angel74

Když zohledním, že se jedná o televizní drama, není to tak špatný film, jak by se podle zdejšího hodnocení mohlo zdát. Znám pár lidí s roztroušenou sklerózou, proto vím, jak moc je život s touto zákeřnou nemocí obtížný. Dokážu tedy ocenit věrohodnost a aktuálnost tématu, ať už po zdravotní či vztahové stránce. Navíc se tu zbytečně netlačí na pilu, co se týče emocí a občas svitne i tolik důležitá naděje na lepší zítřky. (65%)

Uvítala bych, kdyby byl dokument podrobnější, takto to na mě působí trochu zbrkle a neuceleně, ale velmi oceňuji snahu o objektivitu. Volodymyr Zelenskyj rozhodně není dokonalý (nikdo však nejsme bez chyby), ovšem jeho životní cesta je vážně neuvěřitelná. Osobní nasazení i nesmírnou odvahu, s jakou se snaží vést svůj lid v boji za svobodu, by mu mohl kdekterý státník závidět. Co já bych za to dala, kdybychom měli takového prezidenta jako Ukrajinci. Přinejmenším bychom se za něj nemuseli stydět.

Díky silné herecké skvadře je to koukatelné. Bohužel však téměř všechno ostatní stojí za starou belu... (40%)

Žasnu nad tím, jak dokonale se tvůrcům podařilo vystihnout autentickou retro atmosféru sedmdesátých let minulého století. O americké novinářce a televizní moderátorce Christine Chubbuck jsem nikdy neslyšela, takže jsem teď jejím životním příběhem docela šokovaná. Film má sice pár hluchých míst, kdy se skoro nic neděje, ale Rebecca Hall v titulní roli je natolik uhrančivá, že mi to vlastně vůbec nevadí. (75%)

Až tak úplně komedií bych to nenazývala, jedná se spíš o lehké rodinné drama, jehož hlavním hrdinou je spisovatel v tvůrčí i životní krizi, nikoliv jeho pes. Tyhle nepřesné informace jsou nejspíš jedním z důvodů nižšího hodnocení, protože lákají jinou sortu diváků než ty, kterým je film určen především. Yvan Attal sám sebe celkem obstojně zrežíroval. Jeho civilní herecký projev dobře sedí k danému tématu. Rádoby vtipné pasáže s nadrženým psem mě moc nenadchly, ale hodně se mi líbila doprovodná klavírní hudba. (60%)

Když jsem nic moc neřešila a vypnula mozek, dalo se na tohle akční béčko koukat. Popravdě jsem čekala daleko větší průšvih. Za poslední pronesenou Arnieho hlášku, která mě fakt pobavila, přidávám hvězdičku navíc. (50%)

Jde o duchařsky laděnou romantickou komedii, která je bohužel strašně předvídatelná, ale naštěstí nabízí docela dost humoru a vtipných situací. Tedy aspoň já jsem se po většinu času skvěle bavila. Sedlo mi i obsazení Reese Witherspoon a Marka Ruffala do hlavních rolí. Úžasně to mezi nimi jiskřilo. (70%)

Scénář sice místy zavání jistou tvůrčí bezradností, přesto se mi tenhle film docela líbil. Brendana Frasera moc nemusím, ale v téhle mozaice čtyř navzájem propojených příběhů jsem si jeho přítomnost celkem užívala. Nicméně zdaleka nejlepší herecký výkon tu podává Forest Whitaker. Je opravdu velká škoda, že postava řadového finančního poradce, kterou hraje, nemá delší životnost. Za zmínku rozhodně stojí i hudba, jež krásně dotváří temně melancholickou náladu snímku. (75%)

Největším kladem tohoto komorního dramatu je bezesporu obsazení Josefa Trojana do titulní role mladého alkoholika Adama. Syn uznávaného herce se dokonale potatil a svým přesvědčivým hereckým výkonem táhne celý film. Nechápu ovšem, proč ústřední píseň Kvit v podání kapely Nebe zní až při závěrečných titulcích. Přitom podobná hudba by se v průběhu děje hodila daleko víc než symfonie Petra Iljiče Čajkovského, kterou by si hlavní protagonista ve věku devatenácti let dnes do sluchátek určitě nepustil. Taky bych uvítala zřetelnější přechody mezi přítomností a minulostí, občas jsem se v tom trochu ztrácela. (65%)

Viděla jsem italský originál Naprostí cizinci i francouzský remake Le Jeu a s potěšením mohu říct, že česká verze této brilantní konverzační dramedie se mi líbila skoro stejně jako původní film, přestože chyběl moment překvapení. Ačkoliv byli prakticky všichni herci dobří, musím přece jen vyzdvihnout výkon Martin Hofmanna, který všem ujel o parník. (75%)