BuryGol

Hrozně hezká dramatická komedie v multikulturním podání. Nápad skvělej, zpracování skřípalo, ale celkově to bylo něco, co člověk nevidí každej den. Chvílema to připomínalo Kusturicu. A židovský komunisti? No to mi ho vyndej!

Kromě čabajky, guláše a tokaje uměj Maďaři i kvaliní filmy. Čekal jsem nějakou prasárnu s pitváním a nakonec se z toho vyklubalo příjemný krimidrama. Zsolt Anger jako úplně klidnej chlapík z pitevny bez smyslu pro humor se dostal do dost blbý situace a musí najít cestu ven. Artový části filmu byly super vymyšlený a celkově to působilo fajn dojmem. A navíc-ta maďarština je fakt úžasná řeč. Režisér Galambos má našlápnuto na tvůrce světovýho formátu. Jen aby mu to vydrželo.

Co se na začátku zdálo jako roztomilá komedie, skončilo jako pěkný drama. Ač je film zasazenej do 70 let, dneska by to nevypadalo jinak. Přenášení náboženství a tradic do jinýho kontinentu prostě nejde. Buď se člověk odprostí a přijme zemi, kam přivandroval a nebo ten svůj islámskej zadek nechá na východě.

Solidní dokument o problémech brazilskejch ghett.

Čert ví, jestli ještě někdy uvidim lepší film o teenagerech, a ke všemu o lesbičkách. V těch devadesátejch letech to dneska vypadá trošku jinak, ale mě to hrozně bavilo. A o tom má film bejt. Ještě nikdy jsem dvěma holkám na holky tak nefandil, jako dneska večer. V rámci šoku a vlastně do relativně nedávno zakázanýho téma je vyčerpáno maximum. Konečnou scénu bych asi natočil trochu drsnějc, ale to už je jedno. Alexanda a Rebecka (do tý jsem se asi zabouch) to na svůj věk zvládly bravurně a každá měla něco do sebe. Hlavně kvůli nim je to za plnou palbu. Švédsko prostě dokázalo, že se nebojí ani filmu o homosexualitě. A to je jenom dobře. Protože dneska už je úplně jedno kdo s kym co dělá. Někdy si řikám, jestli by to nebylo lehčí...

V podstatě je všechno v pohodě. Dobrej příběh, zápletky, herci atd. Ale mně to vyloženě nudilo. Zdálo se mi, že trvá věčnost, než zkouknu blbjech 113 minut. Sam Rockwell se mym oblíbencem určitě nikdy nestane, Drew nedostala prostor, a ačkoli to občas celkem bavilo, je to soildni prášek na spaní od George Clooneyho, kterej mimochodem s knírem vypadá jako teplouš.

Průměrná asijská kriminálka s minimem bitek. Na netu jsem našel že to je film kde bude muay-thai. Takže jsem zklamanej o to víc a nebejt Donnieho Yena, hodnocení by možná šlo ještě o stupínek dolu. Na druhou stranu to mělo náboj a příjemně to uteklo.

Tohle nebylo ani tak Béčko, jako spíš Céčko. Nápad dobrej, zpracování kulhalo pořádně a celkově to je film, kterej historii nepíše. Ta poslední hvězdička je pro Vinnie Jonese, kterej opět zajrál ukázkovýho šílence. Ale je to škoda, ten film potenciál měl.

Jen u mála hudebních počínů jsem zažil...řekněme "hudební orgasmus". Tohle je jeden z nich. Jak se řiká u aut-dobrý auta už jsou vyrobený. U hudby je to kolikrát stejný. Když člověk dneska vidí jakej humus muzika může bejt, je mu na zvracení. I já dobrou hudbu objevuju v dnešní době po šafránovejch množstvích. Dokonalej koncert, kde mi občasný ujetí zpěvu, zaskřípání kytary nebo přehmátnutí akordu vůbec nevadilo. Jenom ten chlápek co se na podiu snažil o něco jako pogo mi pil krev. Já bych ho skopnul dolu, ale co už...

Dostal jsem zhruba tolik, kolik jsem čekal. Thajsko si vzalo něco z Bloody Sunday (aneb střílení civilistů povoleno) a klasický asijský Muay-Thai nakládárny. Dan Chupong by moh v klidu konkurovat Tonymu Jaa, atmosféra filmu byla výborná, leč snaha o superakčnost s výbuchama, náhodama a kolikrát nepochopitelnejma věcma (někdy až úsměvnejma) mi nedovolí dát víc jak tři hvězdy. Na večerní oddechnutí to bylo akorát. A kdo by to byl řek, že bojovat ve stylu fotbalu, atletiky nebo toho divnýho asijskýho nohejbalu (název jsem zapomněl) dokáže přemoct samopal?