Lopic

Zdá se, že mám poslední dobou štěstí na romantické komedie. Po skvělém Wimbledonu sem viděl i možná ještě lepší Notting Hill. Obsazení nemá chybu, Hugh Grant je neuvěřitelnej sympaťák, Rhys Ifans je magor jak ma bejt a líbil se mi Dylan Moran ve své miniroličce. Julia Roberts, kterou jinak moc nemusím, tu bylá v pohodě a dokonce mi byla i snad poprvý sympatická. No prostě britské romantické komedie rulez a už se těším na Čtyři svatby a jeden pohřeb.

Takhle už mě hodně dlouho žádnej film nedostal. Pravidla moštárny se hned prodraly do mé Top10 a musím se na něj co nejdřív podívat znovu, abych si ucelil názor. Po prvním shlédnutí jsem nadšený. Tober Maguire se pro roli Homera snad narodil a myslím si, že alespoň nominaci na oskara si zasloužil. Já sem mu tu jeho prostou a neskaženou povahu prostě a jednoduše uvěřil. Dalším kladem filmu byla krásná hudba, kamera a samozřejmě výkony dalších herců v čele s Michaelem Cainem. Nejvíce se mi líbila úvodní část v sirotčinci a pak samozřejmě závěr, u kterého sem se rozbrečel a řekl bych, že sem nebyl jediný. Musím si co nejdříve přečíst předlohu Johna Irvinga, sem zvědavý jak se mi pak bude jevit film.

Čekal sem trošku něco jiného, ale i přesto velmí příjemné. Christina Ricci byla roztomilá i prasečím rypáčkem a Jamec McAvoy sympaťák jako vždy, trochu mě mrzelo, že zůstal dost nevyužíty a rozhodně bych mu dal víc prostoru.

Nebýt Willa Smithe, asi bych hodnotil pouze za 3*. Dokázal něco, co se nepovedlo třeba Nicolasi Cageovi v Ghost Riderovi, a to strhnout na sebe pozornost, aby diváci přešli bez úhony "herectví" Evy Mendes ( Ne, opravdu to není herečka, kdyby se mi aspoň líbila, ale ani to ne...). Když byli na plátně oni dva spolu, tak to bylo fajn, ale jakmile byla Eva na plátně sama, měl sem chuť film vypnout. Velmi se mi líbil pár Albert a Allegra a mrzí mě, že nedostali o něco více prostoru na úkor Evy Mendes. No ale právě díky nehoraznému sympaťákovi Willovy to byla oddychová romantická komedie, na kterou se možná v budoucnu podívám i znova, a to se u tohoto žánru zas tak často nestává.

Za první půlhodinku bych dal i vyšší hodnocení. Postupně sem se začínal trošku nudit, ale špatné to rozhodně nebylo. Herecké obsazení bylo výborné a Renč má štěstí, že pro roli hlavní hrdinkou vybral takovou hezkou a sympatickou herečku, protože její postava byla celkem povrchní kráva a nebýt Zuzany Kanócz tak by mě Laura asi srala.

Dlouho sem váhal mezi 4* nebo 5* hodnocením. Nakonec "pouze" za 4*. Rozhodlo to, že ganstersky nejsou můj žánr. Adorovaného Kmotra sem odbyl 3* a už ho nechci vidět nikdy více. Tak proč tomuto filmu, o kterém někteří píší, že Kmotrovi se nemůže rovnat, dávám 4*? Důvodem je zobrazení rozvíjejícího se vztahu otce a syna. Okamžiky této dvojice sem si užíval nejvíc a samotné jádro příběhu mě až tolik nezajímalo. Právě utužujícímu a vyvyjejícímu se vztahu otce a syna bych dal víc klidně i o něco větší prostor. Tu dvojici jsem si oblíbil tak, že mi ani nevadila zavěrečná poněkud patetická věta Michaela.

Viděl sem Director's cut a je to opravdu až moc dlouhé. Souhlasím, že západní kinematografie něco takového natočit nemůže. Přesto sem si celou stopáž říkal, že to zas takový zázrak není a chování hlavních hrdinů, hlavně hlavní hrdinky, mě někdy docela štvalo. No ale mnohokrát zmiňovaný epilog mě dostal, stejně jako asi každého, takže nakonec hodnotím 4*.

Nejsou to čisté 4*, tak 70% spíš. Taková mílá pohodová komedie. Líbil se mi motiv malého města a samozřejmě kouzelná ústřední dvojice. Joe Pesci je Bůh a Marisa Tomei je nejen dobrá herečka, ale pro mě hlavně hezká kočka. Moc nechápu jejího oskara. Hrála dobře to jo, ale žádnej úžasnej výkon, kterej by na sebe strhával pozornost to nebyl a prostě bych nečekal, že za takovéto role se rozdávají oskary.

Tak tohle mě nadchlo! Suprová romantická komedie, která se v mém osobním žebříčku tohoto žánru dostala na vrchol po bok Lásky nebeské. Těšil sem se na Kirsten Dunst, kterou mám hodně rád a líbila se mi i v tomto filmu. Je to prostě takový roztomilý kotě :). Její filmový partner Paul Bettany mě celkem překvapil a tvořil s ní parádní pár. Doteď sem viděl 4 jeho filmy, z toho v Příběhu rytíře a Master and Commander se mi líbil moc, naopak ve Firewall a Šifře mě nezaujal, částečně i proto, že to byly dost špatné filmy. Ve Wimbledonu byl vynikající. Takovýmu sympaťákovi bych vítězství v soutěži přál. Jeho postava byla navíc výborně napsaná, a myšlenokvé pochody Petera během hry byly dokonalé. Stopáž byla fajn, než sem se nadál byl konec, možná bych byl rád i za nějaké ty minutky navíc. Jediné co mi trošku vadilo byly záběry hry, které mi nepřišly až tak dobře udělané a zdálo se mi, jakoby se hrál spíše nějaký amatérský turnaj než Wimbledon. I přesto si určitě si tento film pustím ještě mnohokrát a doufám, že co nejdřív najdu nějakou další britskou romantickou komedii, kterou bych zařadil do trojice k Wimbledonu a Lásce nebeské. Že se těším na další filmy Paula Bettanyho a Kirsten Dunst ani nemusím říkat.

Poslední ze 4 DArabontových filmů (Shawshank, Green Mile, Mist, Majestic, nepočítám telvizní film z roku 1990), který sem viděl a nejspíš i nesjlabší. Ale i přes to je to výborný film, u kterého sem se nenudil ani vteřinu. Jima Carreyho mám rád, a tady opět předvedl, že mu dramatické role sedí možná i více, než ty komické. Závěrečná půl hodina byla trochu patetická, ale Darabont se s tím vypořádal poměrně dobře, takže mi to zase tolik nevadilo. Pěkných 80% a velmi se těším na další Frankův film.