curil

Průměrný horor bez znázorněné hrůzy a napětí, okořeněný trochou erotiky. Objeví se i dvorní herec Jesse Franca Howard Vernon v roli komorníka. Hlavního hrdinu příběhu Borise Zaroffa pronásleduje rodinná minulost. Podléhá halucinacím a jde ve stopách svého otce hraběte Zaroffa: pronásleduje mladé dívky a mučí je v sklepeních svého sídla.

Humor na průměrné úrovni, takové vyprávění dědků v hospodě, kteří si vymýšlejí nebo opakují jen to, co už slyšeli od svých otců. Herecké obsazení dobré, dechovka a písničky už slabší. Vše osvěží výklad Josefa Hlinomaze o jeho obrazu "Oslava vynálezu kyselého zelí".

Z celého cyklu "Slavná alba" patří "Transformer" Lou Reeda k nejvydařenějším. To si ale každý divák vybere sám podle své obliby žánru hudby.  Povídání o Andy Warholovi a dalších osobách z legendární "Továrny", zajímavé.

Spousta staré country muziky, vyprávění o úplných začátcích této hudby až od sedmnáctého století. Pozdější vzory Boby Dylana, ukázky provedení známých písniček a povídání o tom, jak se vyvíjely.

Jedno z nejlepších pokračování celé série o Sherlocku Holmesovi. Předlohu jsem četl, vyšla před lety ve sbírce autorových detektivních povídek. Díl se líbí i proto, že televizní zpracování nepostrádá nezvykle dost humoru.

Slabý průměr jak hororu, tak i soft core erotiky, i když dvě scény felace lehce vybočují. Viděl jsem verzi v délce 85 minut, zřejmě právě o toto nastavenou. Některé hororové scény vyznívají až směšně, např. čarování nad mumiemi ve sklepení, které sexuálně stimuluje dceru zemřelé hraběnky. Právě duch zemřelé se vtělí do mladé dívky, aby se pomstil zlému manželovi.

Třetí série Pana Tau patří k nejvydařenější. Návrat ztraceného syna a světoběžníka Alfonse do rodiny Urbanových přinese trochu vzruchu pro jejich děti a jenom starosti tatínkovi Urbanovi ve skvělém podání Vladimíra Menšíka.

Na tak dobré herecké obsazení je pohádka slabá. Pomalá a nudná. A hlavně architekt mohl vymyslet lepší kulisy než stavebnicové kostky pro dvouleté dětičky.

"Přicházím s pozdravem salám ale i rum", tak to si pamatuju čtyřicet let. Jako vždy vyřídilka Vladimíra Menšíka, bohužel částečně i komunální humor. V tom množství televizních komedií vyprodukovaných v sedmdesátých a osmdesátých letech lehký nadprůměr.

"Já jsem znal každého" - odpovídá V. V. Štech na otázku spolubesedníka na heroické osobnosti českého kulturního života. A také o nich zasvěceně vypráví. Vidím cyklus už poněkolikáté a vždy se dozvím něco nového, tolik informací nelze najednou vstřebat.