Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (417)

plagát

Živí mŕtvi (2007) 

Zombie komedie zasazená do prostředí divokého západu, které bohužel chybí jistá dávka správné ujetosti a lepší herecké obsazení, zejména postavy kovboje Luka, jehož rádoby komické výstupu zavání trapností a pořádnou porcí nudy. Snímek divákovi nabízí útěk dvou různorodých kovbojů, dezertéra Elmera a věčně plačícího Luka, před hordou nenasytných zombií vedených zombi šerifem Claypoolem a jeho tupým zástupcem. Během děje se k dvojici přidá civilizovaná indiánka Suzan, příbuzná slavného náčelníka Geronima, kolem jehož postavy se točí celý snímek. První polovina stopáže, kromě uvodní scény, nedá divákovi nic než jen chuť film okamžitě vypnout. Druhá půle už je o poznání lepší a hustí do diváka náznakově trashovou kinematografii s řadou gore, které je místy naprosto dokonalé. Stejně jako je kolísavá kvalita gore scén, je i kvalita jednotlivých gagů. Těžko říci, jestli je to mainstreamovostí tohoto dílka, ale ve snímku chybí, jak už je naznačeno výše, jakýkoliv náznak ujetosti (kromě upadlého penisu), nude scén, ostřejších vtípků a všeho co tvoří trash pořádným trashem. Z lehké podprůměrnosti vytahuje snímek kromě hudby, která silně evokuje Zkrocenou horu, převážně masakr v druhé půli filmu a slušný, hlavně vtipný konec. Takže u mě za tři hvězdy.

plagát

Hamiltonovci - pach krvi (2006) 

Celkem zajímavý počin mísící prvky násilnických fláků, upířiny a rodinného drama. Hamiltonovic rodinka je po smrti rodičů pod dohledem sociálního pracovníka, za jehož zády sourozenci ve sklepě sají nebohé oběti. Nejstarší, homosexuální řezník, láká do domu své oběti díky své sexuální orienatci. Jeho svůdnický bratr loví mladé dívky od kterých je krev v jeho ujetých potřebách občas až na druhém místě. Asi nejostřejší postavou je v rodině jediná dívka, které perverze číhá přímo z očí, což zanedlouho pozná její kamarádka ze školních lavic. Druhý mladší bratr se od rodinných zvyklostí snaží distancovat, ale rodina je prostě rodina. Pětici zabijáků doplňuje jistý Leny, žijící v temné kobce ve sklepě, kam není zrovna moudré vcházet ani strkat jakoukoliv část těla. Dějová linka zabíjení bez jakéhokoliv většího gore je prostupována pokusy o únik jednoho z členů z kolotoče zabíjení a doplněná perfektním hudební doprovodem. Příjemné herecké výkony a spíše povídkové tempo dělají ze snímku netradiční kousek, který si zasluhuje minimálně čtyři hvězdy.

plagát

Hmla (2007) 

Darabont uchopil téma zlověstné mlhy trošku z jiného soudku než o téměř třicet let dříve John Carpenter, bohužel to co dělalo Carpenterovu mlhu tak děsivou, to Darabont proflákl během 20 minut stopáže. Ovšem na druhou stranu zabarikádování se obyvatel městečka v supermarketu ve společnosti náboženské fanatičky mu dalo ohromný prostor ukázat co je to strach. Citace z bible a přítomnost vojáků z nedaléké základny nechávají diváka celkem dlouho na pochybách o původu zla v podobě obřích vraždených chapadel a dalších monster. Lidské emoce pracují a v prostorách marketu začne být zanedlouho pořádně husto, boj s příšerami i mezi lidmi navzájem může směle začít. Působivá hudba a nekompromisní finále mě doslova vyrazilo dech. Nebýt tak brzkého odhalení, co vlastně mlha skrývá, neváhal bych udělit plný počet, takhle musím s hvězdou dolů, takže u mě za čtyři.

plagát

Příběhy ze života Alžběty, kněžny Čachtické (2008) odpad!

Brakový mág Lloyd A. Simandl předčil všechna očekávání a vyvrhl na svět tuhle pořádně kozatou televizní pohádku potřísněnou nepatrnou kapičkou krve. V temné kobce píše hraběnka husím brkem svůj krvavý příběh za svitu svící. Hned tato první scéna evokuje tupé televizní pohádky plné prkených hereckých výkonů, lacině vyhlížejících kulis a dalších filmových laskomin. Toto vše by fanoušek béčko/céčkové tvorby klidně překousl, co ale překousnout nejde je ukrutně nezáživné podání legendy o Čachtické paní, které se skládá ze záběrů na jedoucí kočár, Alžbětinu lázeň a mučírnu, ve všech těchto prostředích Simandl valí do diváka kozy, kozy a kozy. Někdy přitlačí na pilu a dojde ke zkoušce panenství prstem, rádoby bičování či vypouštění krve z hrdelní tepny. A aby toho nebylo málo, tak zbylý prostor vyplní softpornovými lesbickými scénami. Loyde tohle se ti opravdu nepovedlo a ode mě za tuhle flákotu nedostaneš ani jednu hvězdu.

plagát

Pach krvi 3 (2009) 

Krev páchne potřetí a tentokrát vskutku brutálně. Proti zmutovaným vidlákům, respektive jednomu, stojí oproti minulým dílům místo bandy tupých teenagerů várka uprchlých trestanců, kteří se tak snadno nedají. Putování lesem vstříc jisté smrti se odehrává za asistence zajatých bachařů a jedné slečinky, které se podařilo utéct při posledním kanibalově masakru. Do hry se mimo jiné přimotá pořádný balík peněz, obtloustlý šerif a hlavně pořádné množství žiletkového drátu. Téměř totální absence polonahých ječících modelek a promakaných krvavých triků nevadí oku tolik jako zbytečné zaobírání se věčnými rozpory muklů mezi sebou, což má za následek menší prostor pro krvavé řádění zmutovaného kanibala. Pořádných jatek se divák dočká až v závěru druhé poloviny snímku, která je naprosto masakrózní a donutí diváka se k filmu ještě nejméně jednou vrátit. Podtrženo sečteno, konec snímek vytáhl na čtvrtou hvězdu.

plagát

Netvor z púšte (2005) (TV film) 

Televizní céčkový film s hororovým nádechem o hrstce amerických vojáků, zuřivé reportérce a bájné nestvůře. Dějově jednoduchý snímek příjemně odsýpá, režisér valí do diváka akční scény plné ultralevných efektů, céčkových hereckých výkonů a papundeklových kulis. Z výše zmíněných efektů bych hlavně vypíchl let a následující zřícení helikoptéry po ataku manticorou, či jakýkoliv detailnější záběr na bájnou nestvůru, který režisér povětšinou nabídne divákovi ještě nejméně jednou o kousek stopáže dále. O krvavé scény není nouze, z nichž některé jsou dokonce celkem povedené, dočkáme se i pohledu na vnitřnosti jednoho z amíků. Ovšem atmosférický potenciál snímku je doslova na bodu mrazu. Navíc se vše bohužel odehrává za doprovodu znechucující propagandy a patetických keců. Pokud si příznivec brakovější kinematografie dokáže odmyslet tu otravnou dávku propagandy, zaručeně se skvěle pobaví. Já se bavil na tři hvězdy.

plagát

Level (2008) 

Našláplé gansterské béčko podlité pořádnou porcí krve, mučení střídá mučení, vražda střídá vraždu. Gansteři Rocky, bývalý voják, sadista a Eddie, uhlazený ganster v obleku od Armaniho se pokoušejí najít svého šéfa, krále drogového kartelu Ala. Zanedlouho ovšem zjišťují, že to šéf podezřele odnesl v drogové laborce ze školního autobusu na okraji města. Pátrání po vinících je dovádí nejen ke konkurenčnímu gangu, ale i k šéfově synovi a jeho holce. Vše se jeví pořádně zamotaně a nakonec je vše jinak, než se se z počátku zdálo. Stejně zamotaně je snímek předkládán divákovi, převážně formou někdy méně, někdy více pravdivých doznání mučených podezřelých. Celý koncept ovšem dokonale šlape a s přesvědčivými hereckými výkony drží diváka v pozornosti až do samého, dějovými zvraty vygradovaného finále s ušmiklým jazykem. U mě za poctivé čtyři hvězdy.

plagát

Pekelná jazda (2008) 

Béčko, exploit, biker film, Tarantinovský feeling, Hopper, Madsen, Carradine - co jsem chtěl, to jsem dostal. U mě za pět hvězd.

plagát

Velká hra (2008) 

Čekal jsem surový exploit a dostal jsem lehce podprůměrné thrillerové béčko, které do ne příliš záživných, kalných vod stahuje především příliš dlouhý a místy opravdu vláčný úvod. Ovšem jakmile se Codi Sullyvan a jeho dva lehce dementní poskoci dostanou k realizaci pomsty snímek začíná lehce nabírat na obrátkách a divák se žačne bavit. Codi je správnej psycháč, takže si nebere servítky ani se studentíky, kteří se mu náhodou připletou do cesty, ani se svými kumpány, kteří pohnojí, co můžou. V banku této velké hry je kromě života dívky Toni, který je cílem Codiho pomsty, také balík ulitých peněz. Celkový dojem ovšem došáhne maximálně na dvě hvězdy.

plagát

Samaritánka (2004) 

Kim Ki-duk ve svém snímku, který mě mimochodem totálně odrovnal, rozjíždí poeticko emocionální hru, která nemůže končit jinak než krví a slzami. Blíže neurčené vyprávění v typicky asijském duchu nabízí divákovi pohled na dvě soulské středoškolačky, které hodlají zafinancovat letenky do Evropy prodáváním vlastních těl. Tělo nabízí vlastně jen jedna, druhá inkasuje a zprostředkovává zákazníky. Samaritánka nabízí lehké erotično, ve kterém se prostituce zpočátku zdá býti čistá, pro příležitostnou prostituku příjemná věc, ve které převládá nad sexem jakési seznámení se z zákazníkem. Vystřízlivění přichází v druhé půli snímku, kdy po tragické události, nastupuje na řadu druhá dívka a zákazníci se začnou jevit jako sprostá prasata. Film graduje zapojením se třetí osoby do příběhu, která přináší hutné množství nejen emocí, ale také krve. Smekám před umem režiséra a neváhám udělit plný počet.