oashi

Úplně na sto procent to není, na hromadu hvězdiček však jistě ano, s klidným srdcem. Sám jsem se překvapil, kolik si toho pamatuji ze čtení knihy, byť je to už 30 let. A mám porovnání i s filmem z osmdesátek, tak jsem se na tuto Dunu tetelil nedočkavostí. :) Zklamán rozhodně nejsem: Byl jsem v kině na pořádném plátně (jen 2D) s pořádným zvukem, tak jsem si užíval širokoúhlé záběry, které filmaři i opravdu využili: Na jedné straně plátna detail, na druhé straně plátna doprovodná akce v pozadí... Rozhodně bylo na co koukat. Čeho mi přijde líto, je hudba: Hlavní motiv "fremenského" vokálu je pěkný. Byť možná trochu přetechnizovaný velkým orchestrem, když by samotný hlas v doprovodu jen tří nástrojů vynikl ještě lépe. Navíc je úplně všude, kam by se hodilo i něco jiného: Navštívili jsme minimálně čtyři planety, ale nevšiml jsem si nijak zřejmých hudebních doprovodů, ke každé nějak rozlišitelný. Hlasitého dunění jsme si užili dosti, což bylo až nepatřičné: Dunění imperiálního křižníku ze StarWars i zde a tak často? Navíc i bez použití hlasitosti: Neustále na plné pecky. Holt ne 100 % hodnocení: Našel jsem si mušku. Příběhu z knihy se tu drží velmi věrně, ba až tak moc, že film končí ani ne v polovině první knihy... Tahle série může být sakra dlouhá, jestli v ní budou pokračovat tímhle tempem. To není nutně na škodu, jen mne to napadlo už při promítání: 2,4 hodiny, a stále na začátku. Pár odchylek od knihy jsem si však všiml: Podle knihy měli Atreiďané používat své extra akustické zbraně, jak bylo báječně ukázáno ve starém filmu. A tak se právě měla projevit vražednost Paulovy přezdívky "Muad Dib". Což měla být tuším jizva na měsíci: "písečná myš", a ne "ruka"... Divné. Paul rozhodně není žádný žabař: V knize se proti tréninkovému automatu dostal přes level 3, což už ho mohlo i zabít. (A dostal tam za to sprďana, když mu vešli do místnosti a vypli mu ho.) Zde ve filmu snad trénoval jen s lidmi? Ani nic o zbytečně pomalých pohybech, když protivník žádný osobní štít nemá... Tyhle boje nožem, na blízko, jsou vůbec nahrávka na smeč filmařům, už od Herberta, aby bylo na co akčního koukat: Rok 10'000, a žádné počítače, ani kulomety, jen hordy armád valící se proti sobě? Takto se nebojovalo ani za Alexandra velikého. Holt asi už Herbert. :-/ A to nemluvím o ignorování jazykových bariér mezi rasami: Všichni si rozumějí? Jenže to by zrovna ve filmu jen zdržovalo, chápu. Stejně tak postranní příběhy ostatních postav: Zde nejsou. Že by tu veškeré koření a jeho význam znali jen teprve 80 let? Ani to mi nesedí. Pak se Harkonenům není co divit, že se jim ztráta planety tolik nelíbí, když na ní vše sami za své vybudovali. CarryAlly jsem si představoval jinak, rozhodně ne balónové... Ale to už jsem ovlivněn zas hrou. ;) Zato ornitoptéry jsem si užíval. Před koncem filmu mi vyrazil dech Paul, když jako nuzný ztroskotanec najednou spřádá plány na vydírání Císaře, že jeho potíž s hrozící občanskou válkou vyřeší sňatkem s některou z jeho dcer: To přece mělo vzejít až z úst Benegeseritek, navíc až ke konci první knihy? A tak druhou část tohoto filmu už takto věrnou zdaleka neočekávám. Spíš se bojím: Jak že si to pak filmaři přiohnou? Ještě dodám: Ekoložka zmínila, že planeta je vhodná k terraformaci, že vody má dost, jenže objev koření toto zastavil. Pak je ale nesmysl, aby vesmírní navigátoři byly natolik zmutovaní, hm? A za druhé: Už zde Paul řeší vzdor vůči budoucnosti a osudu naplánovanému kněžkami: Už teď kuje "vlastní cestu"! Nečtenáře předlohy uklidním: Klidně na to jděte, opravdu tu říkají úplně všechno, vysvětlují souvislosti. PPS: Bohužel, jak přijdou na písek, vyprávění už je spíše snové, nějak se to táhne. A film vlastně ani nemá závěr, gradaci... K jakémukoli vrcholu je ještě daleko.

Dokument poukazuje na střet zájmů výrobců plastů: Kromě paliv si ze svých původně odpadových materiálů zavedli přidruženou výrobu, tedy plasty. A úspěšně lidem podsunuli myšlenku, že za obaly, následně odpady, je odpovědný aktuální majitel, tedy spotřebitel. Jenže argument zní: Zákazník si chce koupit zboží, ne obal! Obal vlastně ani nechce. A zmiňují i další neřesti: Zavádějící chování producentů plastů, když přispívají na čištění přírody od odpadních plastů, na recyklační stanice apod., že si tak zpětné dělají dobré jméno. Jenže tohle jejich předváděné dobro má spoustu much. Ke konci chválí byrokratické regulace, např. zákaz brček. Vrtalo mi to hlavou: Jsem proti byrokratickým "regulacím" volného trhu. I pro mne je však petrochemický průmysl o "privatizaci zisků při socializaci nákladů". Filmu například vyčtu zmateně argumentace, když dojde na ekonomiku: Jakmile měli vyslovit tvrzení o vlivu zvýšení produkce na poptávku... Mají to pomotané. Jako přínosné mi přijde předvedení celého výrobního řetězce, oproti místu, kde se obal (či polotovar) mění v odpady.

Poselství ze závěru: Čištění oceánů, resp. jen pláží, je jen znouzectnost. Hlavní je řešit problém už u zdroje. Obzvláště mikroplasty jsou hodně výživný výsledek našeho běžného života, třeba i jen pračka, když se lámou umělá textilní vlákna.