gauchingman

Je to příjemná záležitost pro všechny milovníky onoho pitoreskně poetického zabíjení pomocí Smith & Wessonů, případně jiných udělátek. Vše se, jak to tak vypadá, zdárně vyvíjí, kolťáky dělají rámus, ze zaprášených a dávno nepraných svršků všemožných otrapů stříká červená, prostě pohodička. I závěr je (z počátku) v pořádku: náš (kladný) hrdina umírá – a neděje se tak sešlostí věkem – a divák může prožít katarzi jako ve starém dobrém Řecku... Jenže je tu ještě něco, tedy někdo, totiž antihrdina, který se nám trošku pomát. Bez nejmenšího varování postřílí své druhy, kteří mu přispěchali na pomoc, a soudě podle toho, jak byli zdrchaní, přijeli zřejmě až z Kamčatky... a po této nenadálé řeži se náš antigeroj nechá dobrovolně odlifrovat na svou vlastní popravu. - - - Je celkem běžné, že správné drama končí totálním mrtvoláriem (jak pravil klasik Ivan Vyskočil), není snad ani vyloučeno antihrdinovo prozření, ovšem takovéto "práskání stranickými průkazy" je až k nevíře... Co kdyby Rasl své druhy prostě nechal velkodušně žít, potažmo se jimi dal bohorovně osvobodit, jen v posledním detailu kamery by jeho kukuč představoval, řekněme, jisté "rozpaky"? Ahoj Jamesi!

Ne, už nechci cenu señora Nobela, radši si koupím nové omalovánky.

Dojemný film o přátelství člověka a cvrčka... ------------------------- P.S. Konec filmu je asi poněkud přepálený, ale chápu, že kdyby skončil normálně, okamžitým přivoláním policie, celý příběh by zřejmě tak nějak vyšuměl do ztracena. Tady se tvůrci chytili sami trošku do pasti.