Evander

1917 je průměrným, obyčejným, válečným filmem, místy má slušný spád a vtáhne diváka do děje, místy je to nuda k uzoufání. Film neobsahuje nic, co by diváka vysloveně nadchlo nebo naopak vytočilo a ničím zásadním se neliší od podobně laděných filmů. Sečteno a podtrženo film spolehlivě zapadne v šedi průměru a neexistuje jediný důvod, proč zhlédnout právě tento. Na druhou stranu si nemyslím, že by zhlédnutí tohoto filmu někoho urazilo nebo nějak pohoršilo. 65% PS: Dodatečně si ještě neodpustím upozornit na jednu neskutečnou debilovinu. 1917, jestli to chápu správně, je jedním z největších velkofilmů roku 2019 a i v tomto roce si autoři neodpustili přešlap, který byl běžný v 60-tých, 70-tých a nakonec vlastně i 80-tých letech. Konkrétně mluvím o několika scénách ve druhé polovině filmu, kdy desátník Schofield probíhá ruinami města a následně přelézá zbořený most. Zde je několik záběrů, kde na desátníka Schofielda střílí skrytý střelec a kulky (střely) létají směrem, ze kterého měly přilétat, tzn. dopadají přesně na opačnou stranu (někdy zeď, tak je to krásně vidět), než by měly. V roce 2019 je to naprostý amatérismus, možná diletantství, nevím, ale v důsledku je to jedno. Na každý pád Oskary si film rozhodně nezaslouží.

Zde bych byl s jakýmkoliv soudem velice opatrný. Není snadné tento počin, který jistě není dokumentem v pravém smyslu tohoto slova, ohodnotit. O tom, že žít ve válečných zónách, je peklo na zemi, jistě není pochyb. O nesmírném utrpení všech, kteří si něčím podobným prošli, zrovna tak. Avšak o samoúčelnosti a prvoplánovosti některých záběrů, stejně jako o tom, kdo tvorbu tohoto počinu zaplatil a co bylo jeho cílem, by se dalo dalekosáhle polemizovat. Nechci vůbec snižovat tragickou situaci v Aleppu, ale je zřejmé, že asi jen málokdo ze zdejších hodnotitelů tam v posledních letech osobně byl. To platí i pro mě a rád bych tomuto polodokumentu či co to vlastně je, věřil, nicméně jsem ostražitý a ve svých soudech opatrný. Film jsem sledovat velmi pozorně, a tak mi neuniklo obrovské množství rozporů a mnoho jednoznačně uměle vytvořených scén. Autentické to prostě není, to ať se na mě zlobí, kdo chce a jak chce. Řada záběrů samozřejmě ano, ale všechny rozhodně ne. Stačí trochu pozorné oko. Obecně si, kdykoliv mám jen trochu příležitost, rád kopnu do soudruhů i do Sovětského svazu. Zde je ale cítit citelná protiruská, v podstatě se dá říci propaganda, která však úroveň filmu sráží a rozhodně ho úplně svádí z na začátku nastolené dokumentární cesty. A pak se vracíme k mé původní tezi: „Kdo si film objednal a čemu a komu má sloužit?“. Nemám rád konspirační teorie, ale tohle prostě není čisté. Vnější vliv je z mnoha scén až příliš patrný. O jednostranném pohledu na celou situaci v Aleppu snad ani psát nemusím. Je to škoda! Takto silné téma se dalo uchopit lépe a zpracovat důvěryhodněji, to by pak třeba i bylo ku prospěchu těch, kteří stávající situací v místě trpí nejvíce.

Pár zábavných momentů a pár dobrých nápadů ještě nedělá film. Humor je povětšinou hodně povrchní, občas vyloženě ubohý. Nemyslím si, že vznik tohoto paskvilu někoho obohatí nebo někomu pomůže. Prezident Blaník je mizerným a veskrze zbytečným počinem. 35%

Erin Brockovich je pro mě příjemným rodinným filmem na nedělní odpoledne. Jako velkofilm ho rozhodně nevnímám, spíše jako velice kvalitní televizní film s výbornou Julií Roberts, kterou nechválím zrovna často a co více, Erin Brockovich je prvním filmem, kde se mi líbila i jako žena. Opravdu hodně se mi ve své roli líbil Albert Finney, který myslím, že zahrál na čistou jedničku. Příběh filmu je poutavý, dobře zpracovaný a jeho inspirace skutečnými událostmi je jedině ku prospěchu věci. Nenásilné až vyloženě klidné zpracování i vypjatějších scén pak z filmu činí vysloveně odpočinkovou podívanou vhodnou pro několikanásobné zhlédnutí. Jinými slovy opětovnému zhlédnutí filmu se rozhodně nebudu nikterak bránit, byť ho sám vyhledávat nebudu. 79%

Slzy slunce jsou překvapivě dobrým válečným filmem se silným příběhem a řadou silných charakterů. Překvapivě i Bruce Willis se mi v roli poručíka Waterse líbil. Bruce Willise mám velmi rád, ale cíleně bych ho pro tuto roli nevybral a o to více mě překvapil. Příběh je jistě nejsilnější stránkou tohoto filmu, zpracování za ním o moc nezaostává, hudba jakbysmet, a tak mám výhrady spíše jen k drobnostem. Například závěr se moc nepodařil a celý film bohužel docela výrazně sráží, některé scény jsou značně přitažené za vlasy a snižují míru autenticity děje, no a pak je tu umělé poprsí Monicy Bellucci, které bije do očí snad v každém záběru, ve kterém se objeví – obecně proti tomu nic nemám, ať má, když se jí to líbí, ale k postavě lékařky, která se vzdá veškerých výsad, které by jí jinak její vzdělání a život v civilizované zemi garantovaly, se o opravdu nehodí. Slzy slunce mohu ke zhlédnutí jednoznačně doporučit, nikoliv však citlivějším náturám. Sám bych rád zhlédnul Director's cut, který by mohl mnohé dovysvětlit. 75%

Co se týče motoristických pořadů, tak Garáž rozhodně patří k těm lepším. Přináší zajímavé, a hlavně smysluplné reportáže, kluci mají o auta zájem, očividně je baví a nebojím se říci, že jim i rozumí. Meziplyn Honzy Koubka je sice o malinko lepší, ale to rozhodně není žádná ostuda a Garáž sleduji a budu sledovat rád dál a zároveň ji s klidným svědomím dále doporučím.

Meziplyn Honzy Koubka mám opravdu hodně rád. Krátké, ale úderné recenze, kde padnou ty nejpodstatnější věci a něco málo navíc. Plný počet dávám zejména za to, že po zhlédnutí několika dílů, je zřejmé, že recenze nejsou placeny automobilkami, ale dělány hezky postaru, upřímně a se zájmem.

Přes počáteční averzi k moderátorovi pořadu musím říci, že jsem si pořad poměrně oblíbil a moderátor mi po několika zhlédnutých dílech nejen, že přestal vadit, ale místy se mi jeho práce i velice líbí.

Místy opravdu zábavná satira. Některé díly jsou lepší, některé slabší, ale tak už to chodí a nápad i zpracování se mi líbí, tak lehce přidávám na 4*.

K mému obrovskému překvapení nadmíru zajímavé rozhovory...