Ubiť skorpiona

Kdesi na vzdáleném ostrově, který do té doby sloužil jako vězeňský lágr s nejvyšší ostrahou a kde mukly používali především jako levnou sílu k manuálnímu uskladňování chemického a jaderného odpadu, byly v jedné jámě vyhloubené pro zakopání nebezpečných sudů odhaleny kosti tyranosaura. A šlo o takové množství, že na nadřízené velitelství přišla žádost o experta-paleontologa. Z Akademie věd vyslali svého pracovníka, ale jak řekl námořní důstojník z přívozu, který obstarává zásobování ostrova s pevninou: „Já bych svoji dceru na tento ostrov nepustil.“ A to proto, že nedorazil specialista, ale specialistka. Na tzv. zóně to není bezpečné pro žádného civila a tím spíše je to nebezpečné pro ženu. Natož pro mladou krásnou ženu.
To navíc ani nikdo netuší, že se chystá útěk. Zdejší vor v zakoně vidí, jak při manipulaci s ukládanými barely ZEKové skapávají jak mouchy a už tu nechce být ani minutu: „Lepší jeden jediný den, i pouhou hodinu být svobodný, než shnít tady.“ A má velmi nebezpečný plán – vyhodit do vzduchu sklad dovezených sudů, což taky udělal. Díky tomu se vědecká pracovnice ocitla v situaci, kdy ji honí ozbrojení kriminálníci přeživší apokalyptický výbuch na ostrově, z něhož nelze utéct a který je zamořený radioaktivním spadem. A má jediného anděla strážného, seržanta, jehož dostala ke své ochraně už při příjezdu. (chamonix)