chamonix

Když se Walter König vrací po třech letech odnětí svobody domů, zjišťuje, jak moc se jeho rodinná situace změnila. Žena nečekala na defraudanta a začala si s kolegou z práce. Na druhou stranu se v nové situaci nedokáže mezi dvěma muži rozhodnout a zatímco se dále schází s milencem, manžela nechává bydlet doma, aby mu byla oporou během návratu zpět do poctivého života. Asi čtvrt roku po Walterově návratu z vězení došlo k vyloupení klenotnictví a ta loupež měla jasný podpis jednoho recidivisty. Onen muž si však právě odpykává pětiletý trest a je tedy v tomto případě naprosto mimo podezření, zároveň však popírá, že by kdy o svém mondu operandi komukoli vyprávěl. To zase pomáhá Walterovi, který seděl ve stejné věznici. Už to vypadá, že nadporučíku Fuchsovi a jeho kolegyni poručíku Arndtové napomůže v uzavření případu odhalení daltonismu u jednoho z okruhu vyšetřovaných (barvoslepost by vysvětlovala záhadu, proč byly ukradeny stříbrné šperky z trezoru za 12 tisíc marek, zatímco ty zlaté ve vitrínách stojící třikrát tolik nechal pachatel nepovšimnuty), jenže v tu chvíli se objevila i první mrtvola!

Po zavírací době se tváří v tvář vedoucímu obchodu s elektronikou sčítajícímu právě denní tržbu zjevil lupič v masce z černé punčochy a s pistolí v ruce. To přepadení neskončilo jen krádeží 3 220 marek, ale i těžkým zraněním vedoucího! Brzy vyšlo najevo, že se lupič dostal do provozovny zadním vchodem, který zůstal na chvíli otevřený, což byla vrcholná nedbalost a měla ji na svědomí uklízečka, jež vynášela odpad. To z ní dělá první podezřelou. Další, na něhož se upírá pozornost policie, je zdejší technik, o němž se ví, že touží po autu, ale nemá na něj. Také se s vedoucím hádal, protože ho několikrát žádal o půjčku, kterou mu ten opakovaně odmítal. Technika a Frau Hösken navíc spojuje i to, že se o uklízečku ucházel, nicméně i přes svou vytrvalost byl neúspěšný. Elegantní žena má mnohem mladší objev, čímž se objevil další podezřelý. Ani s ním se však dvojice vyšetřovatelů navzdory jeho minulosti – má už za sebou jedno odsouzení za majetkovou trestnou činnost – jako s ideálním pachatelem nespokojila. Pokračovali v hledání důkazů a bude to až návštěva baru „Modrá labuť“ spojující všechny zmiňované, která navede kriminalisty na stopu skutečného pachatele.

Carla (Alondra Delgado), studentka medicíny v Mexicali, městečku na mexicko-amerických hranicích, byla svědkyní popravy svého bratra, který pracoval uvnitř místního kartelu jako informátor americké pohraniční služby. Během té střelby by málem zahynula i ona, kdyby na útěku před sicarios neobjevila zamaskovaný vchod do jakéhosi tunelu. Vlezla do něj a na na druhém konci vylezla… už ve Státech. Šlo o štolu vykopanou pro pašování drog do USA a tudíž tvrdit, že je teď v bezpečí, rozhodně nelze. Stále se musí bát zabijáků a k tomu přibyla hrozba vězení od pohraničníků jako ilegální imigrantce. To vše ale není nic ve srovnání s tím, že se ocitla v domě, kde americká tajná služba ukrývá svědky pro chystaný proces proti kartelu, na něž bylo vypsáno nálezné – a jelikož ty slibované miliony zafungovaly, kolem domu už krouží po zuby ozbrojení žoldáci mexické narkomafie.

Je rok 1978 a Primo Bottacin (Andrea Pennacchi) si i přes svůj už poměrně pokročilý věk dodělal středoškolské vzdělání. A protože teď už má maturitu, nehodlá dál otročit na venkově na rodinném statku, ba naopak – hodlá si ve městě sehnat místo ve státní službě, a tak se stěhuje i s celou rodinou do Trevisa. Naneštěstí se Primova očekávání od reality dost liší... Jako zaměstnanec pošty by doma byl váženou osobou, ale tady? To jeho žena se s novou situací sžila snáz než on. Venkovanka se brzy rozkoukala a pochopila, že šaty zde dělají člověka a že ve městě si lidé váží hlavně majetku. A protože dnes je statusovým kouskem dobře postavené rodiny barevný televizor, tlačí i ona manžela do jeho koupi.
Asi nejméně se chtělo měnit domov jejich synovi. Tiberio měl rád dědečka a musel opustit i milovaného psa, navíc ho trápily obavy, jak se v novém místě chytí, jaká bude škola a jestli tam bude mít vůbec nějaké kamarády. Však se také po příjezdu jeho obavy potvrdily a ani máma Tiberiovi příliš nepomohla. Nejen že ho v jeho čtrnácti letech první školní den vyprovodila až ke vchodu, ona dokonce syna navlékla do obleku s motýlkem! Naštěstí brzy přeci jen někoho potkal a ten někdo se stal jeho nejlepším kamarádem. Dokonce nejen to, Giacomo ho záhy zasvětil i do tajemství lásky. Jeho otec má totiž porno kino a on, Giacomo, si obstaral klíč od únikového vchodu, kudy kamaráda dokáže vzít na představení, kde se doposud nezkušený Tiberio až po uši zakoukal do hvězdy filmů pro dospělé. Vzdychá po ní tolik, že i známky se najednou jedničkářovi začaly kazit a také úplně přehlíží spolužačku, co má od prvního dne oči pro změnu jen pro něj...

Začínají 90. léta, nade vším vládnou peníze a lidský život už nemá prakticky žádnou hodnotu, což na vlastní kůži pocítí i bývalý kapitán milice Rodion. Kdysi pomáhal likvidovat následky černobylské tragédie a dnes je svědkem toho, jak radiace opět zabíjí. Jedni se snaží jen přivydělat k penzi prodejem kontaminovaných lesních plodů nasbíraných v zakázané oblasti, další už prodávají celé majetky, které nakradli během loupežných nájezdů do opuštěných zamořených vesnic. Nejhorší jsou však ti úplně nahoře, ti kteří ve velkém kšeftují s radioaktivním odpadem, jenž zakopávají na obřích černých skládkách.

Thomas Lohmann (André Kallenbach) není programový záškolák, ale jednou v září roku 1967 do školy nedorazil. Ten den začal přitom jako každý jiný: tatínek ho probudil v 5:30 ráno, Thomas se umyl, udělal snídani pro sebe i malého brášku a po jídle odvedl svého sourozence do školky. To až teď přišla chvíle, díky níž si dnešek zapamatuje na celý život – protože mu do začátku vyučování ještě zbývalo dost času, sedl na S-Bahn. Thomas miluje vlaky. A naneštěstí toho dne ho přitahují natolik, že na příští stanici nevystoupil a užívá si i dál cestu Berlínem. Ano, má špatné svědomí a je odhodlaný přijít alespoň na druhou hodinu, jenže všude vidí tolik zajímavého, že mešká nejen na druhou vyučovací hodinu, ale v ohrožení je už i třetí! To, že nakonec nepřišel do školy vůbec, má nicméně na svědomí něco jiného. Thomas totiž uviděl kouř vycházející z jednoho bytu a zavolal hasiče z ohlašovny požáru, odkud je, jakmile dorazili, navedl až k ohni. Po skončení zásahu pak na nic nečekal a zmizel jak pára nad hrncem.
Druhý den už přišel do třídy jako vždycky a když se ho paní učitelka ptala na důvod včerejší absence, zalhal, že ho bolely zuby. Všichni mu věřili a proč ne? Thomas si přeci nikdy nevymýšlí… jenže pak třídní otevřela ranní noviny s jedním článkem. Ta krátká stať hovoří o malém hrdinovi, školákovi, jehož hlášení zachránilo životy dvou dětí poté, co zavolal požárníky. A autor žádá čtenáře, aby pomohli redakci odvážného chlapce identifikovat. Thomase jako když opaří. Co dělat, to přeci píší o něm? Když se však k činu přihlásí, nebude jen slavný hrdina, ve stejnou chvíli na něj praskne i to, že je záškolák a lhář!

Je rok 1918 a sovětská Střední Asie prožívá těžké období, ze severu útočí bílé kozácké oddíly, na jihu se objevila hrozba britské intervence a přímo v Turkestánu se spojilo zdejší podzemí v tak zvané Turkestánské vojenské organizaci, kde se k bílým a Angličanům připojili i muslimští duchovní. Odhalení spiknutí je v tuto chvíli prvořadým úkolem, který politická situace staví před vedení VČK. Za tímto účelem je z Moskvy vyslán čekista Rasul Chusanbekov (Murad Radzhabov), statečný muž, který už za posledního půl roku prokázal v hlavním městě své schopnosti v akcích proti banditům. Má v Taškentu získat důvěru vůdce kontrarevolucionářů generála Krasovského a přes něj se dostat k seznamu spiklenců z TVO. Je to Uzbek odsouzený před třemi lety ještě za cara za účast v nepokojích do sibiřského vyhnanství, ale pro tuto operaci mu byla sestavena legenda, podle níž bude vystupovat jako potomek taškentského kupeckého rodu. Zdá se, že splnění úkolu je na dobré cestě, první fáze – upozornit na sebe Krasovského při záchraně jeho spojky, jinak známé a mimořádně nebezpečné teroristky – proběhlo úspěšně…

Když Ulf Kahleberg (Niels Anschütz) potkal toulavého novofoundlanda, hned si velkého černého chlupáče zamiloval, nicméně nejprve se přeci jen pokusil zjistit, komu se zaběhl. Na dobu, než se nějaký páníček ozve, chtěl Nepomuka, jak hafanovi začal hned říkat, ubytovat u nich doma, ale někdo tak velký se do panelákové bytovky sotva vešel. Navíc zatraceně nahlas štěkal, což štvalo i sousedy, a tak musel pryč. Ulfův tatínek jej vzal do psího útulku – jenže tam malý kluk Nepomuka nechat nehodlá! Děti na prolejzačkách mu vyprávěly, že v takovýchto zařízeních psy bez milosti utratí, a tak vyrazil, aby ho odtamtud co nejrychleji dostal. Nejprve byl odhodlaný s osvobozeným tulákem utéct a nikdy se domů, kde udělali na Nepomuka takový podraz, nevrátit, ale náhoda tomu chtěla, že na předměstí potkal starého námořníka, který tráví důchod ve svém zahradním domku se zahrádkou. Slovo dalo slovo a černý dobrácký obr má od teď kde bydlet. Jak se však říká – není růže bez trní...

Skončila škola, začaly prázdniny a všechny děti vyrážejí na pionýrák. Mezi nimi i Lena (Ulrike Dräger), které je už během cesty jasné, že toto léto bude prostě báječné – hned po nastoupení do autobusu se totiž zakoukala do jednoho kluka, co jede na stejný tábor. Jediné, co jí trochu nahání strach, je, že Wolfgang (Sören Lißner) je o rok starší. A možná by mohlo všechno pokazit i to, že s nimi jede také všemi obletovaná krasavice Antonia (Cindy Scholp).

Klaus (Wolfgang Glaser) jede na prázdniny k tatínkovi, který je velitelem pohraničníků a už ve vlaku od spolucestujících slyšel o děsivém obrovském psovi, který bloudí zdejšími pohraničními mokřinami. Sami vojáci tento příběh také nejednou slyšeli a považovali jej za duchařské báchorky, dokud první hlídka nenahlásila, že jakéhosi psa během pochůzky na čáře skutečně viděla. Navíc i kdyby nebylo tohoto svědectví, bylo dost podezřelé, že se podobné povídačky o jejich blatech množí právě ve chvíli, kdy se v kvadrantu posádky ozvala i neznámá vysílačka! Klaus má přísný zákaz přiblížit se k pohraniční zóně a k močálu zvlášť, ale zkuste něco zakázat klukovi jeho věku… Netrvalo dlouho a v ponuré vlhké bažině objevil skrýš se zuřivým německým ovčákem. Klaus vždycky po tak krásném psovi toužil, a tak se pokusil se zuřivcem sblížit – několikrát za ním přišel s pamlsky, co ukryl od oběda a nakonec se pes opravdu nechal drbat i krmit z ruky, dokonce se nechal i vést na vodítku. Jenže „jeho“ Vlk má doposud pořád ještě i druhého pána a je vycvičený na neslyšitelnou píšťalku, aby přes čáru pašoval agenturní zásilky!

Kdyby Nicole (Katrin Raukopf) potkala kouzelníka, který by jí slíbil splnit jedno jediné přání, věděla by moc dobře, co si přát: nějaký volný čas jen pro sebe. Nicki je už mladá slečna, ale přitom se místo o parádu a vše, co dělají jiné dívky jejího věku, stará o své tři sourozence. Maminka jim už dávno umřela a ona jako nejstarší ze čtyř dětí musí pomáhat tatínkovi. Má na povel domácnost, štupuje potrhané oblečení, připravuje snídaně i večeře plus spoustu dalšího a zdá se, že už jí to začíná přerůstat přes hlavu. Ve škole se nesoustředí a zhoršuje se hlavně v matematice – nenávidí matiku – takže se rozhodla sehnat tátovi novou maminku. Má jasnou představu, jak by taková paní měla vypadat: rozhodně to musí být nějaká mladá extraklasa, ostatně má i nějaké kandidátky jako svojí zubařku, či jednu prodavačku z obchodu na náměstí. Kdyby jen věděla, že ani tatínek nesložil ruce do klína a že si sám někoho za jejími zády našel!

Munch obhajuje mladého muže, který se přiznal k vraždě své přítelkyně. Prý mu řekla, že ho opouští, a tak ji zaškrtil a hodil do Seiny. Zarážející je, že se šel udat, ještě než se objevila mrtvola, přitom však až ráno poté, co se po údajné vraždě vyspal. Navíc celý jeho výslech zní advokátce jako naučený text, skoro jako by jím někdo manipuloval.
Vyslala Gasparda, aby se poptal u něj v práci a novinky byly ještě zajímavější – Adam má úspěchy u žen, doslova na něj letí, a tak měl za sebou už nepočítaně rozchodů… a žádný nikdy neprožíval. Navíc s Virginií se podle kolegyň rozešel už týden před činem. Munch zažádala o psychiatrické vyšetření svého klienta, které u něj odhalilo Aspergerův syndrom. To znamená, že nedokáže lhát a na přímou otázku u soudu otevřeně odpověděl: „Ano, jsem panic.“ Přitom byl u mrtvé Virginie prokázaný pohlavní styk, dokonce prý kamarádce prozradila, že byla znásilněna! Adam by byl osvobozen v plné šíři, kdyby jenom vytrvale neopakoval přiznání o vraždě. Zdá se, že má alespoň plnou podporu od svého bratra...

Berlín se chystá k festivalu mládeže nazvanému 1. Deutschlandtreffen der Freien Deuschen Jugend, který má manifestovat odhodlání všech mladých Němců žít v míru a nepřipustit nové zrození fašismu. Na programu setkání, jehož význam podtrhla závěrečná manifestace, které se účastnilo 700 000 mladých lidí, byly i mnohé sportovní a kulturní akce účastníků z celého světa.

Dvojčata Shannonovi se po smrti hladovkáře Bobby Sandse rozhodli vstoupit do řad Prozatímní IRA. Ti dva si nejsou vůbec podobní – jeden má černé vlasy, druhý je zrzek, jeden je prchlivý, druhý se stará o nemohoucího otce, jeden snad nikdy neotevřel žádnou knihu, druhý čte ruské klasiky… Sean (Ray Malone) a Francis (Adam Redmond) vlastně ani dvojčaty nejsou, je to jen přezdívka dvou bratrů, kteří se stihli narodit ve stejný kalendářní rok a kteří jeden bez druhého neudělají ani ránu.
Jejich první akce, jíž měli obstarat peníze pro organizaci, skončila naprostým debaklem. Po zpackané ozbrojené loupeži skončili oba na tři roky ve vězení, zato ale celý Dublin od nynějška ví, že jsou vojáky Irské republikánské armády. To na jednu stranu dělá dobře jejich sebevědomí, na druhou stranu to má špatný vliv na jejich soukromí ...

Malá Doňa je poprvé sama doma. Aby mamince a tatínkovi dokázala, že je hodná holčička, rozhodla se uklidit, vyprat, umýt nádobí a upéct banánový dort. Ano, banánový. Banány má totiž Doňa jako každý šimpanz nejradši! No skončilo to, jak to skončilo – ani s jedním se moc nezadařilo… Protože tedy není možné Doňu nechávat doma, bude nadále chodit se Stěpanem Isaakjanem do práce. Jeden by řekl, že když Stěpan pracuje v cirkuse, že tu bude zábava, jenže opak je pravdou a Doňa se nudí… A kdo se nudí, dělá neplechu!

Pozoruhodná dobrodružství tetičky Lim (Huifang Hong) v Korei. Lim Bee Hwa je oddanou divačkou korejských romantických seriálů, a proto si hodlá splnit sen, který si už tak dlouho hýčká – podívat se do rodné země svých filmových hrdinů. Chystá se na tam dovolenou se synem, jenže ten se na poslední chvíli rozhodl namísto společného výletu odcestovat do Států. Tetička Lim už málem zůstala zase jen sedět doma, jenže z cestovky jí oznámili, že storno dosahuje 100 procent, navíc už má dávno nakoupeno teplé zimní oblečení, takže přeci jen vyrazila. Sama. A osamělá se cítila zprvu i po příletu na letiště, když ji připojili k velké výpravě z Číny. Nakonec by to vše nebylo tak zlé (mezi turistkami z čínské skupiny si našla brzy přítelkyně), kdyby ji ovšem vedoucí během zastávky jejich autobusu nezapomněl na parkovišti. V tu chvíli se starší paní z tropického Singapuru ocitla sama uprostřed země, jejímuž jazyku nerozumí, na mrazu, bez peněz a – protože se celý život starala jen o někoho druhého, o muže, o matku, o syna – také bez jakýchkoli zkušeností, co v takové situaci dělat. Během příštích několika hodin však pozná dobré lidi, se kterými dokonce poprvé spatří sníh a díky tomu všemu opět získá dávno ztracené sebevědomí.

Padesátník Alex (Lucien Jean-Baptiste) je kurátor jedné organizace starající se o mládež v sociálně vyloučených lokalitách. Jedním z jejich výchovných programů jsou i letní plavby po Středomoří, které mají mít na problémové mladistvé pozitivní vliv. Alex už dávno nemá ten elán, jenž ho k práci s dětmi kdysi přivedl a konkrétně tuto plavbu organizuje jen s jediným cílem – dostat do postele svoji krásnou asistentku. Jeho lhostejnost vycítila podvědomě i ta dvě děvčata a tři kluci, které veze na moře a kteří se i kvůli tomu chovají jako nemožní pubertální spratci.
Když kapitán – jako bývalý policajt má s podobnou závadnou mládeží jen ty nejhorší zkušenosti – a skipper plachetnice, již si najali, v jednom, uviděl svoje klienty, odmítl je byť jen pustit na palubu. Nehodlá s nimi ani mluvit a „pomohly“ až výhrůžky a telefonát agentuře, pro niž se svým katamaránem jezdí, že se nakonec všichni přeci jen nalodili. Co se však nestalo... Poté, co vyrazili, se k překvapení doslova všech cesta vyvíjí naprosto v rozporu s jejich očekáváními: pět puberťáků není otrávených, expolicajt zjišťuje, že černé i bílé děti jsou vlastně všechny stejné a Alex po obrovském zklamání zažije i nově nalezenou radost ze života.

Greg (Matthias Quiviger) je nejostřejší policajt ve městě, ale kvůli honění všech možných grázlů nemá čas na svoji rodinu. Jeho malá dceruška si po všech narozeninách, vystoupeních, či víkendech, které kvůli práci zmeškal, přeje k letošním vánocům jediné – aby je tatínek tentokrát opravdu strávil s ní, jako to dělá hlavní hrdina jejího nejoblíbenějšího vánočního filmu. A protože dětská přání se mají plnit, zařídil Santa Claus, aby si ti dva vyměnili těla. Tak najednou dealery drog pronásleduje usedlá hlava rodiny z amerického středostavovského předměstí, která v mládí dělala krasobruslení, zatímco drsný detektiv, který nikdy nestál na bruslích musí před chamtivým developerem zachránit dům a rodinu Richarda Silestona (Eric Judor).

Film o historii revolučního Turkestánu, začínající událostmi bezprostředně předcházejícími tzv. Kokandské autonomii. V roce 1918, kdy je střední Asie odříznuta od Moskvy, stojí proti sobě v Kokandu daleko od míst hlavních bojů prozatímní vláda – koalice monarchistů, kozáků, místní buržoazie a duchovních, proti městskému sovětu. Konflikt mezi oběma stranami visel ve vzduchu už delší dobu, nikdo si však do prvního výstřelu nebyl jistý, jak silný jeden či druhý je.
Když došlo k prvním srážkám, ovládal sovět s podporou zdejší zdejší chudiny městskou pevnost, zato byl bez jakéhokoli spojení, protože bílí přeřezali telefonní dráty a zničili koleje na Taškent. Na druhou stranu pro bolševiky hrají spory v druhém táboře, které vyvrcholily vyhlášením džihádu. Imámové nově za nepřátele považují nejen je, ale už každého nevěřícího, včetně dřívějších spojenců. Bolševikům hrají do karet také ambice jednotlivých kmenových vůdců, kteří se už vidí novými emíry, i lavírování Britů, kteří přes veškerou slovní podporu antisovětským silám nechtějí v bojích tak daleko od vlasti obětovat žádného vlastního vojáka...

Tom (Orlando Vauthier) je nadšenec do dronů. K létání s kvadrokoptérami využívá každou volnou chvíli a díky tomu je také dost osamělý – do chvíle, než pozná podobné fanatiky. Tahle nová parta, jejíž členové se staví do role obhájců absolutní svobody a bojovníků proti systému, ovšem využívá své stroje nejen ke sprejování antikapitalistických obrazců na výškových budovách, či k ilegálním závodům, ti čtyři je zneužívají i k daleko nelegálnějším činnostem. Když ho vyzkoušeli při leteckém dealování drog na různé večírky v okolí, odhodlali se zapojit ho i do loupeží pomocí těch samých dronů (pro tuto akci nicméně vylepšených o namontované revolvery). Tak tedy: sednout... FPV brýle nasadit... start!