Možetě zvať meňa papoj

„Když je vaší dcerce pět a řeknete jí, že na červenou má na přechodu stát, zastaví. Když povyroste, zeptá se: ‚Proč?‘ A o pár let později se ani nezeptá a udělá si vše po svém“.
Tohle všechno Boris Semjonovič ví, přesto pořád vidí svou dospělou dceru jako pětiletou holčičku a stále jí chce radit. Teď s výběrem jejich ženichů a Paša, kterého si Věra přivedla, se mu vůbec, ale vůbec nezamlouvá. Ostatně jako žádný z předchozích nápadníků. Má perfektní metodu, jak ženichy odhánět a má i dobré kamarády, co mu s tím vždy pomůžou. Tak dlouho se ale chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne… (chamonix)