Suzana

Něžně natočený film o tom, jak je někdy těžké měnit zaběhnuté životní stereotypy a pravdy. O tom, jak je těžké překonat své strachy a vydat se svobodně za hlasem srdce. A také o tom, jak osvobozující může být podlehnou nespoutanosti lásky, která nezná škatulkování.

Clive Barker je výtečným hororovým autorem. Jeho příběhy jsou plné obrazotvornosti a fantazie. Barker má dar vyprávět – a to i jako režisér. Snímek Hellraiser je natočen podle jeho stejnojmenné povídky a jelikož je Barker svým režisérem, jde o zpracování věrohodné. Není to sice bůhví jaká hororová špička (inu, Osvícení podle mě jen tak něco nepředčí), některé diváky může míra krvavých scén odradit, ale pro Barkera mám jednoduše slabost. Nejlépe zahranou postavou je Frank, který se rozhodl objevit nekonečnou rozkoš skrze tajemný artefakt. Rozkoš je mu poskytnuta, avšak asi né taková, po jaké zrovna prahl. Přicházejí totiž cenobité a legendární hororová postava Pinhead… Z těchto důvodů hodnotím ****

Film u mě funguje skvěle jako odstrašující příklad. V žádném případě nechci skončit jako ženská, která nedokáže nic brát s nadhledem, a která celé dny jenom žere jakési zelí!!! A kamarádky ji v tom ještě podporují, ba dokonce ji navádějí k dalším neskutečným hloupostem.

Tento film je bezpochyby to nejpodivnější, nejšílenější co jsem kdy viděla. Obsahujíce jednu z nejkontroverznějších scén, jaké jsem kdy měla tu možnost vidět. Pokud se člověk nebude chtít zamýšlet nad smyslem jednotlivých scén, řekla bych, že toto je ideální film pokud zrovna žehlíte. Na druhou stranu dává dostatečně/nadbytečný prostor k zamyšlení – možná že pokud v tom chcete vidět nějaké poslání nebo zprávu, tak ji zachytíte. Znepokojivá nejednoznačnost scén, ve které mám však problém spatřit něco hlubšího. Když se nad tím tak zamýšlím, hodnotit toto zatím nebudu – zatím můžu říct jedno: pokud máte neodolatelnou chuť vidět něco „neobyčejného“, tak směle do toho. Ale varovala jsem vás.

Klenot české sci-fi, který září díky skvělé kameře, velmi povedeným interiérům a efektům, a také hlavně díky ansámblu českých hereckých hvězd. Pozvolné tempo děje evokuje velká očekávání a nudu, kterou zažívali členové posádky na své cestě vstříc novému domovu, snad i nové civilizaci. Občasnou nudu přeruší nález vesmírného vraku nebo záření Temné hvězdy, což v hrdinech probouzí pochybnosti o smyslu jejich cesty, či dokonce o nich samotných. Také akt zrození nového života na palubě Ikarie může symbolizovat nový začátek – touha po nalezení něčeho nového, co může lidskou rasu ve vývoji posunout o krok napřed. Člověk budoucnosti je zde bytostí, která prahne po poznání, spokojenosti a lásce a jehož duše a mysl je křehká, stejně jako člověka současného. Ikarie je výjimečný film, jehož konec mě mírně rozladil…avšak zapůsobil. Od dokonalosti jej dělí jen několik detailů – s posádkou jsem nedokázala jaksi sžít. Nebyla zde postava, na které by mi jako divákovi záleželo. To je však jen malý kaz, na tak zářivém drahokamu, jakým Ikarie Xb 1 bezesporu je.

Hrůza!! Na toto se nedá dívat bez újmy na zdraví. Už i ten název....

Když se spolu setkají dva lidé, na první pohled velmi rozdílní, cítící k sobě navzájem dosti ambivalentní pocity, dá se očekávat dusno. Divák je svědkem konfrontace dvou osobností, které spolu jednají s opovržením a zároveň s láskou, což přidává filmu na dynamice. Konverzační souboje, ve kterých si aktéři navzájem odhalují svá nitra jsou napínavá a někdy vyznívají dost neuvěřitelně. Nakonec možná budete stát před rozhodnutím, kdo z obou aktérů se chová hůře. Interview by se dal jednou větou popsat jako komorní souboj dvou osobností, který vás může překvapovat a zároveň nutit k zamyšlení.

Božínku, v tomhle že hrál Cronenberg???!!No...za zmínku stojí snad jen dvě nadržené slečný toužící po předmanželském sexu umlácené ve spacáku :-D.

Opravdu gurmánský zážitek! Úroveň stolování, jídlo jako čistá konzumace, jídelní pseudosnobismus a ochotní číšnici - věci, které jsou stále k vidění v kdejakém jídelním a restauračním zařízení zobrazuje Švankmajerm originalním, ale pravdivým způsobem. Ostatně, pro takovéto zážitky nemusíme chodit daleko.

Nejvtipnější parodie policejních a akčních filmů, jakou jsem měla možnost vidět. Smála jsem se od začátku do konce a to je už co říct. Pomalejší rozjezd přechází plynule do zběsilého konce, který hravě předčí mnoho jiných akčních filmů. "Fašistóoo!!"..."Baba" "Pro dobro věci." "Labúuuuť!!!." "To je má vesnice!!!" Pokud milujete suchý humor a Simona Pegga, jednoznačná volba!