curil

Kostýmní italská komedie natočená v době   vrcholu podobných italských filmů. Příběh   má málo obvyklý námět o životě kastrátů,   tolik oblíbených v osmnáctém století v   Itálii a Francii. Z pozdějších filmů mě už   napadá pouze film Farinelli z roku 1994, což ale   byl více film životopisný a vážný.   Komediálních gagů ve filmu příliš není,   spíš se jedná o kostýmní taškařici s   převleky, což už nese námět. Špičkové   obsazení složené ze známých italských,   francouzských a i anglické herečky, je dalším   tahákem povedené komedie.

Francouzská vánoční komedie v těžkém závěsu americké produkce na stejné téma. Kde je "frantíkovský" Noel, kterého jsem si tak oblíbil ve filmu "Země, odkud přicházím" s Gilbertem Bécaoudem (r. Marcel Carné - 1956), a příběh viděl jako kluk nejméně desetkrát? Dodnes si pamatuji to imaginární zvonění "ding, ding, dong". I když se v příběhu nakonec ukáže, jak se Santa ocitl ve Francii, není to to pravé ořechové. Film zachraňuje v hlavní roli Alain Chabat, ale ty dětičky napříč rodinami jsou opravdu otravné.

Film režíroval Jean-Claude Chambon pod dohledem Philippa de Brocy, spoluautora scénáře. Jde o režisérův první a poslední film. Vidět mého oblíbeného herce Jeana Rocheforta v blonďatém přelivu je docela šok. Jinak film je průměrnou francouzskou komedií ze šedesátých let a jako vždy v té době obsazen hereckými esy mimo jmenovaného Rocheforta,  Francisem Blanchem, Michelem Galabru, Charlesem Dennerem. Nejzábavnější částí filmu je recepce na filmovém festivalu v Cannes, kde se hlavní protagonisté nejprve vydávají za obsluhující personál a po převleku za členy bulharské delegace. Plnovous Galabrua je skutečně neopakovatelný. Na rok vzniku filmu poměrně originální nápad.

Viděno dne 24. prosince 2023 v francouzském znění na ok.ru. Nemohu si pomoci, ale tato kriminálka mi hodně   připomíná zfilmované romány Edgara Wallaceho   ze šedesátých let, které se také dostaly v   té době kupodivu do českých kin (např.   Hostinec na Temži, Tajemný mnich, Záhadný   Hector, Indický šátek, Mrtvé oči Londýna,   Zelený lučištník a další). Ač jsem velký   fanda francouzského filmu, v tomto případě   dávám větší plus západoněmeckým   filmařům, kteří využívaly v příbězích   většinou i humornou notu a vše bylo natáčeno   s nadsázkou, ale i v určité úctě k slavnému   autorovi. A také se mi líbilo, že ve filmech   vstupovali opakovaně v různých rolích   populární herci jako Klaus Kinski, Eddi Arent,   Joachim Fuchsberger, Heinz Drache, Hans Clarin,   Heinz Weiss, Karin Dor atd.

Shlédnuto v originále na ok.ru dne 23. 12. 2023.

Film režíroval Jean-Paul Sassy a ne Maurice Régamey, který je autorem scénáře. Dále možno uvést střih - Jean Villain, producent Donjon Films, vedoucí produkce Georges Mathiot. Premiéra filmu 24. března 1965.

Když se francouzští filmaři v poslední době pustí do dění ve druhé světové válce, většinou z toho vyjde podařený film. Sledovat útěk vesničanů s povozy na cestě do nejistoty je poměrně tristní. V druhém plánu běží příběh německého fašisty pátrajícího po svém malém synkovi. To je poměrně záživnější část filmu. I když film nekončí tragicky, na mě celkově působí depresivně. Co všechno ještě čeká na tyto poutníky prchajícími před německými okupanty? Film je natočen s perfektní výpravou, působí na mě velice přesvědčivě.

Solidní francouzská detektivka, kterou drží nad průměrem herecké výkony Jean-Louise Trintignanta jako inspektora Ravica a Richarda Berryho v jedné z jeho prvních velkých rolích. Ten hraje vraha Jacquese, který mi byl chvílemi i sympatický vzhledem ke svému osamění a psychické poruše. Film není postaven na napínavém ději, od první chvíle zná divák vraha a je přítomen jeho zločinům. Režisér se více soustředil na psychologii hlavních postav, detektiva a zločince, kteří mají ve výsledku stejný zájem.

Průměrný akční thriller, který se potácí na hraně béčkových filmů, ale s dobrým hereckým obsazením. Škoda otřepaného námětu s vytáhnutím dcery na scestí "z rejže", to už snad tady bylo se Seagalem, Van Dammem, a mnoha dalšími. Scény přestřelek jsou dostatečně nadsazené a naivní, aby zaujaly průměrného diváka. Ale když se to opakuje potřetí, je to už nuda. Takže nebýt již zmíněného obsazení hlavních rolí filmu, bylo by to o dva stupně slabší.

Průměrná komedie, která se dá asi opravdu zkouknout jenom na vánoční svátky a asi jenom jednou. Pár vtipných scének při návštěvách prostřídaných se životními radami zkušenějších, což mi asi nejvíc lezlo na nervy. Jsem zvědavej, jaký role bude hrát Vince Vaughn za deset patnáct let.