chamonix

Západní rozvědka potřebuje ze Sovětského svazu vyvézt fotografický materiál se špionážními údaji. První pokus se nevydařil, když kurýra zastřelili pohraničníci při pokusu o přechod hranice. Proto vysílá agentura svou špičkovou agentku s doprovodem. Vnučka basmačského velitele má sice na počátku výhodu, protože se jí podařilo utajit svou existenci, ale pohraničníci jsou dvojici v patách a náskok se zmenšuje. Agentka jde však za splněním úkolu přes mrtvoly ...

V Oděse došlo při krádeži na železničním překladišti k vraždě službukonajícího milicionáře. Ukázalo se navíc, že banda vyloupila nesprávný vagón a že ukradené zboží skrývalo další kontraband. Vidina velkého zisku pro ukrajinského šéfa představuje neodolatelné lákadlo, a tak kvůli možnosti zpeněžení nečekané kořisti nařizuje likvidaci svědků. Zloději však netuší, že zásilka byla už od Istanbulu pod dohledem Interpolu.

Venkov po vzniku Sovětského svazu nabízel mizerné perspektivy, a tak se dva přátelé rozhodli opustit hladový domov, jet do města a tam vydělávat ve fabrice. Nevyšlo vlastně vůbec nic a bez dokladů spadli do průšvihu při první šťáře. Na poslední chvíli je od zatčení zachránil jeden zloděj. Dali se dohromady a z vesnických poctivců se stali kriminálníci. Jeden z nich to snášel lépe, nicméně s pokřiveným charakterem, stejně snadno jako opustil poctivý život, tak dokázal podrazit kamaráda, začal udávat, vyjel po kamarádově dívce a nakonec poté, co se rozjela jeho kariéra v NKVD, podrazil i své tamní ochránce. Seriál zabírá období od vzniku Sovětského svazu až do prvních poválečných let.

Černomorec Sergej Čajkin (Gleb Romanov), jehož písničky znají a milují všichni námořníci, je na dálku platonicky zamilovaný do studentky a sportovkyně Leny (Taťjana Běstajeva). A je nesmělý. Je tak nesmělý, až se na to jeho kapitán nemůže dívat a promluví si s ním po námořnicku: „Ty kdo si myslíš, že jsi? Oněgin? Myslíš, že ti pošle psaníčko jako Taťána? Až ji uvidíš, plnou parou vpřed a řekni jí to! – No já nevím... – Prostě vyplň můj rozkaz!“ Když šel na konkurz do uměleckého souboru v Domě námořníků, potkal ji na schodech a přesně podle instrukcí Lenu požádal o ruku. Jinak to dopadnout nemohlo – vzhledem k tomu, že ho viděla podruhé v životě, byl to pěkný trapas. Oba ale jedou na festival mládeže do Moskvy, a tak je spousta času se seznámit a i přes vážné překážky také zamilovat.

Výběrové řízení na stavbu stadionu nerozhodne cenová nabídka, ale utkání ženských fotbalových týmů stvořených z pracovnic dvou firem, které se účastní řízení. Jeden byznysmen chystá podraz a naoko zaměstnává dvě německé profesionálky. Druhý chce ze svých zednic, kuchařek či sekretářek stvořit fotbalový mančaft najmutím profesionálního trenéra. Ani jeden záměr nevychází úplně podle původních představ.

Po neúspěšné akci, při které v Afgánistánu ztratil i svého bratra, skončil Sergej v tibetském klášteře a poté byl několik let nucen putovat světem bez prostředků. Náhodou se v jedné z muslimských zemí setkává s vlivným Grigorijem Markovičem, který mu pomůže vrátit se do vlasti. V Moskvě pro afgánského veterána však nebyla žádná práce, a tak Sergej přijímá práci ve střední Asii jako ostraha výcvikového střediska KGB. S příchodem na vojenskou základnu, vybavenou nejmodernější technologií, se život hrdiny dramaticky mění. Ztrácí svou identitu a stává se číslem „30“. Neočekávaně tam také potkává svého ztraceného bratra, kapitána zvláštních sil. Bratr Sergejovi vysvětluje, že nejde o základnu KGB, ale mafie, usilující o moc a obchodující se zbraněmi a s drogami. Bratři se rozhodnou uniknout ze základny a s sebou nesou i disketu s důležitými informacemi o obchodech mafie.

Rudí získali ohromné bohatství v kožešinách. Protože mladá republika potřebuje nutně devizy, snaží se komisařka s oddílem náklad dopravit na východ k americkým obchodníkům. Po skupině ale pase bílé vojsko a kozákům se už podařilo zabít jim domorodého průvodce. Aby prošli s drahocenným nákladem nepozorovaně tajgou, zažádali nadřízený orgán o jiného průvodce, ale tento telegram zachytili i kozáci ve městě a ti proto uvěznili všechny cestující, kteří přijeli ohlášeným spojem. Kdo z pěti zadržených je ale spojkou gubernské ČK?

Odlehčená krimi se odehrává v porevoluční Oděse a jejím okolí. Syn profesora Voloďa Patrikejev (Dmitrij Charaťjan), bývalý student gymnázia a nadšený čtenář detektivek, se v 17 letech stává náčelníkem oděského újezdního oddělení milice a na příkaz vedoucího operačního oddělení spolu s přiděleným Griščenkem (Borislav Brondukov) bojuje na vesnici s nelegálním pálením samohonky, zloději koní a spekulanty. Podsvětí Oděsy ale vládne jistý Červeň (Regimantas Adomajtis), který atentáty drží ve strachu celé město, a tak se Voloďa, pro něhož je nejvyšší autoritou Sherlock Holmes, vydává i po stopě tohoto zločince.

„Když je vaší dcerce pět a řeknete jí, že na červenou má na přechodu stát, zastaví. Když povyroste, zeptá se: ‚Proč?‘ A o pár let později se ani nezeptá a udělá si vše po svém“.
Tohle všechno Boris Semjonovič ví, přesto pořád vidí svou dospělou dceru jako pětiletou holčičku a stále jí chce radit. Teď s výběrem jejich ženichů a Paša, kterého si Věra přivedla, se mu vůbec, ale vůbec nezamlouvá. Ostatně jako žádný z předchozích nápadníků. Má perfektní metodu, jak ženichy odhánět a má i dobré kamarády, co mu s tím vždy pomůžou. Tak dlouho se ale chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne…

Film na motivy skutečných událostí. V Afgánistánu se v r. 1986 začíná zhoršovat situace. Objevily se nové moderní zbraně a zejména Stingery začínají dělat neplechu. Dokonce už cenzura zachytila mnoho dopisů, že se vojáci bojí vystrčit nos ze základen. Je nutné do pohraničí vyslat rozvědku, vypátrat pašerácké stezky z Pákistánu a zlikvidovat karavany s raketami. Na místě už ale přestává být úplně zřejmé, kdo je lovec a kdo pronásledovaný.

Francouzská armáda je u bran Moskvy. To je fakt. A ruská armáda se francouzské nevyrovná. Taky fakt. A Napoleon je děvkař. Důležitý fakt. Jak tedy zachránit matičku Rus? Plán vrchního velení je jednoduchý – Bonaparte přestane myslet na válčení, když mu do postele strčíme odmítavou femme fatal. Jenže kde vzít ženu, která mu odolá? Vyšpekulovali geniální řešení – nepodlehne jedině převlečený mužský. Pro ten úkol je vybrán poručík Rževskij.

Televizní série z občanské války. V prvním díle, po útoku bílých, dva hlavní hrdinové převážejí rekvírované cennosti do bezpečného Kyjeva. V druhém díle čekisté odhalují diverzi bílých v Kyjevě, zachraňují hladovějící hlavní město a odhalují ve svých řadách agenta. Ve třetím díle se vydávají likvidovat kontrarevoluční bandy ukryté v lesích.

Film na motivy skutečných událostí. Na samém začátku porazila nová moc kontrarevoluci a vyhnala armádu ukrajinských nacionalistů ze země. Zbytky v čele s bývalým generálem Turčinem (předlohou mu byla postava Jurko Ťuťunnika) ustavily v Polsku emigrantský výbor s cílem pokračovat v ilegálním boji na Ukrajině. Členkou výboru je i mladá dívka Natalka Storoženko, která se v doprovodu bývalého četnického rotmistra vydává zpět do Kyjeva, aby na místě zorganizovali nacionalistický odboj. Hned na nádraží je poznává Kovalčuk, ale zůstávají na svobodě, i když Kovalčuka bývalý četník zná jako svého protivníka z Čeky. Ukazuje se, že čekistu z bezpečnosti vyhodili a naopak ten se prohlašuje za mluvčího Všeukrajinského Osvoboditelského centra. Dochází k dohodě mezi emigrantským centrem a domácí sítí a Kovalčuk je pozván do Polska.
Na území západního souseda má hned po přechodu hranice problémy s polskou tajnou službou, ale ukazuje se, že na růžích ustláno nemá žádný emigrant a od Ukrajinců už dávají ruce pryč dokonce i Francouzi. Přesto, nebo možná právě proto, přesvědčí generála Turčina o nutnosti návštěvy Ukrajiny. Turčin zpátky ve své domovině nevěřícně kouká na krajany, kteří nejenže nechtějí pokračovat v boji, ale bez problémů přijali mírový život v sovětské Ukrajině. A když ho od dalšího boje zrazuje dokonce vlastní sestra, mění se a jde se sám přihlásit na gubernské GPU.
Zatím se vyjasnilo, že vše, co o sobě Kovalčuk prohlašoval, je krycí legenda a celou dobu pracoval pro sověty. V době, kdy Turčin prohlédl a odmítl dále bojovat, se mu v Polsku podařilo získat archív emigrantů a prchá s ním (a s Natálkou, která prohlédla) zpět do Svazu.

„Dnes, kdy chtějí licoměrní demagogové zničit odkaz Velikého října...“ Takto začal divoký kapitalismus v Rusku. To, co bylo o pět let později – miliardové zpronevěry, střílečky z Kalašnikovů, korupce na nejvyšších místech – běžným jevem, se plíživě zjevilo s koncem Gorbačova, jeho perestrojky a glasnosti. Do provinčního městečka přijíždí na návštěvu k bývalému kolegovi major letectva Viktor Kolosov. Svého přítele však nenachází, ten je už deset dní nezvěstný. Náčelník milice až moc ochotně uvěřil nešťastné náhodě při koupání. Major Kolosov ale znal svého přítele jako výtečného plavce a ani místnímu inspektorovi rybářské stráže – bývalému výsadkáři z Afgánistánu – se okolnosti zmizení nepozdávají. Spolu začínají pátrat a výsledky se záhy dostavují.

Film podle skutečných událostí. Na pozadí příběhu dvou bývalých přátel Jerlana (Jerbol Otarbajev) a Daurena je podrobně popsán největší útěk vězňů v historii Kazachstánu (i SSSR). 22. června 2010 skupina 21 islamistů (ve filmu 20) uprchla z přísně střeženého komplexu ve městě Aktau, když se jim podařilo propašovat do vězení automatické zbraně a výbušniny. Při samotném útěku byl těžce raněn strážný (J. Otarbajev), kolem jehož strážního postu č. 6 prchali. Ten byla ale jen první v řadě, uprchlí vězni mají při útěku na svědomí i civilní oběti.

Film natočený podle života Teodora Nette (ve filmu nesl jméno Janis Auryň). S hlavním hrdinou se setkáváme poprvé na Krymu, když na jižní frontě vyhání DRRA z Feodosije bílé. O nějakou dobu později se prostřednictvím jiného rudého velitele seznamujeme s Lidovým komisariátem zahraničí, když mu tam nabízejí místo diplomatického kurýra. Nejprve to považuje za podřadnou práci obyčejného pošťáka, ale záhy – ve stejnou dobu na desce cti oznamují zavraždění jiného kurýra – bývalý kavalerista místo kurýra přijímá, protože si uvědomuje, že i jako demobilizovaný civilista může být v první linii. Seznamuje se s dalšími kolegy, mj. i T. Nettem. Prvotní antipatie rychle mizí a tenhle obrýlený elegantní Lotyš už není ta „NEPmanská špína“, kterou potkal jen o den dříve, ale frajer, který se neleká ani pěti banditů během přepadení restaurace, kde právě obědvá. Kurýři jsou neustále na cestách a ten zavražděný ze začátku filmu není jediná oběť zahraničních mocností. I na T. Netteho s kolegou si západní rozvědky najaly pistolníky, ale kurýři nedají při své poslední jízdě svou kůži zadarmo.

„Zkrocení zlé ženy“, model Rusko 2009. Bankéř, který jede původně do rezervace na (nepovolený) lov medvěda, zanechá svou nafrněnou družku uprostřed lesů na krku správci. Tihle dva si rozhodně nesedli a Jekatěrina chce okamžitě zpět do civilizace, jenže nejkratší cesta vede 20 kilometrů přes bažiny. I když mu lezla na nervy, Petr Michajlovič z povzdálí dohlíží, aby se jí v tajze nic nestalo. Jenže tahle záchranná akce dopadá úplně jinak, než si náš ekolog představoval. To on sám se chytne do pasti na medvědy a zpátky na bázu je potupně odnesen na zádech. Káťa bývala zdravotní sestra a i když mu to z počátku dává sežrat, stará se o něj čí dál pečlivěji. I dojit se naučí. Když se po nějaké době bankéřovi vše rozleží v hlavě a jede si pro babu zpátky, ani se nedostane do vrat. Na dvoře je delegace a na vše dohlížejí ostří hoši s vybouleným podpaždím. Ono je to totiž se správcem jinak…

Na leningradské bezpečnosti se udal člověk, naverbovaný cizí rozvědkou jako spojka. Další agenty ale osobně nezná, a tak na čekisty čeká piplavá práce při rozkrývání agentury. Stopy vedou do příměstského městečka. V souvislosti s vyšetřováním se objevují první mrtví, protože rezident zahlazuje stopy.

V létě 1987 hlavní hrdina Saša (Alexandr Kuzněcov) ukončil prezenční vojenskou službu a v Oděse hodlá jako restaurátor žít do doby, než nastoupí na fakultu architektury. Ale skoro první, co se mu přihodí v civilním životě, je záměna kabely a způsobení dopravní nehody. Pravda, v té bouračce byl téměř nevinně, protože utíkal za autobusem, do kterého nastoupila dívka, se kterou si zaměnili tašky. Řidič Ilja Petrovič skončil v nemocnici a Saša ho záhy navštívil, aby se omluvil, objasnil důvody, proč mu skočil do cesty a ujistil ho, že mu uhradí opravu auta. Když mu vše povyprávěl a skončil svůj příběh tím, že dívku (která se mu navíc líbí) tudíž nedohnal, Ilja Petrovič navrhuje pokračovat v hledání. Je to spisovatel, kterému se právě nedaří, a tak místo peněz na opravu žádá příběh jako základ budoucího scénáře. Spolu tedy vymyslí, jak dívku najít. A po mnoha peripetiích Lenu (Olga Kabo) – průvodkyni turistů – potkává na bulváru u Černého moře. Nadbíhá jí, ale Lena má už za týden svatbu.
Saša pravidelně informuje v nemocnici o svých úspěších a jednou tam potká dceru Ilji Petroviče. I ta se zapojuje do spiknutí a radí, jak na Lenu. Nakonec se Saša vídá častěji právě s Dašou a té už není tak úplně lhostejný. Avšak nastane průšvih. Saša se nechá vyfotit s Lenou a v nemocnici poznají, že lovená dívka je vlastně starší dcera Ilji Petroviče a sestra Daši. Scénář Ilji Petroviče začíná být pro filmaře (i když je, jak víme, ze života) buržoazně složitý a je nutné jej, tedy vlastně celý Sašův milostný život, konečně rozplést. Koneckonců Lena se má vdávat a její nastávající je pěkný žárlivec.

Na jaře 1917 se hlavní hrdina Anzor (Aleksandr Shvorin) i zbytek kavkazské Divoké divize vrací z války domů do hor. V bojích zachránil Anzor život velitele knížete Naurbeka, když skočil do střely, kterou nepřítel vystřelil po knížeti. Doma před rozchodem po aulech slavnostně přísahá Naurbek, že Anzorovi splní cokoliv si bude v budoucnu od něj žádat. Anzor zamíří do domovské vsi, ale záhy po návratu se dozvídá, že jeho rodina přišla o veškerou půdu ve prospěch kněžny Žansurat. Anzor se vydá za bývalým velitelem, aby splnil svůj slib a vrátil mu pole, které uchvátila jeho manželka-kněžna. Dočká se příkrého odmítnutí. Tato osobní zkušenost i setkání s místními bolševiky a vyslancem z Petrohradu Kirovem ho přesvědčí o nutnosti boje s knížaty a stávající mocí. Anzor svolává bývalé spolubojovníky a dřívější carská jednotka se staví na stranu bolševiků.