Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenzie (1 196)

plagát

Princezná zakliata v čase (2020) 

Přísně vzato by si Princezna zakletá v čase zasloužila tři velmi solidní hvězdy, ale v rámci toho, že se jedná o českou filmovou produkci a navíc současnou pohádku trochu přimhouřím oko. Nejedná se o klasicky postavený pohádkový příběh, určitá lyričnost a rýmování příběhu tu prostě chybí. Petr Kubík si vypůjčil něco ze Zaklínače, něco z disneyovek a něco z romantických komedií. Nicméně smíchal to dobře, debut se mu povedl a přidávám si ho do kratičkého seznamu současných českých režisérů, co zvládají technické aspekty filmu a umějí vizuálně vyprávět. Natalii Germani i Elišku Křenkovou kamera miluje a holky vypadají sakra dobře, Marek Lambora je potěcha pro oko a za tu princovskou roli plnou trop, která mu předepisuje nezachraňovat dámu v nesnázích, mu dávám palec nahoru. Natáčení spolufinancovala Prima, takže s trochou štěstí tuhle pohádku uvidíme v televizi letos kolem Vánoc. Je pravděpodobné, že bude o třídu někde jinde než cokoliv, co nabídne Česká televize, takže neváhejte.

plagát

Diova krev (2020) (seriál) 

Krvavá jízda s antickými bohy, kde zápletka je... solidní, ale nic nového pod sluncem. Heron a jeho matka připomenou Herákla a jeho matku Alkménu, Heron a jeho bratr zase Castora a Polluxe (dvojčata, z nichž jeden má božského otce). Co si budeme namlouvat, hlavní slovo tu má vizuální styl. A ten rozhodně nezklame. Slabinou první série jsou lidské postavy, kteří zkrátka oproti nadpřirozeným bytostem nezjsou zajímavé. Je zvláštní, že bratrský projekt - Castlevanie - tenhle problém nemá. Tady asi nejzajímavější postavou démon Seraphim. Nicmé vůbec se nebudu zlobit za druhou sérii, kdy budou mít některý zanedbané postavy prostor se trochu nadechnout.

plagát

Dámský gambit (2020) (seriál) 

Jeden ze seriálů, který půvabně zachycuje zeitgeist. Okouzlující je, jak se vizuální estetika změní i s právě probíhajícím obdobím. K ději samotnému - nečekejte žádné vypjaté drama, spíše sérii menších dramat z života mladé talentované ženy s traumatem, která je docela často na hranici nesympatičnosti a její zacházení s ostatními by se jí vrátilo v daleko tvrdší formě, kdyby zároveň nebyla taky pohledná. Neptejte se po druhé sérii. On by to asi už nebyl zrovna povzbudivý pohled.

plagát

Viděl jsem ďábla (2010) 

Korejci to u mě zase jednou dokázali. Vzali námět, který znáte i z amerických filmů, ale korejští tvůrci jako by neměli jakýkoliv problém nebo vnější omezení v tom, aby svoji vizi dotáhli do konce. Ať už se jedná o romantické příběhy nebo třeba sociální komentáře. A plátí to i pro tuhle varianci na příběh o vraždě a mstiteli. Hlavní hvězdou filmu je náš masový vrah. A... není to karikatura, ale skutečně se podobá funkčním psychopatům ve skutečném světě. Ostatní lidi vidí a chápe jejich chování nebo bolest jenom do té míry, jak můžou posloužit jemu a jeho sebestřednému egu a potřebám, v interakcích se okamžitě snaží dominovat a má jenom omezený rejstřík skoro výhradně negativních emocí. Proti němu stojí fyzicky i profesně zdatný mladý tajný agent, který s ním celkem snadno dokáže vytřít podlahu, ale chce, aby psychopat, co mu zabil snoubenku, před smrtí co nejvíc trpěl. Jedná se o temný příběh o tom, co všechno takovému tvorovi můžete provést, jestli to může přinést katarzi a jestli ta případná katarze vůbec stojí za to. Palec dávám nahoru, ale není to film, který většina diváků bude chtít vidět znova. A rozhodně ne proto, že mohl být klidně o dvacet minut kratší.

plagát

Enola Holmesová (2020) 

Námět by byl slibný. Mladičká sestra bratrů Holmesových se vydá hledat jejich zmizelou matku a cestou potká lorďátko na útěku, kterému musí pomoct. Bohužel, exekuce zářná není. Nemám problém s barevným anglickým venkovem, ale pro viktoriánský Londýn se použitá barevná paleta opravdu nehodí. Představitelka Enoly je šikovná, ale nic nezmůže s tím, že její postava je až příliš velká feministická ikona, aby z ní byla zajímavá postava. Už pokolikáté v posledních letech mám chuť opakovat, že propagovat feminismus je chvályhodné, ale nesmí to být na úkor postav a příběhu a že to výrazně omezuje škálu ženských postav, na které jsme bývali zvyklí. Pokud z Mycrofta uděláte šovinistické hovado, co to vypovídá o jejich matce, která vychovala také jeho a kterou Enola tak zbožňuje? Taky musím připomenout, že Enola a její matka žily z Mycroftových peněz, takže nejsou zrovna moc oprávněné ohánět se kartou silné ženy. A pokud se mimochodem těšíte na Sherlocka Holmese, tak se na něj raději moc nezaměřujte. Ve filmu je dohromady nějaký deset minut.

plagát

Mulan (2020) 

Co filmu musím nechat, tak je pěkná vizuální stránka. A tady pochvaly končí. Mulan je podivně sterilní film, který se snaží o jakýsi realismus, ale zároveň je to Disney, takže ve filmu musí být akce, ale ne krvavá. O co líp působí animovaná verze, která nezakrývá, že se jedná o pohádku. Samotná Mulan je jedna z dnešních nesnesitelných hrdinek, které musejí být speciální sněhové vločky s vrozenou mocí, lepší, než všichni ostatní - a její síla je samozřejmě bojovná síla typická pro muže, protože ve skutečnosti nasrat na skutečný feminismus, ženy samy o sobě a jejich síla nejsou dost dobré. Zkrátka další z řady filmů poslední doby, které se tolik snaží uspokojit co nejvíc uřvaných internetových skupin, až je z něj univerzální hnědá omáčka, která neohromí nikoho.

plagát

Tenet (2020) 

Eh, za mě určitě nejslabší Nolan. Jeho postavy byly vždycky hůž divácky přístupné a jeho přístup k nim dost odtažitý. Dlouho je nechává jako jedno z tajemství. Tady je to ale až absurdní. O hlavní postavě se nedozvíme skoro nic, stejně jako o jeho parťákovi. Jako by jeho hlavní motivace byla v tom pomoct gangsterské manželce, ale nakonec to ani nepůsobí, že by k ní měl nějaké velké romantické city. Ostatně postavě hlavní blondýny a jejímu osobnímu dramatu film celkově přisuzuje kdovíjakou důležitost - vzhledem k tématu filmu neoprávněně. Musím se přiznat, že ty hrátky s časem jsem nepobrala. Uznávám, že bych asi další věci pochytila na podruhé, na potřetí... Ale s Nolanovými filmy jsem nikdy neměla problém všechno chápat na první dobrou, jsem pozorný divák. Trochu pochybuju, jestli by ty v rychlosti pronesené teze chápal i profesor fyziky - a čas tu funguje tak, jak to tvůrci právě potřebují. Zkrátka celý film zavání samožerstvím. Vizuálně je film samozřejmě krásný a akce taková, jak ji Nolan umí.

plagát

Po životě (2019) (seriál) 

Kdo zná Rickyho Gervais, tak asi nebude překvapený filozofií tohohle seriálu. Cynismus v reakci na citlivost, zklamání a bolest, ateismus vedoucí k vážení si lidského života, nízká tolerance vůči lidskému kreténismu. To všechno je mi blízké a Ricky opět nezklamal. I tady je většina humoru v jádru docela vážná. Seriál nemá žádný velký spád a jedná se - stejně jako ve skutečném životě - o sled krátkých zážitků a scén. To ovšem neznamená, že by nakonec nepřišla katarze - poslední díl první série naopak působí až terapeuticky.

plagát

Rocketman (2019) 

Marně u Rocketmana hledám nějakou velkou chybu, do které bych se mohla navážet. Egerton je snaživý a ostatní mu snažně sekundují, film je natočený hravě a vlastně s určitou láskou. JENŽE... nemůžeme tvrdit, že Elton John měl kdovíjak originální život celebrity a ve výsledku se od mnoha jiných liší tím, že na rozdíl od mnoha jiných celebrit nakonec tu odvykačku od drog i od slávy ustál.

plagát

Superman: Red Son (2020) 

Film nevybočuje z průměru DC animáků, což je ale vzhledem k zajímavé předloze škoda. Ano, animace je laciná a komiksová předloha má grafiku mnohem lepší. To by se ještě dalo prominout, ale neodpustitelné jak, jak snad i schválně tvůrci původní příběh otupili, zato si neodpustili zdůraznit moderní politická témata - zatímco předloha se k ideologii a společnosti vyjadřuje hlavně obecně. Rozhodně nevyznívá jako oslava amerických hodnot a americké demokracie, což si v tomhle filmu tvůrci neodpustili. Suma sumárum se jedná o špatnou adaptaci, ale docela slušný film.