AppleCore

Všechny důvody proč miluju film obsažený v každý jedný vteřině! „Blade Runner 2049“ je suverénně nejlepší sci-fi od dob Interstellaru a scenáristicky jeden z nejlepších filmů novýho tisíciletí. Film, kde stejně jako hlavní postava, ani divák nemá tušení, o co sakra jde a společně s ní si projde celým příběhem. Jenomže zatímco „K“ dokráčí do jeho konce, vy jakožto divák budete přemítat nad dějem ještě hodně dlouho po skončení. Nejste totiž detektiv, abyste si tu skládačku složili jenom tak – lusknutím prstu. Svět Blade Runnera 2049 perfektně a hlavně logicky navazuje na vizi Ridleyho Scotta a třebaže 2049 funguje jako samostatný film, znalost jedničky je důležitější, než se může zdát. Celý je to zaobalený do fantastickýho vizuálu (průlety městem jsou opojný jako máloco) a do dalšího fenomenálního soundtracku Hanse Zimmera, kterej - stejně jako před třemi dekádami Vangelis - stvořil atmosferickej synth ambient jež na diváka dejchá všemi pocity budoucnosti. Takže JO! Blade Runner 2049 je strašná pecka, která se ale nezaryje pod kůži širšímu publiku, protože je divácky náročnější, než valná většina komerčních blockbusterů (viz. Utržená suma za první víkend promítání). Technická, příběhová, hudební, výtvarná i režijní dokonalost! Já jsem rozloženej tak do 6.10.21!

Když se vám sejde režisér bez vize se scénáristy bez nápadu, nikdy z toho nemůže vylézt slušnej film. Temná věž selhává na všech frontách, kdy postavy nemají duši, akce nemá dynamiku a příběh postrádá cokoliv zajímavýho. K tomu si připočtěte hodně krátkou stopáž, která nedá žádný složce filmu pořádně vyniknout. Za mě jeden z nejhorších filmů roku!

Celý to působí i vypadá jako epizoda ze seriálu "Věřte nevěřte"!

Minimalistický nekonvenční drama plný dlouhých frustrujících záběrů, který ale jak plyne ku svýmu konci, zarývá se hlouběji a hlouběji pod kůži, přičemž finále z vás vystřelí duši a provede napříč časem a prostorem! (nic pro ignoranty, ani pro komerčně orientovanýho diváka)

Angelina Jolie si v posledních letech hraje na režisérku, až nyní se jí ale může skutečně nazývat. "First They Killed My Father" je příběh tří sourozenců (dětí), snažící se přežít v útisku rudých khmérů, kteří je připravili o rodinu. Celá situace je tak vyobrazená z pohledu dítěte vytrženého z reality svého dětství, vhozeného všanc realitě tvrdý války. Bohužel první půlka postrádá pevnější dramaturgickou strukturu a zajímavější scenáristický uchopení - prostě proto, že nemá žádnej feeling, moc se tam nemluví a na diváka z hlediska příběhu v podstatě nijak nepůsobí (děj je hodně prázdnej). Film má ale od začátku po konec krásnou kameru, pěknej soundtrack, netlačí se tu zbytečně na emoce (povětšinou) a druhá polovina nabídne napětí, akci a řadu strhujících momentů (do určitý míry napravuje nedostatky z první půlky). Kdyby se Angelina nebála přitlačit trochu na pilu, mohlo to bejt drama roku.

Stojím si za tím, že je Prometheus parádní sci-fi - svým logickým excesům navzdory. Covenant ovšem nejenže boří všechno v Prometheovi nastoleno, ale ničí i jedno z nejikoničtějších monster filmovýho plátna. Do toho scénáristé přisazují tuny dalších nelogičností v čele s neskutečně tupou posádkou, ve který nejde fandit absolutně nikomu. A tak sledujeme bandu idiotů ,kteří se pod parou vlastní tuposti nechávají zabíjet hlava nehlava, Fassbender si za flétny kuchtí příšery ve sklepě a divák jenom zírá, proč se to všechno děje. Osobně jsem chtěl vědět víc o "stvořitelích" a jejich "ráji", spíš než o vzniku vetřelce, kterej vůbec nedává smysl! Scott těžce nedokázal umíchat filozofickou sci-fi s komerčním blockbusterem a vzešlo mu z toho jedno velký beztvarý lejno.

Wonder Woman se tak moc snaží potlačit ambice předchozích filmů, že víc než universe od DC, to působí spíš jako Marvel.

Jeden z těch indie filmů, kde ačkoliv je všechno přesně tak jak tvůrci chtěli a zamýšleli, běžnýho komerčního diváka to mine obloukem. Přeju "dobrou noc"!

Díky trapnýmu rádoby tvrďáckýmu soundtracku se film v určitých pasážích tváří smrtelně vážně, díky čemuž jeho nadsázka vymizí a stává se z toho rutinní sračka bez vize a nápadu. Když ale hraje cokoli jinýho, rázem je z toho "buddy movie" pecka plná hravosti a nápadů... a to je asi tak dvacet minut filmu!

Velkolepý drama utopený v touze udělat to akční! A tak to po chvíli vypouští logiku, emoce jdou stranou, zájem o hlavní postavu uvadá a nastupuje jedna řež za druhou, kdy ani jedna není dost dobrá na to, aby v divákovi vzbudila strach nebo napětí. Příběh tak zachraňují nekompromisní situace a občasný flashbacky Willema Dafoea s dětmi, který dávají smysl a mají skvělou atmosféru. Na nudný odpoledne dobrý, ale v kině by to těžce pohořelo.