ArdathBay

Část s filmovým producentem, či kdo to byl je velmi komická. Smysl natáčení v kamenolomu mi nějak unikl...

Rodinný kraťas v podání páně Zemana o ouřadech a úředním šimlovi. Děj je netypicky politicky nekorektní a závěr je nejen happyendový s vtipný, ale hlavně neuskutečnitelný :((

Panu Nešporovi se musí tento film velice líbit. A můj latentní alkoholizmus dostává na hýždě :)) Pokušení je obrovské a člověk musí mít stejně jako u cigaret a drog Velkou Vůli a nebo se musí vsadit :) A pokud pokušení podlehne, ten vsazený, mohl by sázku splnit, protože jinak to hodně vypovídá o charakteru)

Loutky jsou bezvadné ovšem námět až moc zavání agitkou. Hlavně závěřečná řeč vypravěče je komárská až hanba. Nejlepší postavička je žába (oči a ústní otvor při vyhlašování poplachu)

Krátká moralitka pro malé děti. Reakce malé dívenky na vánoční stromeček je naprosto stejná jako u mých malých dcer a je vidět, že se snad (doufám) nikdy nezmění. Opustit starou věc pro novou, to jde dětem (bohužel i některým dospělým) skvěle a do určitého věku se to dá tolerovat, ale tento němý film nám ukazuje, že to není vůbec správné a že si můžeme hrát i se starší hračkou, pokud se k ní hezky chováme. Je až neuvěřitelné, že Vánoční sen je starý 63 let a neztratil NIC ze svého půvabu.

Velký příběh, velké emoce, velká výprava a špičkový konec. Ústřední trojice měla charisma na rozdávání. Výborně zvládnuté bitvy a vizuelní pompéznost a užití kamerových filtrů, které jsou vlastní Yimouovi přidává bodík. V Číně bych opravdu nechtěl žít a je jedno v které době. Hlad je prasnice (eufemismus) a Jet Li byl založením pragmatik na rozdíl od Laua a Wen-Xianga. Co se mi na asijských filmech zamlouvá je jejich schopnost (narozdíl od amíků) nezkazit konec - naopak zvládnout ho takovým způsobem, že je člověk (rozuměj - JÁ) schopen odpustit i většinu menších výtek a mít pocit, že jsem viděl film, který stál opravdu za to. Tau ming chong je toho dokonalým příkladem.

Naprosto zbytečný, hloupý a nudný film. Příběh, dá-li se to tak nazvat, je příkladem nejklišoidního klišé tohoto typu filmů. Bez nápadu, předvídatelné až hanba. A ten konec ? Trapnost nejhrubšího zrna. Jméno režiséra mi přijde jako by to byl otec Antalové, který je zároveň myslivec :)

Takovou babičku bych také chtěl. Babička z malé vesnice, kde se každý zná s každým potřebuje sehnat hoodně peněz pro svého těžce nemocného vnoučka. Nic nemá, nic neumí, ale má jemné ruce. Najde práci, kterou její šéf eufemisticky nazývá hosteska. Dostane umělecké jméno a je VELMI úspěšná a najde i to, co hledá každy z nás, dokonce i Ti, kteří nechtějí žít ordinérní život. Irina Palm(ová) mě pobavila i zamrazila a velmi jsem si užíval kvalitní filmařský zážitek.

Boromir se nám dal na scestí. Britské filmy mám rád pro jejich atmosféru i jejich specifickou angličtinu. Složení Psanců je velmi různorodé a musím uznat, že jsem se bavil. Ruční roztřesená kamera, tmavší kamerové filtry a perfektní soundtrack. Scénář nás nenásilně nutí k tomu, abychom s "hrdiny" sympatizovali, ALE.... Je toho víc, ale třeba konec je tak nějak moc rychlý a klišoidní...

V tak omezeném prostoru jako je pokoj 1408 se horror dělá těžce, musí to mít v rukou někdo velmi schopný, točit podle výtečného scénáře a musí to hrát herec s obřím charismatem. Režisér to zvládl chvalitebně, scénář je dost natahovaný a vycucaný z prstu - ty twisty jsou nadbytečné (windsurfing) stejně jako scéna na poště.. Cusack je výtečný a Jackson ač má málo prostoru, je bezchybný. Upřímně řečeno jsem se u izby 1408 ani trochu nebál a husina se taky nedostavila. Alespoň, že bude k obědu...