodne se tak postavit nejen mafii, ale i stigmatu práskače, které nemá nikdo rád. Kazanovi hraje do ruky všechno. Film je černobílý, realistický s občasnými expresnimími scénami, hudba v pravou chvíli vytváří neklid, herci jsou do jednoho fantastičtí. Začínající Rod Steiger, zaťatý Karl Malden, odpudivý Lee J. Cobb či pro mě neznámá, ale překvapivě skvělá Eva Marie Saint. A samozřejmě Marlon Brando, který byl kdysi herec od pánaboha a tohle byla zatím jeho nejlepší role. Když vzteky šílený hrdina vtrhne do baru nebo jeho závěrečný pochod to jsou prostě skvělé scény. Drama roku 1954 a zasloužený Oskar.

Zrodila se hvězda, jeden z nejvíce remakovaných filmů co znám. Originál z 30. let nebyl k sehnání, verzi s Barbrou Streisandovou ze 70. let jsem viděl někde před 20 lety a z nové verze mě akutně dostává písnička Lady Gaga I´ll Never Love Again. Jak je na tom verze z 50. let? Inu je to zajímavá kombinace muzikálu a dramatu, přičemž to druhé nakonec převládne až k hořkému konci (NEDÍK za spoilery v obsahu!). Má to hrůzostrašnou délku tří hodin. James Mason v jedné ze dvou hlavních rolí je herec přinejlepším průměrný a Judy Garland zestárla, nikdy to nebyla úžasná dramatická herečka a ten její vibráto zpět mě chvílemi tahalo z uši, přesto mě nakonec nějakým způsobem dostala. A hlavně je to svým způsobem úžasný film. Slavný herec Norman Maine vytáhne okresní zpěvačku Ester do první ligy. Ta se stává hvězdou první třídy a Normanova hvězda upadá a následuje dost drsný pád. Alkoholu, léčebna, opět návrat k alkoholu. Jsou tu úžasné scény - ostuda na Oskarech, poznání v baru kdo si hrál na kamaráda či finále, kdy Norman zjišťuje SPOILER že by za něj Ester obětovala kariéru i život a rozhodne se to skončit KONEC SPOILERu. A kupodivu i ty muzikálové scény jsou některé skvělé (tanec v domě či vyprávění životního příběhu pomocí mixu písniček). Nebýt tak tak šíleně dlouhé, možná bych dal i pět, protože příběh mě dostal. PS: Zajímalo by mě jak v té době fungoval šoubyznys - hrdinka zpívá v laciných kýčovitých filmových muzikálech, z čehož má Nr. 1 v hitparádě a Oscara?? WTF?

Sabrinu jsem kdysi viděl v nové verzi z 90. let a nijak zvlášť mě nezaujala prostě další ze stovek romantických komedií. Originál je ale jiné kafe. Na režisérské sesli totiž seděl bezchybný Billy Wilder, který i v roce 1954 dokázal natočit téměř bezchybnou, moderní, lehkou a vtipnou romantickou komedii. Děj pluje hladce, vedlejší postavy jsou vtipné, nechybí pár parádních vtípků (rozsednutí sklenice na šampáňo) a ústřední trojice je parádní. Holden jako nafintěný nezodpovědný playboy, Bogart jako chladný byznysmen, který roztaje a nádherná Audrey Hepburn (i když na můj vkus až trošku moc hubená). Navíc nevíte jak to dopadne - mladá dcera řidiče miluje bohatého playboy, ale ten si ošklivého kačátka nevšímá, dokud se z výletu z Paříže nevrátí jako okouzlující mladá dáma a neuhrane ho. Aby zabránil svatbě a skandálu, jeho starší bratr se ji začne dvořit - a zamiluje se také. Chybou je tak spíše samotný casting, protože Bogart a v podstatě i Holden jsou na Hepburnovou prostě moc staří. A hlavně jsem si to asi neměl pouštět se zlomeným srdcem. Komedie roku 1954.

Upřimně jsem se na tenhle film těšil nejvíce z celého roku 1954. Dobrodružný film s Oskarem za efekty, námět podle Verna a režisér mé milované Fantastické cesty. Jasná pětihvězdičková záležitost na papíře, jenže jsem čekal více. Efekty jsou samozřejmě báječné - design lodi, podmořské záběry Nautila opravdu to nevypadá jako nějaká muzejní záležitost. Jenže je to nuda. Samotný příběh mě byl ukradený, protože v Masonově podání je Nemo jen blázen, profesor Anorax je nevýrazný až běda a postava připitomělého hrdiny Neda je otřesná, navíc Kirk Douglas přehrává až běda. Nakonec se to rozjede, nechybí parádní souboj s chobotnicí, útok kanibalů či vojáků. Slabší 4* (spíše tak 70%) za druhou půlku a nemůžu si pomoc, Zemanův Vynález zkázy z téže doby je mnohem lepší. Dobrodružný film roku 1954.

No jak tohle mám hodnotit? White Christmas je 100% americký kýč se vším všudy. Dvojice žertovně se hádajících muzikantů, kteří se rozhodnou zachránit hotýlek svému generálovi, dvě lásky, spousta tanečních a pěveckých vystoupení, sentiment, kýč a patos přetékající přes kraj poháru a samozřejmě písnička White Christmas na začátku i na konci. Je to stejně naivní jako naše prvorepublikové veselohry nebo muzikály s Astairem z 30. let, ale chybí tomu šmrnc a vtip výše zmiňovaných. Možná kdybych měl tu pravou náladu bylo by to za víc, ale takhle jen 3*.

To takhle sledujete naivní blbou hollywoodskou limonádu a říkáte si jací byli scénáristi pitomci. Dcera obchodníka s hedvábím se zamiluje do zatím neznámého Napoleona, který ji ale opustí kvůli jiné. Ona si pak veme francouzského maršála, který se v průběhu života stane švédským princem a králem. Hrdince se ve Švédsku nelíbí, utíká do Francie a znovu a znovu se setkává s Napoleonem. Takže mrknete na wikipedii a zjistíte že drtivá většina toho co je ve filmu je pravda... no byl jsem v šoku. Navíc Jean Simmonsová je roztomilá a Marlon Brando byl skvělý herec, který už od začátku kariéru hrál nejzajímavější muže historie - Zapatu, Marka Antonia a teď Napoleona. Toho stvárnil jako charismatického psychopata s světovládnými sklony, což nebylo nejspíše daleko od pravdy. Jenže i tak natočit film o někom takovém jako červenoknihovní kostýmní melodrama bez jediné bitvy či výstřelu je pomalu zločin. A nic na tom nemění, že je to slušně natočené, prostě tyhlety kostýmní limonády nikdy nebudou mým šálkem čaje.