LachtanShows

Tempo se hodně zpomalilo, opravdu se tu točí jen pletichy a drbíky, které ale v rukou někoho tak přesvědčivého jako je Rhys Ifans prostě upoutají pozornost. Milly Alcock nekopíruje svou GOT předchůdkyni. Já její postavu mám totiž mnohem radši, než jsem měl kdy Dhaenerys.

Reklama na tuhle věc si mě jako studenta vysoké, kterého univerzitní prostředí ve filmech/seriálech nemálo zajímá, dost přilákala, abych se hned v úvodní epizodě zděsil, co to Honza zase splácal za volovinu. Těšil jsem se na sociální drama, kde se bude řešit pohlavní nerovnost na akademickém pracovišti, my jsme ale dostali další generickou slátaninu, jejíž ústřední zápletku musí zase tvořit vražda. Proč se to v dnešní televizi neobejde bez zabíjení?!

Kim je už bez debat mojí opravdu nejoblíbenější postavou, za to Mikeova linka by chtěla pořádně nabrat. Jsem zvědav, co se bude dít dál s Hectorem, když víme, že už jde nejspíš o předzvěst jeho kondičního stavu v BB.

Po delší době se konečně navracím ke sledování, začínám trochu pomalejšími díly, které mě sice stále baví sledovat, ale neučarují.

Tuhle epku jsem si nepamatoval už vůbec, přestože ji tu mám nějaký ten rok ohodnocenou. Džouky na Planetu opic famózní.

Viděno před tak dávnou dobou, že jsem si pamatoval téměř prd, ale ta přespříliš ekologická agitka mi tu trochu vadí, Lisa by byla v tomto ohledu opravdu nesnesitelná v reálném světě.

Ohodnoceno mám už nějaký ten pátek, ale vůbec jsem si tuhle správně trhlou epku nepamatoval. Opět mnoho hlášek, které bych už dneska považoval za legendární!

Mám rád hrátky s dvojníky v jakémkoli formátu paralelních univerzů, ale tady si už Roiland fakt něco šlehnul. Šlo tu na mě moc vibů z nejujetějších epizod Ricka a Mortyho.

Lidi si stěžují, že se tu jen kecá, ale jak si asi myslíte, že probíhala skutečná historie? Že se na dvorech jen činilo a ne jen ústně plánovalo? Proberte se lidi. Tohle je sice fiktivní svět, ale opřený o dějinné reálie. Jo a Matt Smith a první a zároveň i poslední scéna dílu? S chutí ignoruju chybičky a skláním poklonu.

Návrat seriálu, u něhož nejvíce sedí tvrzení “forma válcuje obsah”. Ale ne forma celá, kameře, dialogům a vůbec prkennosti herců bych vyčítal na stránky kdejaké tučné encyklopedie, ale scenérie mé milované Šumavy zde utváří tu část formy, pro kterou Modravu dojedu do jejího blížícího se finále.