Heywood

Pomalé, předvídatelné, přesto zajímavé komorní drama člověka, který je pro svět hrdinou, ale sám je opuštěný, nešťastný a nemocný. A ani mladá dívka ten stav nezmění (Na rozdíl od skutečného života E. Hemingwaye, tam, ta změna proběhla jako hrom..) Benátky v tom opuštěné stínu s muzikou poválečných let jsou lehce tajemné, peníze, které hýbou světem ale padají i do tohoto tajemného světa zcela netajemně a vypočítavě. Jsou sice na druhé koleji ústřední linky, ale nepřehlédnutelné. Spád je pomalý, hudba mě míjela, ale tomu vnitřnímu zoufalství jsem rozuměl. 60%

Já miluji korejské filmy pro tu přímočarost násilí a brutality. Mají to všechny, a některé více a lépe, některé méně. Ale kdo byl v Koreji tak ví, že je to sice ve filmech lehce přestřelené, ale ta společnost je mimořádně tvrdá. Tady je snaha o souboj duše matky a nájemné vražedkyně, ale je to jenom záminka pro ostatní děj, kde se mihne i nějaké ta holmesovská triková estráda bojové předpovědi, hitmenovská škola vychovávaných vrahů (Caušesku měl také své "sirotky" jako speciální vraždící komando), a k tomu namíchaná puberta s lesbickou láskou, která se v Korei moc nenosí. Hlavní postava (lehce si všimněte věku herečky) je mírně vybočující se zaběhaných pořádků až vybočení skončí tak hezkým masakrem, který je škoda propásnout. Navíc jeho konec říká, že zlo má být potrestáno, nikoliv zkoumat, kdo mě špatné dětství, zlou učitelku nebo trauma z emigrace. Zlo nemá polehčující argumenty, to jen slabé společnosti se s ním bojí vypořádat. A tím se o to více oslabují. Příběh hovoří i o tom, že žádná moc nesahá do nebe, a že je chybou obrátit si zbraň proti sobě. To je sice v mnoha jiných filmech stejné poučení, tady opět s pěknou dávkou krve připomenuto. 70%

Skvěle obsazené, se špetkou legrace a napětí, příběh až neuvěřitelný a řada triků a nápadů je tam výborná. Taky to připomene 80-tý léta a ta doba byla ještě zlatá, protože nikdo nikoho neotravoval ani rasou, ani LGBT ani ekomorem. To se v tomhle filmu nepromítne, tak za to hvězda navíc. 70%.

Plejáda hezkých herců, kterým scénář předepsal být šmejdi, hajzli, podvodníci, naivky a pitomci. Mám problém tohle nazvat komedií a dokoukat do konce. Tohle není můj šálek 20%.

Pěkné bitky a pak prázdné nic. Pořád jsem u toho usínal..

Laciné, zjednodušené, nic tam nebylo ani napětí, ani pořádné akce, ani poselství, že Rusové jsou jen svině - tady si jeden KGBák hraje na jakéhosi hodného taťku? Ale.. 40% za Dolfíka..

Jasně, že je to známé téma se ztrátou paměti a příběh se podle toho odvíjí. Paní Novotný má ale tak nádherné nohy a já neodolal přidat hvězdu. Jsem prostě slabý jedinec a nikoliv filmový kritik. Jasně, že je to slušný průměr za 50% a lehce navíc, ale i když návrat k hoteliérovi byl od začátku jasný, zápletka až tak zase ne, a to se cení. Román je fuk. Potřebujeme feminizaci jinak, že kopáním do chlapů, mlácením do skel a oplzlými kecy, jak muži jsou hnus. Tady je hrdinka mimořádně sympatická a držíme jí palce (A o kolika politicky korektních doslova sračkách z Chálívůdu to mužete napsat?). Tak palba od boku 70% a Tuva prostě bere body.

Trefně řečeno: Bitva u La Plata nijak nevybočuje z řady válečných filmů té doby, a to se ale stále cení. Jistěže, komparz byl jako kdyby neexistovala chudina, zločiny kapitány zásobovací lodi se zde neukazují a britské námořnictvo je tu standardně hrdinné a skoro usměvavé. Přesto je film poměrně podrobný k událostem a to se cení, zvláště když se objevuji válečné filmy "na motivy" realit, což dráždí kde koho vyjma konzumního diváka, kterému je to fuk. Tady si fanda smlsne.

MĚLO to být hrozné, otřesné, odpadové. ALE nebylo. Herci průměrní (ale nikoliv špatní), triky průměrné (ale ne ubohé), zápletka možná (jde o sci-fi studené války s komunistickou Koreou) a tvrzení, že to či ono ti či oni nemohli? Korejci mají jadernou zbraň i balistické rakety, dříve primitivní Čína létá do vesmíru a vydírá půl světa...vše je možné a čeští silničáři jsou zaskočení každý rok, protože v Česku se čas zastavil a rozum s ním. Tak se dívám na podmořskou kovbojku s tím, že Amící vyhrají (jinak by na to Pentagon nepřispěl), ale také tyhle filmy varují, že k maléru je jen kousek a pitomců u moci je jich hodně. Dám 50% protože tak blbé to zase nebylo (soundtrack pravda díru do světa neudělá).

Asi bych dal 20%, kdyby hlavní hrdinka hledající štěstí v Haliváči nehrála přiblblou naivku, kdyby scénárista nevypadal jako blb ze šedesátek, kdyby "Producenti" nebyli karikaturou této profese a kdyby Meghan nebyl tak strašně a strašně odporná a herecky nechutná.