Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenzie (3 923)

plagát

Fathom (1967) 

Vůbec nic jsem od tohohle filmu nečekal a byl jsem velice mile překvapen. Mladá parašutistka je najmuta dvěma agenty, aby přistála ve vile zloděje a získala vzácný artefakt Ohnivého draka. A začíná dobrodružně-kriminální film, ve kterém není vůbec nic jasné. Jsou tu tři, vlastně čtyři strany, které o artefakt stojí, neváhají zabíjet a hlavně všichni lžou až se hory zelenají. Raquel Welchová je krásná, je akční a navíc všechno sarkasticky komentuje a celý film plyne s lehkostí, vtipem uprostřed exotických lokací a přitom tu nechybí spousta akčních scén ať už ve vodě, ve vlaku, mezi býky či perfektní letecké finále. Jako vážný krimi thriler by to neuspělo, ale jako lehce vtipná a dobrodružná podívaná plná zvratů to funguje bezvadně.

plagát

Nehoda (1967) 

Dokonale britské drama. To znamená nezáživné, suché a bez jediné emoce. Ve filmu se odehrává milostný mnohaúhelník, ale všechny postavy se o tom baví tak znuděně a bez zájmu, jak kdyby probírali s kolegou v pauze počasí. Nejhorší je v tomhle ta studentka, která nevypadá ani mladá, ani krásná a celou dobu má konstantní  otrávený výraz. Jediný kdo do toho vnesl trochu života byl mladičký Michael York, jinak absolutně o ničem.

plagát

Trip (1967) 

Peter Fonda si šlehne LSD a je na tripu a co já s takovým filmem? Drogy neberu, mimózní feťáky nesnáším a psychedelické filmy bez děje mě ukrutně nebaví. A tohle je v souladu s názvem série tripů bez smyslu, bez děje. V druhé půlce se hrdina setkává s pár lidmi a pár scén je skoro zajímavých, ale nakonec to upadne zas do tripu. Navzdory krátké stopáži nekonečné, Corman měl zůstat u hororů a 1* za tu skoro nahotu (pěkná tanečnice na diskotéce).

plagát

Skrotenie zlej ženy (1967) 

Já a Shakespearovské adaptace nejsme kamarádi, spíše smrtelní nepřátelé, takže jsem čekal další přeceňovanou nudu, ale světe div se, bylo to skvělé! Zeffirelli první pochopil, že Shakespeare neznamená divadelní, utahaná, kulisová a oddeklamovaná nuda. Naopak - film má krásnou výpravu, kulisy, kostýmy, davové scény a přes archaické texty neskutečnou šťávu a drajv. Možná i proto, že se jedná o komedii a ne o drama ale i tak je radost na to pohledět a zábavné sledovat. A příběh? Je tu naprosto zběsilá, emancipovaná feministicka, zlostná a krutá a tu si rozhodne vzít a zkrotit hrubián, hulvát a šovinista každým coulem. Je to přestřelené asi o 200% - námluvy připomínají lov, svatba je katastrofa, cesta domů a společné bydlení horor, až si člověk říká, že je to jen jako a hrdina na konci uhne a nějak se to znormalizuje. A ono ne, naopak konec je takový, že sem se jako chlap i styděl :D Burton a Taylorová naprosto fantastický, ve vedlejší roli začínající Michael York a pokud dalšího Zeffirelliho adaptace budou podobné, tak se i docela těším. Historický film roku 1967.

plagát

Marat - Sade (1967) 

No byl jsem přesvědčen před shlédnutím o odpadu - film o divadelní hře pořádané blázny v roce 1808 o postavě revolucionáře Marata, o kterém jsem v životě neslyšel? Zkrátka něco, co mě mělo dokonale otrávit. ale kupodivu ne. Film je sice šílené divadlo, myšlenky jsou složité a opakující se, občas koukáte kdy to skončí a ke konci to šílenství přeroste snesitelné meze.  Na druhou stranu blázni jsou úchvatní a natolik se vžívají do hry, že odléhají svým psychózám, De Sade se cynicky vysmívá nesmyslné revoluci občas kritika zasáhne "současnost" a zasahuje cenzor a finální provolávání slávy Napoleonovi je parádní ironie. Zkrátka art, který bych asi nedoporučil a dávám neutrální 3*, ale mělo to něco do sebe.

plagát

Ďaleko od hlučného davu (1967) 

Jestli nějaký žánr nesnáším, tak jsou tyhle rádoby historické červené knihovny alias adaptace "klasických" románů. Anglie 19. století, dámy štěbetají, pánové se jim dvoří a je to všechno povrchní, kýčovité a bez jediné reálné emoce. Přidejte k tomu sice známé, ale nijak skvělé herce, neúnosné natahování filmu nekonečnými bály, cirkusy, zábavami a zpíváním a nijaké postavy. Hrdinka si vybírá ze tří mužů, jejichž charakterizace je "krásný ale zlý"; "bohatý ale starý"; "hodný ale chudý". Schlesinger to navíc celé natáhl na nesnesitelné tři hodiny; přičemž to podstatné se stane během posledních 10 minut. Hvězdičky za krásnou Christie, krásnou přírodu, ovečky a venkovskou atmosféru, jinak nic pro mě.

plagát

Camelot (1967) 

Podle počtu hodnocení zapomenutý film, který bych nestahoval, nevyhrát tři Oskary. Tříhodinový muzikál o Artušovi je minutáží opravdu pekelný, dvakrát jsem u toho usnul. Není to při tom úplně špatné, jen podivně rozhárané. Camelot je chvílemi muzikál s klasickými písničkami (ale žádným "hitem"), chvílemi pohádkou (začátek v zasněženém lese), chvílemi divadelní hrou plnou přehrávaných monologů (hlavně Harris, částečně Nero), tak trošku historický film (civilizace vs. středověké barbarství) a kdyby nechyběla kouzla, bylo by to i fantasy. Občas pěkná výprava a kostýmy (pasování Lancelota) se střídá s divadelní scénou, kromě konce tu není moc akce. A jsou v něm střípky z budoucího Excalibru (Mordred), Prvního rytíře (milostný trojuhelník). A světe div se, je to prakticky sequel animáku Meč v kameni, Artuš vzpomíná na všechny důležité scény a dokonce se ze začátku chová jako podobný trouba. Hlavně je to romanťárna, milostný trojúhelník, kde si Artuš veme Guinevru a sblíží se s Lancelotem a ti se mu začnou scházet za zády. Nemá to žádné řešení a konec po 3 hodinách ani s žádným řešením nepřijde. Osobně po vlastních zkušenostech byl nebyl tak shovívavý když by mě nejlepší kamarád začal chodit za láskou a dělali ze mě blbce, ale tak je to film. A ještě osobní postřeh - ani Harris ani Nero se mi na své role nehodí a Redgrave nebyla žádná krasavice aby se kvůli ní vše pokazilo. 3* si to ale i přes výtky zaslouží.

plagát

Tucet špinavcov (1967) 

Obrovská válečná klasika, která běžela asi 100* v televizi, ale do dnešního dne mě vždycky unikala. Byl jsem zvědavej jaký to bude no a Tucet špinavců je kupodivu klasický výcvikový armádní film, možná první který dal vzniknout spoustě klišé. Tak tu máme majora ostrého jako břitva, který je trnem v oku velení včetně nenáviděného konkurenta a který dostane za úkol z odsouzených kriminálníků vytvořit jednotku pro sebevražednou misi - zlikvidovat před Dnem D špičku německé generality na jednom zámečku. Kriminálníci jsou zloději, rváři, gauneři, "nespravedlivě odsouzení a jeden psychopatický vrah. Nikdo nespolupracuje, ale postupně se z nich stává tým, který s lehkostí několikrát zesměšní soupeře a i majorův vztah k nim se mění. Je to i přes stopáž svižné, vtipné, závěrečná akce je fantastická a ti herci! Mezi špinavci najdeme Savalase, Bronsona, Cassavetese, Sutherlanda, z generality to jistí Borgnine, Kennedy či Ryan a v hlavní roli úžasný Marvin. Bylo by to na 5* kdyby... SPOILER. Moralistický scénář nadiktoval, že kriminálníci nesmí přežít a tak se dokonalá akce mění v chaos, kde z naprosto nepravděpodobných míst vyskakují skopčáci a každej někoho oddělá... až z dvanáctky přežije jediný muž! S takovými konci můžou jít tvůrci do prdele, to prostě nesnáším a za tyhle zbytečné a odfláknuté úmrtí hvězdička dolů. I tak válečný film roku 1967.

plagát

Tobruk (1967) 

O válce v Africe a Tobruku už jsem pár filmů viděl, ale tenhle měl zatím největší drajv. Skupina Britů spolu s německými Židy se vydává na pochod pouští k Tobruku, aby vyhodila palivové sklady do vzduchu a zastavila postup Rommelových jednotek. Jejich plán je hrát si na německou kolonu se zajatci a zkoordinovat útok s pomocí námořních a leteckých sil. Je tu velitel židovských jednotek, který myslí na budoucnost a Izraelský stát, britský velitel který Židům zrovna nevěří a také expert na poušť co se do hrdinství moc nehrne. Cestou se neustále něco děje - němečtí špioni, minové pole, agilní britský letec či "přátelské" jednotky Němců, Italů či Arabů. Navíc v jednotce je zrádce. Pravá zábava ale vypukne v Tobruku, kde přichází strhující akce plná tanků, děl, brutálních obětí a také finální ohnivé peklo. Zajímavé postavy, vynikající rozmanitá akce a důležitý cíl na konci. Suma sumárum solidní válečňák na 4*.

plagát

Dlhý súboj (1967) 

Čekal jsem něco více historického či válečného, tohle je spíše takový šestákový dobrodružňák, něco jako Sandokan z 60. let. Odehrává se to sice v 20. století v Indii, ale to jediné moderní je občasný automobil, jinak by to mohlo klidně být o 100 let dříve. Náčelník indického kmene Sultán chce své lidi vyvést na svobodu, je ušlechtilý a nechce zabíjet, ale musí. Proti němu stojí britský policista, který čelí nedůvěře vlastních lidí, má pro indy slabost a radši by byl antropologem než policistou, ale musí za ním. Krásné lokace, kostýmy i výprava, krásné ženy, slušní Brynner i Howard a pár výborných akčních scén, zejména přepadení vlaku či finální bitva u skal. A přesto mě to tak nějak nechalo chladným, ani nevím proč. 3*.