OsahuKimina

Náročnější, přesto příjemné sci-fi, občas nechávající diváka trochu zmateného, ale ne tak, že by po investování pozornosti nešlo vědět o co půjde. Jako například ve Westworldu, který je velmi podobně pojatý. Na jeho perfektní první sérii to však nemá. Námět virtuální reality a cestování do budoucnosti funguje obstojně a nenechává za sebou tolik nelogičností jako je jindy zvykem. Hlavní problém vidím v nevyrovnanosti děje mezi budoucností a přítomností. Příběhová současnost, tedy rok 2032 nemá chybu. Nabízí super zápletky a interakce. Postavy nejsou ploché a divák si je ihned oblíbí. Navíc ospalý a tichý americký vydlákov s jeho přírodou, dovedl pro příběh vytvořit určité kouzlo přitažlivosti. Za to budoucnost, byť poznamenaná určující apokalypsou, tohle všechno postrádá a Médium tam ztrácí šťávu na plné čáře, což vyústí v neslané finále s otazníky. Seriál je proto hodně neuspořádaný. Naštěstí je v centru všeho bezvadná Chloe Moretz, které nepřeji nic jiného, než zase pořádnou hlavní roli. Poněvadž její výběr rolí není nejlepší a rozhodně si zaslouží být opět středem pozornosti.

Rozhodně se nepovažuji za jednoho z dnešních rozmrzelých diváků, kteří vše zkritizují poněvadž není každý díl napěchovaný monumentální bitvou, monstry nebo nečekanou smrtí. Postupný a i takto pomalý vývoj děje a představení postav mi nevadí a vlastně i vyhovuje. Ale zatím z toho nemám vůbec naději, že by seriál směřoval správným směrem. Pět dílů už musí navnadit diváka na příběh a hlavní hrdiny, to se tady vůbec neděje. Žádná postava nevyčnívá a není dostatečně zajímavá, sympatická a postačujíc charakterní, aby utáhla takhle velký seriál. To je neskutečně špatně odvedená práce tvůrců. Dialogy jsou strašně povrchní nebo naopak strnulé a až příliš tlačené na sílu předlohy, kdy dokáží navodit nezájem a nepozornost. Zatím to z části zachraňuje aspoň perfektní vizuál světa a prostředí, který je na špičkové úrovni a na seriálovém poli jedinečný. I když často moc uhlazený, barevný až pohádkový, než by se slušelo. Takže tohle stačit nebude. Určitě ne pro fanoušky předlohy nebo původní trilogie.

9/10 Žádný Star Wars film ze mě nikdy úspěšně neudělal fanouška této vesmírné ságy. Z mé strany dlouho odkládaný Mandalorian po boku rozněžňujícího, zeleného "pidi" mužíčka baby Yody, nebo-li Grogua chcete-li, to ve mě dokázal nepředstavitelně změnit a nemůžu se jich samotných a jejich galaktického dobrodružství nabažit. Ostatní SW počiny posledních let se můžou jít klouzat, teď tomu vládne Mando a nikdo jiný. Jon Favreau, Dallas Howard a další tvůrci, kteří se na seriálu podílejí, vytvořili vážně něco speciálního co okouzlí a vtáhne i nezainteresovaného diváka. Přitom se v podstatě ve výsledku o žádné hluboké a propracované dílo nejedná, ale i tak to dokáže být vizuálem, díky krátké stopáži dílů tempem a celkovou kvalitou produkce necpaná oddechovka u které se upřímně pobavíte. Mimochodem smekám před Pedro Pascalem, který zvládá jen za pomoci svého hlasu utáhnout hlavní roli, aniž by musel ukazovat obličej.

5.5/10 Dost osobně pojatý a zároveň, zvláštně zapadající seriál do Marvel světa. Ústředním bodem celého seriálu je šílenství co skrývá mysl hlavního hrdiny v podání parádního Oscara Isaaca, který je jako rozpolcený člověk s poruchou osobnosti, bojující se s staroegyptským božstvem a hlavně sám se sebou, tou hlavní a podle mě jedinou atrakcí na tomto podání Moon Knighta. Který se mimochodem sám osobně objeví na obrazovce doopravdy na pouhých pár minut. Už jen proto zbytek příběhu o boji s digitálním Krokodýlem, Ptákem a Hrochem o záchranu budoucích, hříšných duší se jeví jako nezajímavě přetvořený výplod tvůrců, splácaný dohromady. A to mám Egyptskou mytologii vážně rád, bohužel tady to není ničím zajímavé. ERkový rating by tomu určitě přidal na poutavosti.

7/10 Vysoce fantazijní, překvapivě temný a sakra hluboce enormní, komplikovaný svět několika světů. Už jen první epizoda, přejede staletím a možnými dvěma generacemi hlavních padouchů jenom proto, aby jste v další epizodě zavítali do říše snů, pekla a následně přeskočili do dnešní doby a jednoho bistra za záchranou světa bdění a snění, přitom to stále nebude všechno. Je to matoucí a zní to složitě? Možná, tvůrci se přesto s takto rozmanitým a mýtickým příběhem dokázali odvážně popasovat, tím pádem hlavní pilíř show stojí bytelně v zemi a to je hlavní. Proto by vás ani nemělo odradit obsazení různých genderů. Seriál do vás LGBT tématiku tlačí horem dolem, snad nejvíce co jsem za poslední čas viděl a poprvé si řekl, že už to vážně překračuje pomyslnou hranici. Na druhou stranu Sandman vždy nabízel panoptikum bizarních postav, tak ono to tam s přimhouřením oka zapadne. Gotická vizáž a vyzařující tajemno Morfea v hereckém představení Toma Sturridge dopadla na výbornou a ostatní herecké výkony nesekundují. Vyobrazení smrtky jako milé, přitažlivé černošky co převádí lidi na onen svět za pomoci vlídného slova a Lucifera jako nevinně vypadající, kudrnaté blondýny působí v porovnání s jindy tématicky podobnými pořady s rohatými a zastrašujícími démony jako osvěžující pojetí. Možná i proto vyprávění tak skvěle přenáší na diváka emocionální a filozofické hloubání o smyslu života, smrti a věčnosti, které je předlohou protkané, ne nadarmo je Sandman právě nejsilnější mimo opony efektů a kouzel s pouhými dialogy. Někdy možná pro někoho, až rušivě na sílu předlohy, ale většina diváků to nepostřehne. Vytknul bych dramaturgickou nevyváženost samotných epizod, v lecčems plasticky působící prostředí a odlišné druhy vizuálu kamery během scén. Napětí a moji pozornost si seriál taky neudržel po celou dobu, ke konci dokonce ztrácí na tempu a nemá tolik zapamatovatelných a zajímavých úryvků jako v prvních epizodách. Přesto je to na takto komplikované fantasy poctivě odvedená práce, obzvlášť na normy Netflixu. Zázrak se, ale nekoná.

Lets Go! Baby! Grandiózní návrat, který okamžitě od prvních minut dává naději všem fanouškům prvních sérií Hry o Trůny. Politikaření, bitvy, násilí, nahota a draci v historickém, fantasy nemilosrdném prostředí už od prvního dílu, přesně jak jsme to milovali. Příběh se začal napětím charakterizovat od samého začátku a Milly Alcock a Matt Smith je trefa do černého... obsazení na jedničku s hvězdičkou. Jen ať to pokračuje tak dobře jak to začalo!

4/10 Co se může zdát krásné na povrchu nemusí být krásné uvnitř. Cool barvité prostředí prosluněného LA, stylově hravé vraždění upírů s hvězdou v hlavní roli Jamie Foxxem, jako nahláškovaným upírobíjcem a viditelná snaha tvůrců o vytvoření hlubšího organizovaného světa lovců s postupným odkrýváním loru, který se mohl zdát inspirovaný světem Johna Wicka, se během chviličky vypaří do vzduchu rychlostí upírů na denním světle. Poněvadž i na podobně jindy splácaný a nedůležitý scénář béčka je cítit rukopis člověka co do nedávna pracoval asi jako rozvozce novin nebo pekař rohlíků. Chemie mezi postavami neexistovala a to způsobem, že z toho uhlazeného a nevtipně trapného patolízala co hrál Dave Franco mám ještě teď osypky. Ani záporák nic nezachránil, jelikož žádný nebyl.. nebo byl? Vlastně ani nevím, totálně nezajímavý. Ve finále další generická bejkárna od Netflixu. Gratuluji. Přesto jako lehká letní oddechovka se to dá zkousnout a v konkurenci podobně laděných filmů obstojí, ale zázrak nečekejte.

8/10 Ozark, dramatický seriálový skvost Netflixu. Tak trochu často schovaný pod radarem i přes to, že si nic nezadá s těmi nejlépe napsanými a zrežisérovanými krimi/thrillery, které se kdy objevili na televizní obrazovce. Výjimečný sladěnou kombinací neustále našponovaného děje, vždy promyšlené zápletky a důmyslně odkrývaných karet stylem, že májí hlavu i patu. Zároveň svou uzemněností a autenticitou prostředí byznysu drog z pohledu jindy normální a všední rodiny, působí pro diváka přátelským dojmem a i když se v seriálu nutně nemusejí vyskytovat nejsympatičtější charaktery, tak jsou aspoň značně barvití. Herci hrají role obyčejných lidí v těch pro lidskou mysl nejextrémnějších situacích a zvládají to velice přirozeně. Proto jsou herecké výkony největší sílou show a nejednou se postavy zdají jako skuteční lidé. Stačí pár epizod pohledět na zcela vyměněného, jindy tuctového komediálního herce Jasona Batemena, jako psychicky nezlomného Martyho Byrda. Jeho manželku, postupem času pro všechny obávanou a neoblíbenou intrikánku Wendy v podobě Laury Linney. Následně a především klenot celého seriálu, intenzivní Julii Garner aka Rutt a bude vám hned jasné, že se jedná o výkony mimo klasická měřítka. Prostředí je temné a syrové, nejvíce zaujmou scénáristicky nepředvídatelné a fatální scény bez hudby na pozadí v plné parádě bez okolků ukázané na kameru. Plynulost děje umí místy ztratit na tempu a být stereotypní, typu zase se něco pokazilo a musíme to rychle vyřešit. Tudíž je dobře, že tvůrci dovedli směrovat příběh k ukončení ve čtvrtě řadě a dal ho nenatahovat. A třeba jedna z hlavních linek příběhu zlověstné babizny Darlene, která bez bázně nepřetržitě hodlá ignorovat jeden z nejmocnějších drogových kartelů na světě, mi po celičkou dobu přišel nešťastně využitý. Přes pár maličkostí, napětí které by se dalo krájet neutuchá až do finále a čekáte jen pro koho bude tah na šachovnici tím konečným. Tvůrci, ale s diváky drze vyběhnou a ten pomyslný nafouknutý balonek očekávání a napětí nepropíchnou, pouze vyfouknou. Způsobem ne zcela uzavřeného konce, bez jasného závěru. Jakoby se tvůrci nedokázali rozhodnout, jestli chtějí dobrý nebo špatný konec. Kvůli tomu pro mě Ozark skončil s lehkou pachutí na jazyku.

7/10 Po zjištění informace o plánovaném Predátorovy pod křídly Disney+ a jeho zasazení mezi Komanče jsem se zhrozil a raději nic nečekal. O to víc srším nadšením, jaká se z toho vyklubala v rámci série konečně uspokojivá, poměrně originální Predátoří podívaná, která si dokázala vybudovat svoji vlastní atmosféru se špetkou nostalgie na první a nejlepší díl značky. Řádné budování napětí, přímočarost děje a promyšlená choreografie bojových scén ve vizuálně lákavém Indiánském prostředí americké divočiny 17. století, se ukázalo jako dobře namíchaný koktejl. Sympatická a neokoukaná hlavní herečka se do role vžila a působí uvěřitelně, celý film dokázala utáhnout s hlavou vztyčenou a to doslova. Ani na chviličku mě nenapadlo jak by ve skutečnosti taková konfrontace mimozemského monstra a drobné dívenky působila neuvěřitelně. Škoda jen, že samotný Predátor a celé jeho lovecké představení působí tak trochu... slaně a nemastně. S několika hloupými situacemi, kde si vyloženě říkal o to aby ho zranili a zabili. Ve výsledku si film na nic jiného něž má nehraje a tvůrci takzvaně "uhodili hřebíček na hlavičku". Myšlenka o možném pokračování a zasazení do další historické doby a prostředí by mi zněla lákavě. Pro sérii by to bylo skvělé momentum na kterém by se dalo nadále stavět.

9/10 Tohle už je jiné kafe. Dospělejší a propracovanější ve vícero směrech než předchozí série. Přitom stále dostatečně udržující atmosféru příběhu o dětských hrdinech a jejich trablích dospívajícího věku ve fantasy, mysteriózním světě, kterou dokázali tak předchozí série mistrně vyobrazit a díky čemu Stranger Things získalo takovou popularitu. Nyní ve skvěle fungujícím, mnohem výpravnějším a hororovějším prostředí něž jsme byli zvyklí. Hromada otázek nám byla konečně zodpovězena. Situace do osmdesátek s již tradičně dokonale vybraným soundtrackem a sympatickými hereckými výkony, byla opět na jedničku. A Vesna jako záporák? Panečku, smekám... Předčilo to všechna moje očekávání. Možná některé části dějových linek mi přišli natahované a slabší než ostatní, třeba ta část útěku z Ruského vězení. Nemám tomu co více vytknout. Nejlepší dosavadní série.