LachtanShows

Ten, kdo se o Píseň ledu a ohně zajímá více než skrze stížnosti na sociálních sítích, moc dobře ví, že první řada nemohla stihnout odvyprávět ty nejmocnější momenty celého příběhu, tudíž i všemi očekávané finále nepřináší velkolepou válku, nýbrž jen další z důvodů, proč k ní nakonec stejně musí dojít. Všemi možnými aspekty, které z Rodu draka dělají nadstandardní seriál, se ale epilog první sezóny pyšní a já se jdu posadit se slzou v oku do kouta nejen za smrt jedné z postav, ale hlavně za to, že dřív než za rok (a kus?) se navázání nedočkáme.

Protipóly se po vzoru Simpsonů (a asi i jiných) taky po čase dočkali hrůzostrašného speciálu a jako ortodoxní nefanoušek Halloweenu jsem si tuhle parodii na říjnový svátek silně užil. Ani nevím, která z linek byla nejlepší, smál jsem se skoro u všech. Klidně by mohly se 4. řadou zavítat zase do těchto končin.

V tomhle seroši nechtěli Soukupovi hrát ani čeští herci, a tak veškerý budget šel na zahraniční Němčoury, co si odskočili z bavorských telenovel a tady je úplně trestuhodně předabovali. Takhle přesně se dělá seriál, se kterým chcete ztratit konec týdne.

Největší chybou tohoto Flanaganova výtvoru je to, že se nejedná o minisérii, ale zjevně se bude v budoucnu navazovat. Až mě štve, že jsem přispěl ke sledovanosti, která je pro obnovení pro další sérii klíčová.

Po skvělé osmé části se seroš vrátil zpátky tam, kde mě zdařile nudil a mimo pár výborných dialogů se tu opět neděje vůbec nic zapamatováníhodného.

Za mě rozhodně nejpovedenější epizoda s hutnou hororovou atmosférou a pro mě potěšující “Dark” myšlenkou zacykleného kruhu. Fanoušci zmíněného německého klenotu budou vědět.

Nebudu lhát, že jsem od semifinále série čekal údernější průběh, ale na konci jsem si fakticky říkal, že se musí něco stát. A s úsměvem na tváři čekám na (doufejme!) kulervoucí finále.

Třeba uznat, že alternativní budoucnost tohoto příběhu mě nevzala tak, jak asi tvůrci zamýšleli, ale navzdory tomu je u mě Playlist pořád bleskem z čistého nebe.

Martin byl tak výstřední postavou, že mi jeho vystupování bavilo i v dílech, kde nebyl středobodem a to mi v tak propracované minisérii naprosto stačí.

Odpadem bych si v životě nedovolil tu podhodnocovat takový klenot, ale nemůžu se ubránit pocitu, že mi vyprávění z Andreasovy strany zatím zaujalo nejméně.