Brejlil

Umělohmotně působící prolog mi nejdříve zkazil náladu. Pak se to začalo zlepšovat, hlavně díky úvodním titulkům. Dalších tak 40 minut, když jsme se seznamovali s poněkud svéráznou rodinou a když Barnabas vyrazil do svého rodného sídla, jsem se bavil náramně. Jenže potom, nevím proč, šlo všechno nějak do háje a konec mi připadal přeplácaný. Bizarní a nepříliš vtipné, byť vizuálně stále nápadité.

Fascinujícím prvkem filmu je výprava, především Kolonie se povedla. I některé futuristické dopravní prostředky vypadají zajímavě, i když jsem celý koncept Zeměpádu tak úplně nepobral. Horší je to s příběhem, který je úplně stejný jako v klasickém Total Recall, až na to, že zmizel Mars. Což je škoda, ale ne tak hrozná. Horší je zhroucení interní logiky popisovaného světa v okamžiku, kdy se londýnským metrem vydáme za Matthiasem. Ale nemá cenu to zde rozebírat, koneckonců jméno Kurta Wimmera, jednoho ze scénáristů, varovalo předem. Herecké výkony nečekejte, v tom se remake od originálu taky příliš neliší.

Český film, na který je radost se dívat ve smyslu čistě profesním. Reálie, dekorace, kostýmy, lokace, práce se zvukem, nádhera. Scéna, ve které Hakl prohledává poštu, byla čirým potěšením. Herci, až na výjimky (Taclík), vynikající. Jenže co to bylo platné, když scénář je plný naprosto nevěrohodných věcí. A tou hlavní je bohužel hlavní hrdina. Neskutečně charakterní nebo slepě naivní. Film se odehrává před měnovou reformou a k té došlo 30. 5. 1953. To je po aféře v Čihošti (konec r. 1949), procesu s Horákovou a spol. (červen 1950), po Babicích (červenec 1951), po procesu se Slánským (listopad 1952). A scénáristé nám s vážnou tváří vykládají, že se ještě v roce 1953 najde kriminalista, který se nestáhne z nějakého případu ihned poté, co se objeví StB, který si dovolí vyhrožovat prokurátorem, jako by nevěděl, jak probíhaly politické procesy (nebo jim snad věřil?), který se pokusí zachránit alespoň rodinu naprosto nevěrohodným způsobem, jako by nevěděl, že StB je všemocná? Co se nám to snažili scénáristé vytvořit? A to scénář sedmnáctkrát přepisovali? A to nemluvím o tom, že přitažlivější postavou je nepochybně Zenke, že zajímavější film mohl být z pohledu inscenátorů takových procesů, že... Je mi líto, ale omluvu typu "alespoň to zobrazuje tu dobu" nepřijímám.

I přes kvalitní výpravu a solidní herecké výkony se scénář nedokázal dostat nad popisnost a nezajímavost. S některými postavami se viditelně šetří, Floyd Banner by mohl vyprávět (i když lopata zaujala). Guy Pearce ovšem svého záporáka hraje opravdu s chutí. Problémem je hlavní hrdina: klackovitý frajírek, za jehož blbost zaplatili jiní a který příliš sympatií nevzbuzoval.

První polovina relativní nuda. Jediná agentka široko daleko neztrácí ani po letech zápal a stává se pomalinku osinou v prdeli celé slavné CIA. Její tápání může mít ke skutečnosti hodně blízko, ale divácky to příliš atraktivní není. Přidají-li se scény s dopředu odhadnutelným vývojem (autobus v Londýně, večeře v hotelu Marriott v Islámábádu), má divák o zábavu vskutku postaráno. Ani setkání s doktorem kdesi v Afghánistánu nevěštilo nic dobrého a skutečně, nic dobrého to nebylo. Ale Maya je zabejčená a pomalu, ale jistě jde za svým cílem. Druhá polovina je tedy rozhodně lepší, hledání jehly v kupce sena dopadlo dobře a závěrečná akce je velice dobrá. S nikým jsem se neztotožnil, a navíc, jsa rozmazlen hollywoodskými spektákly, byl jsem zklamán nedostatkem výbuchů apod. Lze jí tedy obdivovat jako profesionálně dokonale natočenou, ale divácky nepříliš přístupnou. Kladem snad je, že americké vlajky nevlají přes celé plátno, nikdo nepronáší zdrcující řeč a vše vyplyne tak nějak do ztracena. Až na Mayu, protože s koncem Usámy ztrácí smysl života.

Takové typicky bessonovské béčko. Většinou jen klišovitý výplach mozku, který si naštěstí na nic nehraje. Ale taky v něm není skoro nic k zapamatování. Snad až na vyjednávací taktiku u CIA.

Moc toho nenamluví. Vypadá retardovaně. Dodržuje pravidla, byť svoje vlastní. A nezná bratra, když jde o děti a ženy. Říkají mu Řidič. A řídit umí. Je ale zle, když ho naštvete. Je horší než nasranej Mexikánec a mnohem, mnohem stylovější. Právě styl je výjimečný, protože příběh to opravdu není.

Tak tohle se nepovedlo. Děsivě nesympatická hrdinka, spousta scén o ničem, dokonce i Cate se asi nudila. Scénář obsahuje víc chyb než ementál děr, a pokud jde o charakterizaci postav, tak asi psal každou scénu s Hannou někdo jiný. Inteligentní, vzdělaná, připravená na všechno? A pak se v marockém "zapadákově" diví elektřině? Kterou viděla už v tom bunkru. Jediným, a to ještě diskutabilním kladem, jsou akční scény. Ale to mi tedy nestačilo.

Tu a tam ošklivě až nesnesitelně pomalé. Dokonalý antipod všech současných špionských vyprávěnek, tak milých mému oku. Ovšem velmi podmanivé, neuvěřitelně propracované a velmi přitažlivé. Bohužel jsem indentitu krtka věděl asi od poloviny...

Problémem filmu je scénář, a to především jeho druhá polovina. Od odjezdu do Jemenu se běh věcí stává jen přehlídkou stokrát viděných a stokrát slyšených klišé. Slouží ke cti Hallströmovi, že z toho neudělal úplně sladkobolnou limonádu a jednou za čas (nepředávkovávám se romantickými komediemi) je takový film snesitelný i pro mě. Zvlášť když je slušně naplněn suchým anglickým humorem a navíc neodolatelným skotským přízvukem hlavního hrdiny. Úplně jsem chápal, co na něm vlastně slečna Harriet vidí.