Recenzie (296)
Taká zvláštna rodinka (2001)
Wes Anderson a jeho tempo, který někoho odradí, někoho uspí a mě nevim proč podruhý přilepilo k obrazovce.
Súboj Titanov (2010)
Souboj Titánů rozhodně nespatřil světlo světa proto, aby se lidem kouřilo z hlavy nad tím jak je promyšlenej, ale proto aby se kousalo, pilo a polykalo, na konci oklepat drobky a hurá za známejma vyprávět, že už sem viděl ten novej trhák a doufat, že sem ho viděl ve víc D než oni. I takový filmy jsou potřeba, já jsem s tim smířenej a snažim si je užívat, i když to někdy dá zabrat.
Odpočítávání (2010)
Takhle nějak si představuju, že má gradovat děj.
Vlkolak (2010)
Přesně ten případ, kdy v každym uchu slyšim jeden hlas. Jeden řiká, že tohle bude určitě pecka, protože spojení Benicio Del Toro a vlkodlak nemůže dopadnout špatně a druhej že to zavání průserem, protože udělat vlkodlaky, kterejm se dá uvěřit a který jen nevypadaji jako chlap co se nerad holí s křivejma nohama, je potíž. Dvě hvězdy jsou možná málo, ale za to zklamání, že nastala ta druhá varianta, je sem hodim a měnit nebudu, abych příště věděl, že se nevyplácí si něco dopředu malovat.
Zlý poliš (2009)
Téma mi připomnělo francouzský film Prohnilí, ale srovnávat tyhle věci je nesmysl. Takže snad jen ke Cageovi, takhle ho můžu a zhuntovaný lidi mu fakt jdou.
Na sever severozápadnou linkou (1959)
Aukce je dokonalá, vždycky mě napadalo jaký by to bylo, hlásit tam kraviny.
Kdysi byli bojovníky (1994)
Film sice z druhýho konce světa, ale na první pohled hned jasný, o čem že to je. Bez slavnejch jmen, bez zbytečnýho mazání medu kolem huby.
V mene otca (1993)
Silnej příběh. V hlavní roli obyčejný lidi, který se připletli do rvačky dvou vzteklejch psů jménem IRA a Anglie, ve který je klidně možný utržit šrámy, ze kterejch se jen tak nevylížete.
Sirota (2009)
Čtyři za první hodinu a půl. A budu dělat jako že sem konec neviděl, protože od doby co se Vera Farmiga dozví, jak že to všechno je, to je jen další hororovej konec ala amérika. Obzvlášť zběsilá jízda na sněhu, za kterou by se nestyděli ani Loeb s Hirvonenem dohromady pobavila.
Nindža zabijak (2009)
Když mi bylo deset, tak sem si z pozinkovanýho plechu taky stříhal hvězdice, ale nikdy mi takhle nelítali, buď sem stříhal šejdrem nebo je tenhle film kravina.