chamonix

Malý Denis se těší na návštěvu svého strýčka, námořního kapitána. Všem kamarádům líčí, jak je urostlý, že kouří dýmku, kreslí jeho podobizny – ostatně značně idealizované, protože si ho od poslední návštěvy už nepamatuje. A tak je dost zklamán, když vidí, kdo nakonec přijel. Nyní je to na jeho starším příbuzném, aby si získal Denisovu přízeň.

V oděských loděnicích pracuje na vysokých pozicích inženýr Kraft (Laimonas Noreika). Jeho důvěryhodnost je pro okupanty nezpochybnitelná, ke spolupráci se přihlásil už v zajateckém táboře poté, co se na frontě dobrovolně vzdal a má díky původu osvědčení Volksdeutsche. Navíc jde o odborníka s vynikajícími výsledky. To vše z něj zase na druhou stranu pro změnu v očích místních dělníků dělá jednu z nejnenáviděnějších osob v přístavu. Dokonce se ho už odbojáři pokusili odstranit. Naštěstí neúspěšně, protože jde o ilegálního pracovníka NKVD. Jeho inkognito v Oděse nezná téměř nikdo, ale svou činnost rozšiřuje a nakonec padá do podezření u rumunské Siguranzy. První díl dilogie inspirované skutečným příběhem sovětského rozvědčíka Nikolaje Hefta.

Louise (Marina Foïs) je zdravotní sestra, která už bere prakticky jen noční. Muž od ní odešel, přebrala jí ho její nejlepší přítelkyně, syn žije až v daleké Austrálii a za pár dní jí bude pětačtyřicet. Když se náhodou probudila a z okna viděla, že jí policistka vypisuje další pokutu za špatné parkování, vyběhla, aby s vozem poodjela. Jenomže na novém místě najednou nedokáže vystoupit, zmocnila se jí taková panika, že jen dát nohu přes práh auta jí dělá fyzicky zle. A tak zůstala uvnitř a jela nazdařbůh dál. I čůrat musí v autě, i spát tu nejspíš bude… Když jí došel benzín, je zcela bezradná. Náladu ani její stav jí rozhodně nezlepšilo, když ve zpětném zrcátku pozoruje pokus o krádež jednoho auta. A ještě hůř – potom co byl zloděj neúspěšný, vlezl do jejího Volva. Když ji objevil schovanou na zadní sedačce, chtěl ji vyhnat, ale ona prostě nemůže! A tak jede s ním. Na jih a, jak jí řekl, zabít jednoho advokáta. Čemuž nemá důvod nevěřit, protože mladý muž kolem sebe celou dobu máchá pistolí. Čím blíže jsou k právníkově rezidenci, tím blíže mají i jeden k druhému.

Kdysi se stalo, že po revolučním tribunálu přežil jeden bílý důstojník pouze proto, že komisaři Fadějcevovi (Jurij Nazarov) došly náboje. Dnes toho může jen litovat, neboť plukovník Čugurejev (Viktor Shulgin), odsouzený tehdy za masakry a bílý teror, se postavil na Dálném východě opět do čela povstání. Po převzetí moci bělogvardějci se Fadějcevovi podařilo jen tak tak utéct a na malém člunu doplul na jeden ostrov, který obývá jen starý lovec a jeho dcera. Netrvalo nicméně dlouho a na ostrově se vylodil i malý oddíl v čele s vysokým bílým důstojníkem. Brzy Čugurejev stane opět tváří v tvář svému největšímu nepříteli...

Hvězdný Adriano Celentano si chce vzít na dva týdny volno, a tak i s kluky z kapely jedou odpočívat k moři. Jenže v Amalfi zjišťuje, že je zde tou nejnenáviděnější osobou z celé Itálie. Není to jen grafitti „Smrt Celentanovi“ načmárané na skále, ale naschvály a facka prakticky od každého, koho potká. V tu chvíli ještě neví, že tu má dvojníka, který natropil pěknou neplechu – jedné zdejší dívce udělal nemanželské dítě. A zdejším obyvatelům bude naopak ještě chvíli trvat, než si uvědomí, že ten otloukaný a ten, komu ony facky patří, jsou dvě různé osoby.

V jedné sýrárně na Sicílii jsou tak špatné technologické postupy, že odpadní vody z provozu zabily veškerý život v řece pod výpustí ze závodu. Je z toho obrovská aféra a vedení potravinářské firmy je donuceno pod hrozbou zavření továrny a možného krachu celého holdingu jednat. Nabízí se nejlogičtější řešení: zlepšit a zekologizovat výrobu. Šéf si nicméně vybírá nikoli logické, ale italské řešení, konec konců je jich na výběr tolik – lze zkorumpovat místní autority, aby stáhly obvinění, je možné najít úplatného žurnalistu, který napíše článek s opačným vyzněním a změní veřejné mínění, jde také kontaktovat nějakého církevního hodnostáře, co zatahá na patřičných místech za nitky.
Zvolena byla nakonec cesta vlivného politika s kontakty na centrálních úřadech. Signor Pedicò (Adriana Facchetti) je muž, jenž míří ze Sicílie k nejvyšším metám v Římě. I ten dokáže domluvit zákulisní dohody. A producent sýru Straccolone mu dokáže nabídnout protislužbičku, neboť ví o slabůstce ctihodného politika, má rád ženy. Zejména ty vdané a ředitel by byl ochoten přinést i nejvyšší oběť, kdyby ovšem jeho manželka nebyla taková ošklivá svíčková bába. Musí si tedy pomoci – vymyslel plán, jak podstrčit politikovi najatou prostitutku, kterou představí jako svoji ženu. A našli krásnou Cocò (Edwige Fenech), s níž se vydali k donu Pedicovi do jeho vily. Tam se ovšem nakonec vyskytuje postupně mnohem více párů a začíná pravá italská bláznivina.

Philippe (Mathieu Simonet) je dandy. Floutek, co je vždy prvotřídně oblečený, nenucený suverén s dekadentním pohledem na svět. Ví přesně, co zrovna letí, zná nejmódnější značky obuvi, rozhodně by nevzal na sebe žádný úplet z levné viskózy, ví, jak co nejelegantněji vypouštět dým nosem a nikdy by si nezapálil obyčejnými sirkami, protože jedině americký armádní zapalovač jde používat s patřičným efektem. Naneštěstí od chvíle, kdy poprvé uviděl Charlottu (Cécile Cassel), už nedokáže být dokonale nad věcí. Tehdy zjistil, co to znamená láska na první pohled.

Příběh vzniku izraelského jaderného programu a následného vývoje židovské atomové bomby, jenž probíhal v atmosféře, kdy veškeré práce, které se skrývají za kódovým názvem „Operace Slunečnice“, musejí tajit nejen před arabskými nepřáteli a Sovětským svazem, ale i před nejbližšími spojenci.

50 let manželství – to už je zlatá svatba. Hloupé ale je, když nevěsta kvůli neurodegenerativní demenci svého muže nepoznává. A ještě horší je, když si, jako v tomto případě, na oslavu výročí přiveze z Alzheimer centra podobně postiženého milence. Ta oslava přitom je nápad právě oné dámy, když byla ještě před třemi týdny během poslední návštěvy při vědomí.
Organizace se ujala dcera těch dvou, jenže nakonec se z toho klube nikoli víkend v širokém kruhu rodiny a přátel, ale celá řada malérů. Například s matčiným milencem přijela i jeho íránská rodina, otce pronásleduje esemeskami dávná milenka, na sestru praskly problémy s policií a drogami a brácha si přivezl, zdá se, největší bombu – podvádí ženu s jedním černochem. Konec? Zlatý voči! A do toho se kolem jejich domu motá Mossad.

Dnes ráno se Naděžda Vasiljevna probudila ze zlého snu s pocitem, že se něco stane. A stalo! U snídaně jí telefonicky oznámili, že mateřinka, kde dělá ředitelku, bude s okamžitou platností zavřena. Běží do školky a tam už nachází shromáždění maminek, vyděšených stejnou zprávou. Kam teď budou chodit děti? Kdyby jim aspoň někdo dal vědět dřív… A jak to probírají zprava zleva, něco jim na tom začíná zavánět. To nebude jen tak, že je za příkazem k vystěhování známý byznysmen Abakumov, v tom bude nějaká levá. A rozhodli se svoji školku před developerem bránit – neopustí budovu, dokud nepřijde starosta. S nikým jiným se o problému jejich předškolního zařízení bavit nebudou, ani s milicí, ani s právníkem Abakumova, jen s hlavou města! Jak řekly, tak udělaly a v budově se zabarikádovaly, přičemž ve stejné době se už na ulici postupně vedle stěhováků a milice začínají shromažďovat desítky občanů, kteří přicházejí podpořit vzpouru maminek vedených občankou Naděždou Suvorovovou (Jelena Jakovleva).

Kdesi na vzdáleném ostrově, který do té doby sloužil jako vězeňský lágr s nejvyšší ostrahou a kde mukly používali především jako levnou sílu k manuálnímu uskladňování chemického a jaderného odpadu, byly v jedné jámě vyhloubené pro zakopání nebezpečných sudů odhaleny kosti tyranosaura. A šlo o takové množství, že na nadřízené velitelství přišla žádost o experta-paleontologa. Z Akademie věd vyslali svého pracovníka, ale jak řekl námořní důstojník z přívozu, který obstarává zásobování ostrova s pevninou: „Já bych svoji dceru na tento ostrov nepustil.“ A to proto, že nedorazil specialista, ale specialistka. Na tzv. zóně to není bezpečné pro žádného civila a tím spíše je to nebezpečné pro ženu. Natož pro mladou krásnou ženu.
To navíc ani nikdo netuší, že se chystá útěk. Zdejší vor v zakoně vidí, jak při manipulaci s ukládanými barely ZEKové skapávají jak mouchy a už tu nechce být ani minutu: „Lepší jeden jediný den, i pouhou hodinu být svobodný, než shnít tady.“ A má velmi nebezpečný plán – vyhodit do vzduchu sklad dovezených sudů, což taky udělal. Díky tomu se vědecká pracovnice ocitla v situaci, kdy ji honí ozbrojení kriminálníci přeživší apokalyptický výbuch na ostrově, z něhož nelze utéct a který je zamořený radioaktivním spadem. A má jediného anděla strážného, seržanta, jehož dostala ke své ochraně už při příjezdu.

Po nevydařené svatbě a vyhazovu z práce Asje Koroljovové (Sofja Zajka), holce krev a mlíko či spíš hodně krev a ještě více mlíko, zachraňuje budoucnost nové zaměstnání ve fitness klubu sítě SF.

Serge Renart (Kad Merad), novinář honící se za senzacemi, které uvádí ve vlastním pořadu, už trapností svých reportáží překročil nejnižší možnou vedením akceptovatelnou hranici sledovanosti. A tak dostal padáka – přesun mezi rosničky a uvádění předpovědi počasí ve 23:00 jinak chápat nelze. Míval parťáka, kterého to vše zabilo. Když mu oznámil Serge novinu o vyhazovu, dostal Joseph (Gérard Jugnot) infarkt. Nicméně býval to investigativec do morku kostí, a tak ještě ze záhrobí (na cédéčku v pozůstalosti) přišel za svým parťákem s novinářskou bombou. Léta letoucí se snažil odhalit tajemství, které skrývali Američané od chvíle, co přistálo Apollo na Měsíci. Tehdy vysílali z jeho povrchu astronauti přímý přenos, který se na dvě minuty přerušil. A Sergův starý přítel objevil stopy k těmto dvěma minutám záznamu.
Zaprvé vedou do Thajska a zadruhé k americkému vědci Jamesi Bretwoodovi, který býval členem týmu NASA v Houstonu. Joseph Sergovi z obrazovky takřka přikázal, že musí pokračovat v jeho práci a vyrazit do Thajska. Má jednu podmínku – na to pátrání budou dva, jako bývali dva i oni. Tím druhým má však tentokrát být žena, jistá válečná korespondentka Natacha Bison (Alice Taglioni). A tak nesourodá dvojice dosedla na bangkockém letišti a vydala se na divokou jízdu Thajskem. Že to nebude snadný výlet jim bylo jasné, ale kdo mohl tušit, že se CIA v patách budou kolikrát i v ohrožení života a jen tak mimochodem zachrání budoucnost i malé poloviční Vietnamce?

Ve stejnou chvíli, kdy se ztratila její matka, zjišťuje osmnáctiletá Alex (Lihi Kornowski) i to, že jí hrozí, že se stane bezdomovkyní, protože máma už dva měsíce nezaplatila nájem. Navíc když se večer vrací z práce, nachází ten byt, ze kterého ji nejspíš vystěhují, vykradený a zdemolovaný. A jak zareaguje? Okrade starou sousedku! Tehdy ještě Alex chvíli váhala, ale s každou další akcí je už troufalejší a výčitky si vůbec nepřipouští. Byty, odložené věci, hotelové pokoje. Přitom jí jde více o ono vniknutí do cizího soukromí, než o konkrétní majetek. Podobně jako někdo narušil její hranice... a máma na její telefonáty stále neodpovídá.

Komedie o jedné vynálezkyni, veterináři vzdělaném v oboru hospodářských zvířat, ale málem pečující o africké šelmy, a učiteli, který se první den ve škole uvedl rozbitým oknem v kabinetě soudružky ředitelky. Osud všech se spojí na cyklistických závodech Tallin–Riga.

Eli (Neveh Tzur) žije na chudém tel-avivském předměstí. V patnácti letech se trápí nějakými problémy každý teenager, ale jeho navíc spolužáci šikanují a holky se ho štítí. Eli má nadváhu, co nadváhu, on je odporně tlustý. Už odmala totiž žije ve stresujícím prostředí a jídlo si zvolil jako prostředek úniku. Jeho otec je alkoholik a umělec, co nikdy neprodal ani jeden obraz, matka, kterou nikdy nenazve jinak než jejím rodným jménem, je bývalá feťačka a alkoholička, co si uložila pokání prací v baru u švagra mafiána a i když její bývalý muž je jednou a provždy mužem jejího života, nyní žije i s Elim ve společné domácnosti s dalším bývalým narkomanem. Jednoho nešťastného večera, kdy si zase po dlouhé době koupila dávku, Simina (Liat Ekta) fixace na syna překročila společenské tabu...

Valeria (Charlotte Vega) má pocit, že vše skončilo. Jen proto, že od nich odešel otec a máma se kvůli tomu rozhodla přestěhovat do Madridu, v jednu chvíli přišla o rodinu, o svoje místo k životu i přátele. A k nějaké pohodě nepomohlo ani to, že se na nové škole uvedla rvačkou, po níž skončila u psychologa na kurzu pro řešení agresivity a dalších problémů mladistvých. Vypadá to, že se její život definitivně proměnil v katastrofu, ale ze šesti vyděděnců, kteří se schází na těchto odpoledních sezeních, se nakonec stává parta přátel, co sami sebe nazývají „Klubem nepochopených“. Od teď už nevadí, že jednoho ve škole šikanují, druhý se musí přetvařovat, třetí bývá ve společnosti zamlklá… Od teď už mají jeden druhého, mohou se o sebe opřít a trávit spolu volno. Ale jsou to také mladí lidé, kteří hledají lásku, a to může jejich přátelství zkalit...

Tři kámoši Johnny (Karl Howman), Toby (Daniel Peacock) a Larry (Perry Fenwick) si pořídili ,očkolap na čtyřech kolech, ale je to taková popelnice, že jim nakonec v jejich plánech sbalit na ulici nějakou kost spíše překáží. Nicméně je před nimi silvestrovská noc a nějaký zářez plánují na večírku, který chystají u Larryho doma. Už z něj málem sešlo, když se Toby před starochy téměř prokecl, ale Larryho rodiče nakonec přeci jen odcházejí na svoji novoroční akci a dům bohabojných pravidelných návštěvníků kostela se začíná měnit v hnízdo neřesti. Připravit punč, ztlumit osvětlení, vybrat správnou muziku… a už se začínají scházet první návštěvníci, včetně holek.

Američané plánují masivní operaci k obsazení východního Německa. Zatím nejsou příliš úspěšní, v počáteční diverzně-zpravodajské fázi přišli už o 18 agentů z dvaceti vyslaných do bývalé sovětské zóny a ani samotný plán jako takový nezůstal před orgány bezpečnosti NDR utajen. Velení Stasi zahájilo protioperaci k získání originálu amerických plánů. Nebude to nic snadného, s označením „Top secret“ a „For eyes only“ je okruh lidí, kteří se k nim mohou dostat, velice omezený. Ale rozvědka má na druhé straně vnitroněmecké hranice ve Wűrzburgu už tři roky vysoce postaveného agenta, jehož Američani ve firmě Concordia, kterou CIA používá v západním Německu jako zástěrku, znají pod jménem Hansen (Alfred Müller).

Tři příběhy o přátelství dvou malých kluků, které vydrželo až do jejich dospělosti, vyprávěný na pozadí několika událostí probíhajících v Oděse první poloviny dvacátého století.
V povídce „Na obzoru plachta bílá“ jsou Peťa (Vadim Kuzněcov) a Gavrik (Eduard Kuporosov) ještě malí kluci. Gavrik ale jako chudý rybář ví moc dobře, co to znamená hlad a bída a má blízko k oděským revolucionářům. Vře to všude kolem něj. To Peťa je z učitelské rodiny a revoluci poznává teprve s Gavrikem v roce 1905, kdy celou Oděsu zachvátilo povstání námořníků.
Uběhlo 12 let a ti dva se v povídce Zimní vítr opět shledávají v rodném městě. Peťa se zde léčí jako rekonvalescent po zranění na německé frontě a chvíli mu ještě bude trvat, než se jako bývalý gymnazista ve zdejším politickém kvasu zorientuje. To Gavrik přijel z Petrohradu, kde se osobně účastnil útoku na Zimní palác. Oděsa, která ho přivítala, i celá Ukrajina je v té chvíli ohrožována vnějším i domácím nepřítelem.
Poslední povídka „Katakomby“ je už příběhem odboje v okupované Oděse v době Velké vlastenecké války. Peťa už je Pjotrem Vasiljevičem a podařilo se mu uprchnout ze zajetí. V přístavu vede vlastní odbojovou skupinu, ale nemá kontakt s nikým dalším ani ve městě, ani ve Velké zemi. Ilegálnímu městskému výboru operujícímu z městských katakomb předsedá Gavrila Semjonovič Černoivaněnko, který přikazuje navázat kontakt s velitelem oddílu z oděského portu. A to bude velmi šťastné shledání ve velmi nešťastné době …