.baris.

Protože je Jetelín mikrokomedie, bylo to potřeba něčím vyvážit - a tak je to taky makrošit.

Kulťák? Jako fakt? Hodina a půl sexu prokládaná ve(k)slováním (asi pro oživení), pokus o zasněžení centra Prahy jako vrcholná scéna a konec. Tohle jsem prostě nepochopila.

Ojojoj, to je propad. Zatímco úvodní čtyři díly byly i přes svoji vulgárnost vtipné a bohužel až příliš pravdivé, tady jsem se nezasmála ani jednou, i přes hodně krátkou minutáž jsem se několikrát mrkla na hodinky a celý mi to přišlo dost trapný. Vůbec nejde o to, koho konkrétně si berou na paškál, ale o tu "zábavu", která v tomhle dílu byla dost křečovitá a umělá. Jako by tvůrcům docházel dech (to snad ne!). Tak doufám, že si Lavi nevystřílel munici, že pátý díl byl jen výpadek a šestka se zas vrátí do starých kolejí, jinak budu muset svůj názor na Vyšehrad jako celek ještě přehodnotit. P.S.: Okresní přebor je stejně lepší, sorry, páni tvůrci :).

Pane Bože, to je nádhera...! V životě jsem u žádného animáku neměla tak intenzivní pocity jako u tohohle. Od začátku až do konce jsem seděla zařezaná s pusou dokořán. Nenašla bych jedinou chybičku - hudba, myšlenka, animace, všechno doladěný do nejmenšího detailu. Ach jo... Chtěla bych bydlet v Irsku u majáku a kamarádit se s tuleni.

Moje guilty pleasure. Klišé nad klišé, které ale miluju a které mě vždycky znova a znova dojme... Nádherná hudba, úžasná Kate Winslet, krásná Rosehill Cottage... Miluju tenhle film!

První série byla skvělá, druhá fajn, s dalšími díly ale jako by tvůrcům docházel dech a já už se čím dál častěji přistihla, že vlastně tak úplně nedávám pozor, a začala se trošku nudit, což je u sitcomu průšvih.

Petra Pana - možná paradoxně - až tolik nemusím, ale tenhle film absolutně miluju. Finding Neverland je jedna z mých zásadních srdečních záležitostí. A přestože mě Johnny Depp poslední dobou spíš nebaví, než baví (možná jsem za ta léta už "předeppovaná"), tenhle kousek tak nějak je a bude výjimkou. Už jen proto, že nikdy nevím, jestli na konci pláču z radosti nebo ze smutku. Nádherný, dojemný a niterný film.

To, co zpočátku vypadalo jen na "celkem fajn nápad" se postupně proměnilo v silnou výpověď o tom, jak je tahle generace absolutně šílená. Co je ale zajímavé - skoro vždycky si ve filmu/seriálu najdu někoho, koho si oblíbím, s kým souhlasím, nebo kdo je mi příjemnej. Tady mi jsou prakticky všechny postavy absolutně vzdálený a často i dost odporný - Damián je příšernej, namachrovanej blbec, Amálie je (rádoby)hipster, který ví všecko nejlíp a který každýho kritizuje a okamžitě hodnotí na základě absolutně nesmyslnejch záležitostí. Pauline má v hlavě vysavač a Šimonovy rady jsou fakt k nezaplacení... Mrazí mě z toho, jak moc reálný to celý je. Takhle já žít fakt nechci. Dodatek: Závěrečný díl je úplně jiný, než celý zbytek seriálu. A dost drtivý. Tohle ve mně bude ještě asi nějakou chvilku znít.

Já jsem asi nepochopila, co je na tom kouzelnýho.

U dobrých seriálů se zakončení vždy bojím - když se něco nepovede podle mých představ, dokáže mi to zkazit zážitek ze všeho předchozího. U tohohle kousku byly ale moje obavy zbytečné, finále bylo grandiózní. Rapl se povedl a já mám velkou radost.