drsny_hery

Pustil jsem si to přesně na výročí mého průchodu západním bodem (pohled přišel před pár dny). Nebudu tentokrát hodnotit zpracování dokumentu, protože bych musel hezkých pár hvězd ubrat. Hodnocení je za celý projekt Stezky a za znovu vyvolanou připomínku mého prožitku na trase, který je nepřenosný.

I po těch letech psychologicky docela zajímavý a překvapivě vážný počin. Trochu ho sráží totalitní zasmrádlost, pomalé tempo a dlouhá stopáž.

Oceňuji, že Marvel tentokrát sáhl po samostatné minisérii. Sledovat další megalomanský tříhodinový film, nedej bože provázaný s dalšími postavami a jejich projekty, už bych nemohl. Oceňuji originálního hrdinu a jeho klasické hledání sebe sama, inspiraci atraktivním egyptským božstvem i výběr hlavního klaďase a záporáka. Ale je to celý nějaký zbytečně roztahaný a nevyvážený.

Vyrostl jsem na jeho prvních třech albech, která mi nikdy nezestárla. Na konci 80. let býval největší popovou hvězdou a mrzí mě, jak se jeho kariéra i tvorba zlomila. V zapomnění měli upadnout jiní interpreti. Naštěstí byl v posledních letech rehabilitován a i na koncert jsem si tak mohl zajít. A dokument mi udělal radost. Na druhou stranu by si určitě zasloužil lepší péči. To zásadní v něm sice je, ale hlubší emocionální zážitek se jaksi nekoná. Mustr těchto televizních medailónků se bohužel dvacet let nezměnil.

Není to úplně blbý. Princezna je konečně sympatická a nehraje tu Jakub Prachař. Trojici zlodějů objednali z Wishe (chtěli Cavilla, Kluse a Babčákovou), ale alespoň byli příjemně neokoukaní. Novotný s Remundovou už jsou osvědčení harcovníci a jejich vizuál mně bude děsit ještě dlouho. Mohlo to být vtipnější, ale jednu věc u pohádek neodpouštím. Debilní dabing. Ať Slovák radši mluví slovensky, Němec německy a Trávníček přitepleně.

Nápad to není úplně nejhorší a taky nejoriginálnější. Nemohu se ale zbavit pocitu, že jde o kalkul, jak vymýšlet další sady stavebnic a nemuset se dělit o práva s jinými filmovými tvůrci.

Od začátku víte, ale nevíte jak. V rámci žánru pecka.

Svěrákovic tvorbu mám rád, i tyto povídky jsem četl a bavil se u nich. Bohužel na rozdíl od Po strništi bos se tentokrát filmové zpracování příliš nepovedlo. Film je něco jako kombinace Akumulátora a Vratných lahví balancující mezi artem a televizní inscenací. Problém není nedostatek humoru, řemeslo ani obsazení, ale scenáristicky to neladí a poprvé mi chybí i nějaké to poselství.

Nejpřeceňovanější film všech dob.

Jinak ambiciózní projekt brutálně sráží několik věcí. Ohání se dost zavádějícím způsobem inspirací skutečným příběhem a námětem podle Jaroslava Kmenty, páč to prodává. Dejme tomu, že námět spojuje dvě známé kauzy: Katarský princ a unesené Češky. Jenomže obě "skutečné události" jsou zpracovány asi tak, jako ve své době film Kajínek. A divák mnohdy nepochopí, že jde o čistou fikci. Voyo zřejmě cílí i v tomto případě na pitomce. Tvůrci kloužou po povrchu, s jakoukoliv odborností si nelámou hlavu, akční krimi klišé působí vyloženě trapně. Musím však ocenit spád, chvílemi kameru, vybrané zahraniční exteriéry a překvapivě i herecký výkon ústřední trojice. Téma by bylo táák poutavé, kdyby se děj nezasekával na totálních nesmyslech. Mrzí mě zkrátka nevyužitý potenciál. Doporučuji raději Vidíš měsíc, Danieli.