manonfire

Nejlepší kriminální seriál všech dob(minimálně I.-IV.série). Nikde jsem nezažil tak bolestivé ztvárnění permanentní porážky dobra prostřednictvím těch nejcivilnějších a nejchladnokrevnějších krutostí. Únosy, drogy, výhrůžky rodinám a jejich krutá naplnění. Smrt drtivé většiny těch odvážných a dobrých ať už se jejich těla najdou rozstřílena desítkami kulek kdesi ve vracích aut na opuštěné silnici, či s jednou nečekanou kulkou do týla kdekoliv ...třeba ve frontě na kafe. Oproti tomu nehynoucí triumf mafie. Všechno nebývale hmatatelné. Když ještě uvážím, že Morriconeho soundtrack k tomuto seriálu osobně navrhuji za nejgeniálnější hudební dílo určené pro filmovou tvorbu, uvědomuji si, že právě píši recenzi ne jednu ze stovek dalších, ne abych vyjádřil své hodnocení, ale abych napsal cosi jako milostný dopis k tomuto pro mě nezapomenutelnému projektu. Ačkoliv bych pochopitelně našel dílčí chybičky, tak síla celého díla na ně dá hodně rychle zapomenout. Klasika, kult a slzy za které se nestydím. 100%

Představte si kriminálku, ve které je absolutně vedlejší, co a jak se v ní vyšetřuje, přesto u mě deklasuje všechny ostatní rozdílem, činícím z ní unikát. A to všechno proto, jak hluboce a citlivě je vykreslen hlavní hrdina autorem a ztělesněn hercem. Takový obdiv k hereckému procítění ze strany představitele jsem NIKDY v ŽÁDNÉM seriálu nepociťoval. Příběhy samotné možná nikoliv tak pestré a originální, jak se cítí, jenže tak silný a působivý detektiv, který je přitom tak slabý, až naivně zdrcený krutostí vrahů, stejně jako svým osobním životem, tady snad ještě nebyl. Kenneth Branagh....skutečně neskutečný a neskutečně skutečný zároveň. Wallander je pro mě naprostý mezník seriálové tvorby. Víc chvály nemám...vlastně ano, ale slov jejího popisu momentálně nikoliv. Nejlepší díly: 3. One step behind, 6. The fifth woman, 7. An event in autumn. Celkově 100%

Naprosto nečekaná bomba, která vám namísto střepinami rozseká mozek a další vnitřnosti záplavou neskutečně debilního(bravurního) humoru. U mě aspirant na nejvtipnější sitcom vůbec. Každý máme nějaký ten filmový prostředek, kterým si pravidelně dobíjíme dobrou náladu, u mě je to Father Ted, a to je myslím nejsilnější kompliment, který mohu takovému dílu vůbec dát. 100%

Tak se hlásím v klubu. Chtěl jsem zůstat originální a nedotčen davového nadšení pro tuhle poťouchlost, jenže to nejde. Bylo by to neupřímné, vlastně naprosto lživé k sobě samému. Ono je to totiž naprosto skvělé. Chytře namixovaná směs ingrediencí, jež naprosto opanují Váš vztah k tomuto seriálu v podobu dětsky upřímného nadšení. Samozřejmě, že jde hlavně o srandu, kdy nevíte, zda se více těšit a následně tíhnout ke scénkám bláznivě bizarním, nebo těm co dávají prostor pro sofistikovanou cyniku a veletrhy lingvistické nápaditosti, zvláště když oba druhy komiky umí autoři tak zákeřně vkusně překrývat. Ano, samozřejmě že jde o tu srandu, jenže to není všechno, co mě nutí smutnit po skončení seriálu. Nikdy by mě nenapadlo, že budu "plýtvat" souslovím nádherně lidský(brr) u bláznivého sci-fi sitcomu, postaveném na neustálých vzájemných provokacích a shazovaní hrdinů, jenž sebou vzájemně pohrdají až k samému pomyslnému dnu evoluční stupnice. Není snad Rimmer stejně tak jako je exaktně záporný zbabělec a povýšenec, zároveň i neodolatelně chytrý velmistr slova, xkrát uznávající sám sebe za spodinu lidstva, kdy pokaždé se toto zjištění ve zraňující sebeshazovačnosti ocitne v divácké empatii? Pres všechny ty hádky a diametrální protipólnost charakterů cítíte velice zřejmě, jak k sobě s Listerem patří. A propó Lister, jediný to lidský zástupce v seriálu je i hlavním nositelem lidskosti a od autorů trošku průhledně sympatických slabostí. Zároveň je však také právě on tím, s kým všichni fanoušci sdílí jeho příběh, tím od něhož čekají srdce na dlani a koule v kalhotách. A to nemluvím o tom, jaký herecký koncert předvede v sérii "Zpátky na zemi"na téma věčně platonicky zamilovaného do své nedosažitelné Kotchanské. Nečekal jsem, že právě v tomhle šíleném seriálu zažiju tak překvapivě vážný a smutně pojatý moment. To bylo fakt krásné a bez výhrad si musím přiznat, že mě to dojalo. So thank you very much Mr. Craig Charles. ...a nejen Vám. 100%

Oproti akademicky dokonalému přemítání Dietlovi nemocnice, přišel Jiří Hubač s malinko civilnějším scénářem, který ovšem obsahuje několik scén, jež doslova uzemní svou hloubkou. Když Cyrilu Janderovi staršímu v podání Josefa Karlíka umírá jeho Miluška a on se v zoufalství zeptá lékaře, zdali by nepomohly pečené kaštany, -("Víte, někdy se může stát zázrak....že člověk se zaraduje od srdce.")- tak to bylo něco tak geniálního, že na to nikdy nezapomenu. V porevoluční seriálové tvorbě nemáte sebemenší šanci narazit na takovéto věty, které jsou až paralyzující tím, jak přesně vyjádří podstatu situace. Nejsilnějšími postavami jsou pro mě doktor Mádr, jehož zahořklý humor, např. scéna v havarovaném autobusu -("Jeřáb už je tady.....Pojďte kolego, ještě nás převrátěj a padneme si do náručí.")- přímo čpěl sarkasmem nejvyšší kvality. Dále ředitel záchranky byl pro Josefa Vinkláře životní rolí, naprosto dokonalou pro jeho epický smysl pro přednes. Pokud jde o hudbu, Sanitku provází v podstatě dva motivy, ty ovšem ve správnou chvíli (např. Loučení Dr. Novotného) zahrají ději neskutečně do not. Přifařit tento klenot k obvyklým normalizačním seriálům může jen idiot. Pro mě se jedná o mistrovské dílo. 90%

Telenovela ala Ordinace? To je srovnání hodné čistokrevného debila. Neskutečně distinguovaný a přesto upřímně přímý Chudík, fatálně všeobsažný Kopecký s kilometr od stromu se válejícím jabkem Čockovou, tragicky teoretický Vinklář, ublíženecký, nicméně působivý Frej, naprosto nepřeargumentovatelná Štěpánková, extraordinérně ambiciózní semeník Abrhám, či naopak beznadějně platonický Němec, němou výčitkou kurizující Motlová, nejdřív hloupostí, pak láskou vznášející se Janžurová, mezek Rezek, zasněná však pravděpodobně skrytě perverzní Čunderlíková.To jsou všechno natolik detailně a maximalisticky vybroušené charaktery v až nechutně bezchybném obsazení, že celkové vyznění k divákovi již nikdy nic nepřekoná. U mě je číslem jedna Ladislav Chudík alias primář Sova, protože jeho lekce morálky, asertivity, slušnosti, stejně jako schopnosti vyjádřit podstatu věci v kratičkém výroku, mě neskutečně baví, a to nejvíce ve scénách, kdy tím konsternuje i převelice inteligentního Štrosmajera. Velice zajímavá verze nadčlověka. 90%

Petr Čtvrtníček, geniální psychopat s nehorázně chladným přednesem hlášek, jež z něho padají s nemilosrdností nože gilotiny. Jakoby slovo cool přestalo být trapné, jelikož konečně nalezlo svého pravého ztělesnitele. V sodě se zdaleka ne vše povedlo, jak mělo, ovšem její vrcholy jsou prostě nejlepšími skeči ever. 90%