Posel

Tak toto bolo fakt prekvapenie. Woody Harrelson si u mňa v roku 2oo9 fakt „šplhnul“. Najprv ako macher v Zombieland, a teraz bezútešný vojak. Ono samotná zápletka bola zaujímavá a inovatívna, ale niečo tam veľmi chýbalo. 2 vojaci, ktorí mali za úlohu odovzdávať správu o smrti vojaka jeho priamym pozostalým. Dramatické situácie, s ktorými sa stretávajú pri vykonávaní tejto nevďačnej práce sa človeka dotknú, resp. mňa sa dotkli. Vojaci pritom trpia značnou asocialitou, nevedia sa zaradiť do spoločnosti. Dôvody tejto asociality sú však (aspoň pre mňa) neznáme. Trápi ich vojna ? Trápi ich práca ? Či oboje ?____Film sa pustil smerom, ktorý si ma nezískal. Zapliesť doň lásku nebolo práve najšťastnejšie rozhodnutie. Film ma preto sklamal, ale herci boli skvelí. A Woody si zaslúži svoju nomináciu na zlatý glóbus! (22.12.2009)

Výborné drama. Během filmu mi častokrát naskočila husí kůže, holt tahle práce je dost hnusná. Všichni herci předvádějí skvělé výkony, ať už jde o hlavní či vedlejší role. Ani samotné režii není moc co vytknout, všechny scény vyznívají tak, jak mají. Ale přece jen si musím trošku postěžovat na posledních zhruba 20 minut, kdy filmu šíleně rychle došel dech a nastala nic neříkající nuda. Nicméně ty 4 hvězdy si určitě zaslouží. (09.01.2010)

Ben Foster dokazuje, že není jen blonďatý andílek z X-Menů, ale že doopravdy umí hrát. Po boku Woodyho Harrelsona chodí do domovů lidí, aby jim s lítostí sdělil, že jejich syn/dcera/manžel/manželka zemřeli ve válce. Podmanivý film, který ke konci trochu ztrácí tempo a zajímavost, ale rozhodně stojí za to. Škoda, že se film vyhnul českým kinům a není díky tomu všeobecně známý. U některých kousků je to opravdu škoda a distributor často šlápne vedle. (24.10.2010)

Nebýt velmi emotivních scén při sdělování úmrtí blízkým je The Messenger vcelku prázdný a nudný film. Občasné střípky dobrého herectví zde zaznamenávám u Woodyho Harrelsona a naopak mi připadá, že Benu Fosterovi odumírají všechny mimické svaly a již nedokáže vyjádřit žádnou jinou emoci než jeho standartní nasraný ksichtík. Nedošel jsem k žádnému výraznějšímu poznání, snad jen ,, Ti Američané si za všechno můžou stejně samy.'' (21.08.2010)

Od začiatku slušne budovaná dráma stojí na bravúrnych výkonoch Harelsona a Fostera a na vývoji ich vzájomného vzťahu založeného vyslovene na svojsky vlastnej komunikácii medzi dvoma vojnovými hrdinami. Mimo hudobného doprovodu a zauzleného deja číha číra pravda a šialenosť z práce posla smrti. Toto je podstata tohto filmu. Tento rok akoby sa s nimi "vrece roztrhlo"( Posledná cesta, The Hurt Locker....), no až teraz sa to skutočne podarilo. Je síce pravdou , že na Woodym som sa smial dokonca aj vtedy, keď sa v závere filmu rozplakal, no myslím, že to tak proste malo byť. Jeho herecký štýl ho už od podstaty predurčuje na osudovú postavu vážneho životom poznačeného absurdistu ala Zombieland. Napočudovanie dokonca i tu funguje tento fakt dokonale, a s Fosterom tvoria niečo ako "buddymovie" dvojicu, ktorá sa do záveru rozrastie viac, ako by bolo pre danú situáciu vhodné. Nevadí. Záver už napokon trošku uchádza zo zabehnutej silne dramatickej pol druha hodiny, ale ako odľahčovák, po sérii dosti silných citových reakcií pozostalých, ktoré na nás tvorcovia s počiatku chŕlia jeden za druhým, tá ostatná časť určite zabodovala. Prirodzene len za zvuku reálných ľudských vonkajších ale i vnútorných ruchov sa hrá na poctu vojakom a zamyslenie nad utrpením nie len padlých, či príbuzných, ale najmä tých, ktorí tie neblahé správy musia tým pravým doručiť. A to minimálne stojí za pozornosť.... (09.02.2010)