peetriss

Zásadním problémem je, že to není vtipné a vztahově zajímavé od přirozenosti, nýbrž se to snaží o jmenované vlastnosti uměle a na sílu. Zac Efron se posouvá v mém žebříčku nejnesympatičtějších herců zase o něco výš (to je můj osobní problém), Miles Teller se tentokrát ve výběru role přehmátl, Imogen Poots miloučká. Soundtrack není s obrazem a děním v symbióze, romanticky i komediálně slabé.

Dementosis transformerus, tak zní diagnóza, kterou trpí Michael Bay, který naprosto pomateně plive jeden přenatahovaný autobotí recyklát recyklátu za druhým. Opět nic nového, opět exhibice sice technicky zdatných, ale obsahově prázdných efektů a opět otravně přihlouplé. S každým vyšším číslem pokračování je náročnější dokoukat Transformery do konce. Angažování jednoho z nejslabších akčních herců (pokud se takto dá nazývat) Marka Wahlberga zoufalost jen podtrhuje a ukazuje se, že Shia LaBeouf byl jedním z mála pozitiv předchozích dílů. Aspoň Nicola Peltz je oproti své předchůdkyni pohledným prvkem, ale i ona se brzy okouká. Zarytí fanoušci budou spokojeni snad i po desátém díle, my ostatní trpíme! 30%

Výpravně minimalismus (drtivá většina se odehrává v jedné místnosti), dějově a atmosféricky maximalismus, který je navíc násoben famózním herectvím Audrey Hepburn, ale i ostatních. Jeden z největších pilířů thrillerového žánru. 90%

Není tomu dávno, co byl Ridley Scott pranýřován za Promethea, jeho Exodus však považuji za slabší film. Snaha vyprávět Mojžíšovy osudy a putování jeho lidu do země zaslíbené úhlem pohledu, který nezanechává čistý štít ani na straně Hebrejců je rozředěna vodami proudícími striktně v mantinelech komerčního mainstreamu, snažící se navázat na zlaté časy klasických historických velkofilmů (neúspěšně) i za použití populárního digitálního make-upu. Ridley Scott tradičně tahá za nitky své typické velkoleposti, dějově však Exodus klopýtá a značně přebujelou stopáž tak není schopen naplnit zajímavým a poutavým vyprávěním. Dostáváme se tak k zásadnímu problému současných velkoprodukcí, které kladou důraz na vizuál a epiku, děj však flákají. Christian Bale navíc není natolik charismatickým hercem, abych mu dokázal uvěřit Mojžíše coby tahouna hebrejského lidu. V souboji "biblických spektáklů" roku 2014 je tak u mě vítězem Aronofskyho Noe. Ridley Scott bohužel začíná ztrácet schopnost posadit diváka s otevřenými ústy na zadek, snad se to změní.

Filmový postoj k sicilské mafii s nadhledem, humorem a jemnou romantikou? Inu, proč ne? Leč, přestože je občas vygenerován zajímavý vtípek, je to takové jakési nevýrazné, ale jedná se o typ filmu, který sedne každému divákovi jinak. Podobné je to i s rovinou romantickou. Zajímavější je dětská část.

Tento film mě nedokázal přesvědčit po žádné stránce. Jen dobrý námět, tím to ale končí. Žánrově jako romantický film (... a kvalitní filmovou romantikou nikdy nepohrdnu) naprosto nudná červená knihovna, komedie se nekoná vůbec a jako drama o nemoci a umírání emočně totálně sterilní. Nepřesvědčili ani mě ani Dermot Mulroney a Amanda Peet. Očekával jsem film, který dokáže zasáhnout, případně i rozplakat, třeba i za použití nadhledu. Že ale uvidím exhibici nudnosti jsem nečekal v žádném případě.

Průměrný thriller se sociálními prvky, který se snaží navázat na údernost Schumacherových děl Volný pád a Telefonní budka. Bohužel jim nesahá ani po kotníky, je příliš rozředěný vatou, slabším scénářem, údernost chybí a sociální aspekt je zde příliš na sílu vtlačován, aby režisér Michell v divákovi uměle vzbuzoval dojem, že kouká na něco myšlenkovitějšího, než jen na obyčejný thriller. Loudavost se tvůrci snaží uměle roztočit do vyšších obrátek implementací dynamické hudby, bohužel neúspěšně. Samuel L. Jackson výborně obsazen, jeho sok Ben Affleck si naopak připisuje další film, kterému svým "znuděným" neherectvím ublížil - tady to chtělo někoho říznějšího. Jak by asi Incident vypadal, kdyby se jej ujal právě zmiňovaný Joel Schumacher, můžeme jen domýšlet.

Přes účast zvučnějších hereckých jmen je Grizzly rutinním animal hororem balancujícím na hraně béčka a céčka. Nepřichází s ničím novým, jakýsi slabý scénář je tady jen z povinnosti, postavy se chovají tak, aby naštavanému grizzlymu hon na lidi ulehčily, občas je příliš nadužívána digitalizace, jen na krásné exteriéry Aljašky a Piper Perabo se hezky kouká.

Psychologický thriller, pracující s prvky hororu, depresivně tíživý svou reálností. Slovo psychologický bych podtrhl. Nízkorozpočtová nezávislá sonda do nitra násilných a sexuálních deviací, jejich vzniku, inspiračních prvků (kdy se režisér Schirmer nezdráhá detailně ukázat, o čem mluví), spouštěčů a vlivu sociálního prostředí. Found si sice nedělá ambice býti podrobnou psychologickou analýzou, přesto dokáže diváka šokovat a deptat svou temně a mrazivě účinnou atmosféričností, nepříjemnou, nikoli nereálnou, nezakrytostí. Závěrečné vyvrcholení jen vystupňuje znechucení na maximum, současně však nastartuje přemýšlení, proč se tito devianti a násilníci mezi námi vyskytují, jaké jsou jejich pohnutky. Schirmer ukazuje, že má talent, s ničím si nebere servítky, zároveň si však udržuje jistou úroveň. Jeho dílo ve mně bude ještě dlouho rezonovat.

Laskomina na romantickém filmovém nebi, která v sobě v dokonalém poměru míchá skvělý britský humor, dobře napsaný scénář, patřičnou míru cukru (bez něj to prostě nejde) a silnou dávku emocí. S láskou, Rosie tak dokáže rozesmát, potěšit, pohladit na srdci, dojmout i rozplakat. Přitom si bravurně pohrává se situacemi ze života, které dohromady tvoří příběh dlouholetého míjení dvou srdcí, která přirozeně patří k sobě. Mně osobně tato romantická komedie sedla přesně do nálady a už nyní ji považuji za jednoho z nejlepších zástupců tohoto žánru. Potěšila mě také Lily Collins, která se se svou postavou dokonale sžila, je milá, patřičně ulítlá a podává zatím nejlepší výkon své kariéry. Jsem rád, že naděje, které jsem do ní vkládal už od Sněhurky nezklamala, tudy vede správná cesta, nikoli přes projekty typu Mortal Instruments.